Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Málo pohyblivé a bezbranné mšice dostaly do genetické výbavy účinnou strategií přežití: rychlé množení. Vývoj jedné generace může trvat podle teploty pouhých 10–15 dní, během roku některé druhy mohou mít i mimo zahradu více než 20 generací!
K životnímu cyklu mšic patří i páření
V období dostatku potravy se neoplozená vajíčka vyvíjejí v těle samic a ty rodí živé larvy
Během roku mění mšice hostitele v závislosti na dostupnosti potravy. Většina druhů mšic saje na měkkých mladých částech rostlin, proto mšice migrují mezi rostlinami. Některé druhy přelétávají mezi rostlinami pouze jednoho druhu nebo mezi rostlinami blízce příbuznými.
Kolonie mšic zelných
Většina druhů mšic však střídá dva hostitele. Přezimují v podobě vajíček na dřevinách nebo vytrvalých bylinách, které na jaře brzy raší a poskytují mšicím dostatek měkkých zelených výhonů. Koncem května, kdy letorosty dřevin začínají tvrdnout, přelétávají mšice na již vzrostlé měkké byliny, kde sají celý zbytek vegetační doby. Nezůstávají však v létě pouze na jediné rostlině, ale v rámci hostitelského druhu se několikrát stěhují na nové nenapadené rostliny. To výrazně zvyšuje jejich škodlivost, zejména přenos viróz.
Většina ovocných druhů jsou pro mšice zimními hostitelskými rostlinami – mšice jitrocelová přezimuje na jabloních, kde škodí. Teprve později přelétá na jitrocel. Mšice maková přezimuje na brslenu, kde nám moc nevadí, ale později škodí na máku, špenátu, červené řepě, bobu, slunečnici a dalších letničkách.
Kolonie mšic makových
Mšice (nadčeleď) patří k nejčastěji se vyskytujícímu hmyzu na všech pěstovaných rostlinách. Jen na území České republiky žije na sedm stovek druhů mšic. Jsou většinou 1–3 mm velké. Mají jemné, měkké, různě zbarvené tělo, na zadečku obvykle jeden pár různě velkých trubičkovitých útvarů (sifunkuli). Křídla jsou blanitá, průsvitná, zadní pár je menší.
Obvykle je plodnost jedné mšice kolem 70 larev (nymf), ale například samice dutilky má až 1000 potomků
Většina dospělců je bezkřídlá, okřídlení bývají například jedinci vyhledávající nové živné rostliny. Každý druh mšice vytváří v průběhu sezony morfologicky odlišné typy samic, což komplikuje jejich určení. Vývojová stadia (nymfy) se svým zevnějškem podobají dospělcům.
Foto Jan Havelka
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.
Mšice škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních. Odnímají rostlinám velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy.
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
Hrách a fazole mnohde sklízíme ještě nezralé pro sladká zrna nebo celé fazolové lusky. Sklizeň luskovin na zahrádkách usnadní postupný výsev.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
