Co je dobré vědět o životě mšic, abychom rostliny účinně bránili

11. 7. 2021

Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.

Málo pohyblivé a bezbranné mšice dostaly do genetické výbavy účinnou strategií přežití: rychlé množení. Vývoj jedné generace může trvat podle teploty pouhých 10–15 dní, během roku některé druhy mohou mít i mimo zahradu více než 20 generací!

Páření mšic

K životnímu cyklu mšic patří i páření

Rozmnožování mšic má řadu zvláštností

  • Většinu roku nenajdeme v populaci mšic samečky. Samičky se rozmnožují bez oplození (partenogeneticky).
  • Pouze později na podzim se objevují samičky a samečkové, kteří se normálně páří.
  • Mšice jsou během celého vegetačního období živorodé. Vajíčka kladou pouze na podzim po spáření.
  • Zatímco dospělí jedinci před zimou hynou, vajíčka přezimují.
Mšice jsou živorodé

V období dostatku potravy se neoplozená vajíčka vyvíjejí v těle samic a ty rodí živé larvy

Kolik hostitelských rostlin mšice potřebuje

Během roku mění mšice hostitele v závislosti na dostupnosti potravy. Většina druhů mšic saje na měkkých mladých částech rostlin, proto mšice migrují mezi rostlinami. Některé druhy přelétávají mezi rostlinami pouze jednoho druhu nebo mezi rostlinami blízce příbuznými.

  • Například mšice zelná migruje celý rok pouze mezi různými brukvovitými rostlinami.
Mšice zelné

Kolonie mšic zelných

Většina druhů mšic však střídá dva hostitele. Přezimují v podobě vajíček na dřevinách nebo vytrvalých bylinách, které na jaře brzy raší a poskytují mšicím dostatek měkkých zelených výhonů. Koncem května, kdy letorosty dřevin začínají tvrdnout, přelétávají mšice na již vzrostlé měkké byliny, kde sají celý zbytek vegetační doby. Nezůstávají však v létě pouze na jediné rostlině, ale v rámci hostitelského druhu se několikrát stěhují na nové nenapadené rostliny. To výrazně zvyšuje jejich škodlivost, zejména přenos viróz.

Kde mšice zimují

Většina ovocných druhů jsou pro mšice zimními hostitelskými rostlinami – mšice jitrocelová přezimuje na jabloních, kde škodí. Teprve později přelétá na jitrocel. Mšice maková přezimuje na brslenu, kde nám moc nevadí, ale později škodí na máku, špenátu, červené řepě, bobu, slunečnici a dalších letničkách.

Mšice makové

Kolonie mšic makových

Charakteristika

Mšice (nadčeleď) patří k nejčastěji se vyskytujícímu hmyzu na všech pěstovaných rostlinách. Jen na území České republiky žije na sedm stovek druhů mšic. Jsou většinou 1–3 mm velké. Mají jemné, měkké, různě zbarvené tělo, na zadečku obvykle jeden pár různě velkých trubičkovitých útvarů (sifunkuli). Křídla jsou blanitá, průsvitná, zadní pár je menší.

Plodnost mšic dosahuje desítek až tisíce larev

Obvykle je plodnost jedné mšice kolem 70 larev (nymf), ale například samice dutilky má až 1000 potomků

Většina dospělců je bezkřídlá, okřídlení bývají například jedinci vyhledávající nové živné rostliny. Každý druh mšice vytváří v průběhu sezony morfologicky odlišné typy samic, což komplikuje jejich určení. Vývojová stadia (nymfy) se svým zevnějškem podobají dospělcům.

Foto Jan Havelka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x