Řada hmyzích škůdců přezimuje na kůře dřevin ve formě vajíček. Na začátku vegetace máme příležitost zasáhnout šetrně olejovým postřikem.
Na kůře stromů pod štítky odumřelých samiček přezimují vajíčka štítenek a puklic. Tento nenápadný hmyz může téměř pokrývat kůru stromů a sáním způsobit velké škody. Napadené rostliny zastavují růst, neplodí a časem odumírají.
Štítky puklic na větvičkách
Vzhledem k tomu, že je tento hmyz chráněn štítkem, běžnými insekticidy v době vegetace je huben jen velmi obtížně. Účinné látky se k němu nedostanou. Přípravky na bázi olejů však vytvořením tenkého filmu zabrání přístupu vzduchu a vajíčka a čerstvě vylíhlé larvy se začátkem jara udusí.
Mšice patří k nejčastějším škůdcům na zahrádce. Většina mšic má během roku složitý vývoj, ale v podzimních měsících nalétávají okřídlení jedinci na přezimující byliny nebo dřeviny, kde kladou vajíčka. Mnoho škodlivých druhů mšic klade malá lesklá vajíčka na kůru ovocných stromů.
Přezimující vajíčka mšic
Vajíčka známé mšice zelné (Brevicoryne brassiacae) přezimují na brukvovitých rostlinách, zejména na záhonech se ponechanou brukvovitou zeleninou.
Vajíčka na kůru ovocných stromů kladou kromě mšic i mery. Jejich drobná žlutá vajíčka mají drobný osten, kterým dokonale drží na kůře. Mnoho druhů motýlů zakrývá vajíčka na stromech pavučinkou nebo chloupky ze zadečku samičky. Vajíčka na kůře lze objevit pod silnější lupou. Účinnou ochranou proti nim je aplikace olejových přípravků na jaře na začátku vegetace. Olej nepropustí vzduch k vajíčkům a zárodek se udusí.
Postřiky na bázi oleje jsou účinné i na drobná červená vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi) nebo svilušky jabloňové (Bryobia rubrioculus). Oba roztoči mohou silně poškodit sáním listy jabloní a dalších ovocných dřevin.
Je zajímavé, že silný výskyt je zaznamenáván na stromech, které jsou během vegetace ošetřovány neselektivními insekticidy. Ty hubí přirozené nepřátele svilušek, ale samotným sviluškám příliš neškodí.
Naopak k přemnožení svilušek nedochází při tzv. integrované ochraně rostlin; při využití různorodých způsobů omezení výskytu škůdce od správné pěstitelské péče až po podporu jeho přirozených nepřátel.
Housenky některých druhů motýlů, např. bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea), se líhnou již na podzim a spřádají větvičky a uschlé listy v nápadná velká tzv. zimní hnízda. Uvnitř může být i několik desítek housenek. Ochrana je jednoduchá: Stačí odstřihnout spředené větvičky, hnízda mechanicky zničit a housenky již rašící stromy příští rok nepoškodí.
Zimní hnízdo housenek
Snadná ochrana je na ovocných dřevinách proti kladoucím samičkám motýlů píďalky podzimní (Operophtera brumata) nebo píďalky zhoubné (Erannis defoliaria). Samičky těchto motýlů nemají vyvinutá plnohodnotná křídla a nemohou létat. Vůbec se nepodobají motýlům. V ovocných sadech se objevují později na podzim, také během listopadu.
Samičky vylézají po kmenu stromů a po oplození okřídleným létajícím samečkem kladou vajíčka na kůru stromů. Účinnou ochranou je lepový pás umístěný na kmeni, kde se samičky přilepí.
Za kůrou ovocných stromů hledá zimní úkryt mnoho druhů škodlivých i užitečných druhů hmyzu. Proto se někdy doporučuje kmeny a silné větve omotat vlnitou papírovou lepenkou, kterou po příchodu skutečné zimy spálíme. Otvory si vybírá za přezimování mnoho druhů hmyzu – nejen škodlivého, ale i užitečného. Proto je tento způsob ochrany problematický, zahubí i naše spojence, užitečné druhy hmyzu a roztočů. Někdy doporučované přebírání uvnitř pásů ukrytého hmyzu se mi zdá v praxi neproveditelné.
Foto autor
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Po sklizni ovoce a zeleniny připravujeme zahradu na zimu, a tak se obvykle věnujeme tolika činnostem, že nám unikne příležitost starat se už nyní o zdraví rostlin v příští sezoně.
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
