Škůdci luskovin: kyjatka, obaleč, třásněnka, zrnokaz, listopas…

21. 1. 2020

Hrách a fazole mnohde sklízíme ještě nezralé pro sladká zrna nebo celé fazolové lusky. Obě luskoviny se často na zahrádkách pěstují z postupných výsevů.

Hrášek se vysévá již od časného jara, fazol až od poloviny května, protože je citlivý na mráz. Tento způsob pěstování však významně zvyšuje nebezpečí poškození mnoha druhy škůdců. Na omezeném prostoru zahrádky při postupných výsevech se mohou škůdci snadno stěhovat ze záhonu na záhon, kde najdou luskoviny v optimálním stadiu pro svůj vývoj.

Poupata, květy a mladé lusky jsou citlivé k posátí živočišnými škůdci, jako jsou mšice a třásněnky.

Hrách i fazole mohou být poškozeny již během klíčení, ale největší škody vznikají v období, kdy se tvoří květy a poté lusky. Poškozené rostliny buď netvoří květy ani lusky, nebo se uvnitř lusku nebo semene vyvíjejí larvy škůdců, které zkazí chuť dobré a zdravé zeleniny.

Třásněnka hrachová

Drobné třásněnky velikosti 1–3 mm, patří k nejvýznamnějším škůdcům rostlin. Třásněnka hrachová (Kakothrips robustus) je příkladem třásněnky běžně škodící na volně rostoucích rostlinách. V teplém období se dokáže kalamitně přemnožit. Láká je bílá barva.

Třásněnky na květu hrachu

Třásněnky na hrachu

Od začátku června do poloviny července černí asi 1 mm velcí dospělci poškozují sáním květy, které zasychají a opadávají. Později sají na mladých luscích, které pomalu rostou, jsou zdeformované nebo opadávají. Poškozují i listy. Do poškozených buněk proniká vzduch, který dává posátým místům charakteristické stříbřité zabarvení.

Základním preventivním opatřením je včasné setí.

Drobná vajíčka jsou jednotlivě kladena hlavně do květů, ale i na listy a mladé lusky. V červnu a v červenci se v porostech objevují světlejší nymfy, které poškozují rostliny stejně jako dospělci. Nymfy přezimují v půdě. Mají jen jednu generaci do roka. Nejvíce poškozují později seté porosty.

Záhony se silně poškozeným hrachem je třeba na podzim pečlivě hluboko zrýt a tím zapravit do větší hloubky přezimující stadia třásněnek. Na zahrádkách mají třásněnky také mnoho přirozených nepřátel.

Kyjatka hrachová

Patří k největším mšicím, které můžeme na zahrádce najít. Je 3–5 mm velká, zelená. Okřídlená samička je hnědavá. Dospělci a nymfy škodí sáním ve velkých koloniích na vrcholcích rostlin, listech, výhonech a květenstvích od května do konce září. Pletiva se deformují a žloutnou. Mladé plůdky opadávají. Mšice mohou přenášet viry. Podle průběhu počasí mají mnoho generací do roka.

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum)

Kyjatka hrachová

  • Kromě hrachu poškozuje kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) také vikev, čočku, fazole a okrasné rostliny.

Na zahrádce je nutno celoročně podporovat přirozené nepřátele mšic – slunéčka, pestřenky, zlatoočka či mšicomary.  Kromě k. hrachové se v porostech luskovin objevuje i mšice maková.

Obaleč hrachový

Nejvýznamnějším škůdcem hrachu na zahrádce je nenápadný motýlek. Drobný dospělec s tmavou kresbou na křídlech a dvěma kovově lesklými proužky se vyskytuje v porostech v období květu hrachu, rostliny nepoškozuje.

Housenky obaleče hrachového

Housenky obaleče hrachového

Bělavá vajíčka klade na nadzemní část rostliny (nejčastěji na list) po jednom (někdy po 2–4). Larvy zprvu minují v listech, později se prožírají do lusků, kde povrchovým žírem poškozují semena. V lusku je řídké předivo a trus housenek. Poškození je poměrně časté a říká se mu červivost hrachu. Po žíru opouštějí housenky lusk a zahrabávají se do půdy, kde v kokonu přezimují. Kuklí se až na jaře v kokonu v půdě.

  • Obaleč hrachový (Laspeyresia rusticella) škodí na hrachu, pelušce, vikvi a hrachoru.

Preventivní ochrana není účinná, velmi časné výsevy jsou méně napadány. Původcem poškození semen na záhoně i při skladování může být i některý z příbuzných druhů brouků.

Zrnokaz hrachový

Významným škůdcem hrachu je 4–5 mm velký tmavě zbarvený brouk zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum). Od příbuzných druhů se dá snadno rozlišit podle zbarvení konce těla (pygidium), které je světlé s dvěma černými skvrnami.
Zrnokazi mají zajímavý vývoj, který může, zejména v zimě překvapit. Brouci se vyskytují v porostech od počátku květu hrachu, živí se částmi květů, ale nezpůsobují škody.

Zrnokaz hrachový

Dospělec zrnokaze hrachového

Jantarově žlutá vajíčka 0,6 mm velká kladou na mladé lusky. Vylíhlá larva se prožírá do lusků a do semen. Drobná larva mírně naruší zárodek semene hrachu a nechá se rostoucím semínkem doslova obrůst. Vývoj probíhá ve zdánlivě neporušeném semeni, které larva uvnitř vyžírá. V jednom semeni žije vždy jedna larva.

  • Napadený zelený hrášek není ničím nápadný, mnoho larev zrnokazů tedy pěstitelé nechtěně zkonzumují (uvádí se, že exkrementy larev obsahují lidskému zdraví škodlivý alkaloid kontaridin, který je příčinou zákazu využití poškozených semen pro potravinářské účely či jako krmiva pro skot).
Larva zrnokaze v hrášku

Larva zrnokaze hrachového v rozříznutém hrášku

Preventivním opatřením je setí kupovaného osiva. Nevyséváme vlastní vypěstované osivo, protože v něm mohou přezimovat brouci. Delší dobu trvající silnější mráz hubí v semeni přezimujícího brouka.

Larva se uvnitř semene také kuklí. Brouk v semeni přezimuje a semeno opouští v přírodních podmínkách na jaře. Semeno hrachu skladované doma v teple vývoj zrnokazů urychluje a obvykle již v lednu nebo únoru typickým otvorem dospělci opouští zrno.

Pěstitel se pak vyděsí, když se v dobře zavřené nádobě objeví desítky brouků. Další šíření v domácnostech však není možné, protože tento druh zrnokazů není schopen se rozmnožovat na skladovaném suchém hrachu a celý vývojový cyklus musí proběhnout venku na zelených rostlinách. Zrnokaz hrachový škodí pouze na hrachu.

  • Podobně poškozuje semena všech luskovin zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus) a zrnokaz fazolový, který je nejčastější.

Listopas čárkovaný

Vzcházející hrách může silně poškodit typický žír (zoubkování) dospělců listopasa čárkovaného (Sitona lineatus). Jedinou prevencí je včasný výsev. Ohroženy jsou zejména porosty vzcházející za teplého a suchého počasí. Brouci jsou při žíru plaší, často unikají pozornosti. Větší rostliny již nejsou žírem ohroženy.

Listopas

Listopas

Květilka všežravá

Preventivní ochranou je přikrytí půdy bílou netkanou textilií ihned po zasetí.

Mnohem nebezpečnější než listopas pro hrách je moucha květilka všežravá (Delia florilega) pro vzcházející fazole. V klíčícím semeni larvy vyžírá chodbičky a klíček. Rostliny nevzcházejí nebo vzcházejí značně deformované s černými chodbičkami v děložních lístcích. Později rostliny hynou.

Fazole poškozené květilkou

Vzcházející fazole silně poškozené květilkou všežravou

Žír plzáka španělského na fazolu

Plzák španělský na fazolu

Plži

Plži dokážou prakticky zničit úrodu fazolí během celé vegetace. Zvláště silně ožírají květy, malé i velké lusky.

Ochrana vyžaduje kombinaci zábran, pastí, sběru, nasazení biologických nepřátel a dalších postupů, jak to u plžů bývá popisováno.

Podrobnosti o aktuálně povolených ochranných přípravcích proti škůdcům najdete na Rostlinolékařském portálu.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

27. 2. 2020

Starší ovocné dřeviny roubujeme na přelomu února a března

Podle vývoje a za příznivého počasí již koncem února, a hlavně v březnu, můžete dokončit přeroubování starších peckovin. U peckovin začíná proudit míza dříve než u jádrovin.

zobrazit další rady a tipy