Jak škodí různé mšice, který druh je nejvýkonnějším škůdcem

3. 7. 2020

Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.

Mšice maková zimuje na brslenu

Tato relativně velká černá mšice s bílou kresbou přezimuje vajíčky na brslenu, pustorylu a kalinách a od pozdního jara vytváří velké nápadné kolonie na mnoha druzích rostlin – máku, červené řepě, špenátu, slunečnici nebo bobu.

Vyskytuje se i na dalších okrasných a plevelných rostlinách. Mšice maková (Aphis fabae) způsobuje deformace listů, stonků a srdéček rostlin. Vytváří velké množství medovice.

 

Nápadná mšice zelná zvaná popelka

Tato mšice patří k nápadným druhům, protože je 2–2,5 mm velká, šedozelená. Celý povrch těla je pokryt jemným voskovým výpotkem šedé barvy. Tento výpotek ze mšice opadává a rostliny i okolní půda jsou šedavě zbarvené. Lidově se jí říká popelka.

Mladé rostliny může zcela zničit, starší znehodnotit tak, že se nehodí ke sklizni.

Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) je nemigrujícím druhem, který se celoročně vyvíjí pouze na různých brukvovitých rostlinách.

Ochrana postřiky v době náletu okřídlených jedinců musí být opakovaná, protože nálet je někdy velmi silný. Některé přípravky mají horší účinnost, protože se mšice účinně chrání voskovou vrstvičkou.

Mšice broskvoňová patří k nejškodlivějším druhům

Zbarvení této mšice je značně proměnlivé – zelené v různých odstínech, žlutavé, růžové, světle hnědočervené. Patří mezi drobnější mšice velikosti 1,5–2,5 mm.

Může se objevit v místech, kde nemrzne, ve velkém množství i v zimě.

Vajíčka přezimují na peckovinách z rodu Prunus, jako jediný domácí druh mšice může někdy přezimovat i dospělá samice v různých úkrytech (pařeniště, skleníky, krechty, zbytky rostlin atd.).

Mšice broskvoňové na listu papriky

Kolonie mšice broskvoňové na listu papriky

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) škodí sáním, ale je i zdatný přenašeč virových onemocnění. Patří k nejčastějším mšicím sajícím na pokojových rostlinách nebo v krytých prostorách.

V květnu silně poškozuje broskvoně, kde deformuje listy. Poškození se může zaměnit s houbovou chorobou kadeřavostí broskvoní.

Napadá stovky druhů okrasných, užitkových nebo plevelných rostlin. Na některých vytváří velké kolonie, které škodí sáním a produkcí medovice například skleníkovým paprikám, na jiných se vyskytují pouze ojedinělé mšice, které však přenášejí virové choroby na brambory, červenou řepu.

Ochrana proti mšici broskvoňové bývá někdy obtížná, protože je často odolná vůči chemickým přípravkům.

Kyjatka hrachová, jedna z největších mšic

Je 3–5 mm velká, zelená. Okřídlená samička je hnědavá. Dospělci a nymfy škodí sáním ve velkých koloniích na vrcholcích rostlin, listech, výhonech a květenstvích od května do konce září. Pletiva se deformují a žloutnou. Mladé plůdky opadávají.

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum)

Kyjatka hrachová

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) má 15–20 generací do roka. Kromě hrachu poškozuje také vikev, čočku, fazole a okrasné rostliny.

Mšice jabloňová nestřídá hostitele

Zelená 1–2 mm velká mšice saje celoročně na listech nebo letorostech jabloní. Nestřídá hostitele, přezimuje černými vajíčky na jabloni. Způsobuje krnění až zastavení růstu letorostů, které se často ohýbají. Listové čepele se zvlňují a při silném napadení výrazně zkrucují. Letorosty špatně vyzrávají.

Mšice jabloňová

Mšice jabloňová

Na jabloních také škodí mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), která způsobuje závažnější škody než mšice jabloňová, protože do jabloně vypouští toxické látky. Přes léto přelétá na jitrocel.

Produkuje hojně medovici pokrývající výhonky a listy, na nichž lze pozorovat nárůst saprofytických černí.

Má 10–13 generací do roka.

Kromě jabloní se mšice jabloňová (Aphis pomi) může vyvíjet i na jeřábu, hlohu, mišpuli. Tato mšice je zvláště nebezpečná ve školkách a mladých výsadbách. Opakovaná poškození mohou způsobit zakrnění stromků a špatnou plodnost. Zdeformované výhony zdřevnatí a musí být odstraněny při řezu.

Mšice švestková obalí celé stromy

Tmavě zelená mšice škodí sáním na spodní straně listů, kde vytváří početné kolonie. Stromy mohou být mšicemi doslova obaleny. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst, krní, dřevo špatně vyzrává. Produkují též medovici.

Letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni) žijí na rákosu, ze kterého se koncem léta vracejí na peckoviny. Na švestkách škodí i několik dalších druhů mšic.

Vajíčka mšice třešňové zimují na třešni

Zvláště u mladých třešní je nutná vhodná ochrana, ať už odstraňováním napadených listů, či postřikem.

Černá mšice třešňová (Myzus cerasi) silně poškozuje v květnu a v červnu letorosty třešní, které se deformují a zkracují. Mšice produkuje hojně medovici, která pokrývá listy a plody.

Mšice třešňová

Mšice třešňová

Počátkem léta mšice odlétají na sekundární hostitelské rostliny, svízele, rozrazily, a teprve koncem léta se opět vracejí zpátky na třešně, na které kladou přezimující vajíčka.

Hojná je mšice rybízová

Asi 2 mm velká žlutozelená až oranžová mšice. Z přezimujících vajíček se líhnou na jaře nymfy, které sají na spodní straně mladých listů. Způsobují vznik puchýřů na svrchní straně listů červeně nebo žlutě zbarvených. Kolonie se nacházejí na spodní straně listů.

Mšice rybízová poškodila rybíz

Puchýřky na listech způsobí mšice rybízové

Výhony rybízu a angreštu deformuje mšice srstková (Aphis grossulariae).

Během léta okřídlené samičky mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) přelétají na sekundární hostitelské rostliny – zejména hluchavky a čistce, ze kterých se vracejí na primární hostitelské rostliny, kde kladou přezimující vajíčka. Napadá zejména červený rybíz, ostatní příbuzné druhy rostlin jen zřídka.

  • Ochrana je nutná pouze při silném namnožení. Ojediněle napadené listy rostlinu nepoškozují.

Vlnatku krvavou prozradí i skvrny

Vlnatka krvavá saje přímo na dřevě a letorostech nebo častěji na řezných plochách na větvích nebo kmenu.

Dospělec je asi 2 mm velký, červenavý s tmavě zelenými skvrnami. Na stromě ho však pozorujeme obaleného bělavými voskovými vlákny. Nymfy jsou podobné a rovněž vytvářejí hojně bílé vlákno.

  • Rozmačkané mšice znečišťují červenorezavou barvou oděv. Tak získala své jméno – krvavá.
Vlnatka krvavá

Vlnatka krvavá na jabloni

Sání vyvolává tvorbu kambiálních hálek, které rozpraskávají a jsou vstupní branou různým infekcím, především houbovým chorobám. Do Evropy byla zavlečena z amerického kontinentu. V Evropě není výskyt samců zaznamenán. Mšice se rozmnožuje pouze partenogeneticky, v Česku na jabloních a skalníku.

Jestliže je strom opakovaně napaden, osvědčilo se pozdě na podzim odkopat zeminu podél kmenu do hloubky 10–15 cm, ošetřit kmen pod půdou insekticidy a opět zakrýt zeminou. Tím se vyhubí přezimující nymfy.

  • Vlnatká krvavá (Eriosom lanigerum) má 7–8 generací do roka. Přezimují nejčastěji 1. a 2. stadia larev na kořenech nebo na patě kmene mělce v zemi.
  • Patří k velmi škodlivým druhům, včasná a opakovaná ochrana postřiky je nezbytná.
  • Ojedinělé kolonie mšic na jabloních se na zahrádkách potírají štětečkem insekticidy nebo lihem.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

4. 7. 2022

Kdy probírat hrozny, aby vzrostla kvalita bobulí vinné révy

Vysokou násadu stolních hroznů můžeme regulovat, tím zvýšíme nejen jejich kvalitu, ale i vyzrálost. Jakmile mají bobule velikost hořčičného semínka, je vhodné na místech se stísněnými plody vystřihnout špičatými nůžkami celé hrozny.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x