Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře.
Březnové počasí bývá proměnlivé, teplejší dny střídá zimní nepohoda. Někde leží sníh. Velké rozdíly v teplotách způsobuje i nadmořská výška. V zahradách ležících v polohách kolem 400–500 m nad mořem a výš se mnohdy opatření proti škůdcům posouvají do dubna.
Při teplotách okolo 10 °C nastává nejvhodnější období k hubení přezimujících stadií škůdců. Snadno se zjišťují přezimující housenky některých druhů motýlů – např. bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea) nebo běláska ovocného (Aporia crataegi).
Zimní hnízda motýlích housenek
Tyto druhy si postupně na podzim vytvářejí zapředením listů a větévek velká, nápadná zimní hnízda. Zde přezimují desítky housenek chráněných před nepřízní počasí i přirozenými nepřáteli. Tyto velké a nápadné útvary je nutné ze stromů odstřihnout a mechanicky zlikvidovat.
Převážná část škůdců ovocných dřevin přezimuje na hostitelských rostlinách méně nápadným způsobem. V trhlinách kůry nebo u pupenů se skrývají vajíčka, larvy, kukly nebo i dospělci. Zejména vajíčka jsou skutečně drobná, na kůře stromu na první pohled téměř neviditelná. Mohou se však vyskytovat i ve větším množství a běžnou lupou je lze odhalit.
Zejména na jabloních se mohou na jednoletých a dvouletých větvičkách vyskytovat velké snůšky drobných červených vajíček roztoče svilušky ovocné (Panonychus ulmi). Ve větším množství jsou patrné i pouhým okem.
Červená vajíčka svilušky ovocné. To bělavé jsou již vylíhlé. Foto J. Kazda
Přezimují vajíčka mery jabloňové (Cacopsylla mali) jsou oválná, oranžově žlutá, krátkou stopkou zapuštěná do kůry, nejčastěji na přechodu mezi starým a novým dřevem.
Mšice přezimují černými lesklými vajíčky, na jabloni především mšice jabloňová (Aphis pomi) a mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), které způsobují deformace letorostů, listů a opad nebo deformace mladých plůdků.
Přezimující vajíčka mšic
Housenky drobných motýlů – např. slupkových a pupenových obalečů, obaleče jablečného (Cydia pomonella) nebo různých drobných minujících motýlů – přezimují v pavučinovitých zápředcích (velikost 1,2 až 2 x 5–8 mm), v trhlinách kůry, ve vidlicích větévek nebo za starými šupinami pupenů.
Vajíčka mery jabloňové
Přezimující stadia škůdců je nutné hubit cílenými postřiky. Nelze však využít běžně používané insekticidy, které se osvědčily ve vegetačním období. Na přezimující stadia hmyzu a roztočů jsou neúčinné. V současnosti se brzy na jaře, kdy teploty dosahují 5–10 °C, ošetřují stromy tzv. jarními postřiky.
Účinnou látkou těchto přípravků je rostlinný olej. V této době přezimující stádia již intenzivně dýchají a olejová složka pokryje přezimující larvy tenkým filmem, který je udusí. Postřik je účinný proti všem přezimujícím vývojovým stadiím škůdců.
Nenápadná štítenka čárkovitá na kůře stromů
Postřikem musí být zasaženy všechny části rostliny, působí pouze dotykově, kam dopadnou kapičky. Přípravky se aplikují nejlépe na začátku rašení nejpozději do stadia tzv. myšího ouška. Pozdější aplikace by mohly způsobit popálení listů. Použít můžeme přípravky na bázi řepkového oleje – Biool nebo Ekol.
Jsou základní možnou ochranou proti štítence zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus), štítence čárkovité (Mytilococcus ulmi) a puklici švestkové (Parthenolecanium corni).
Puklice švestková
Všechny uvedené druhy škůdců sají na kůře kmínků a větví dřevin a keřů. Proti vnějším podmínkám se chrání vytvářením štítků různých tvarů. Dokonale splývají s okolní kůrou a většina pěstitelů si jich ani nevšimne.
Podle druhů způsobují buď poměrně rychlé odumření celé rostliny, nebo dlouhodobé chřadnutí stromů, které nepřirůstají a špatně plodí.
Foto autor
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Vlnovníci, někdy označovaní i jako vlnovníkovci, jsou drobní, pouhému oku skrytí živočichové, kteří se vyskytují na řadě zahradních rostlin a mnohdy je značné poškozují.
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
