Kdy sklízet mrkev a jak ji připravit na zimu? Jak s kořeny zacházet, jakou teplotu a vlhkost potřebují a proč je neoklepávat.
Mrkev patří mezi zeleninu, která může při správném skladování vydržet dlouhé měsíce. Hodně ale záleží na tom, v jakých podmínkách vyrostla a především jak s ní zacházíme při sklizni.
Na uskladnění vybíráme zdravé, dobře vybarvené a nepoškozené kořeny. Popraskané nebo rozvětvené kusy je lepší spotřebovat jako první.
Vyvinuté kořeny sklízíme od října před příchodem mrazů. V teplejších oblastech můžeme část úrody ponechat v půdě a sklízet ji později, případně až na jaře. Při vytahování mrkve za listy se může snadno stát, že vám v ruce zůstane pouze trs natě a kořen v zemi. Pokud však před vytažením kořen zlehka zatlačíte do země, zvětšíte otvor, přetrhnete jemné kořínky a mrkev bez problémů vytáhnete. Rýč je při podzimní sklizni mrkve nepostradatelným pomocníkem.
Před uložením odřízneme nať přibližně centimetr nad vrcholem kořene. Vrchol, takzvané srdíčko, musí zůstat zachované. Velmi důležité je také šetrné čištění. Zeminu z kořenů nesmíme otloukat tak, že klepeme jednou mrkví o druhou. Takové zacházení může způsobit drobná poškození a výrazně zkrátit dobu skladování. Očištěnou mrkev necháme několik dní oschnout a teprve potom ji ukládáme.
Skladovat se dají i karotky, ale ty z pozdních červnových výsevů. Jejich fyziologicky mladší kořeny snášejí skladování lépe než karotky vyseté v březnu či dubnu.
Optimální podmínky pro skladování jsou kolem 1 °C při vysoké relativní vlhkosti vzduchu, přibližně 90 až 95 %. Pokud je sklep sušší, pomůže bedna s vlhkým pískem nebo agroperlitem. Vlhkost můžeme částečně udržet také překrytím skladovací nádoby fólií. Ta zároveň umožňuje snadnou kontrolu uložených kořenů. Pozor ale na přílišnou vlhkost a špatné proudění vzduchu. Cílem není zeleninu rozmočit, ale zabránit jejímu nadměrnému vysychání.
Mrkev uloženou přes zimu pravidelně kontrolujeme. Jakmile objevíme kořen, který začíná hnít, odstraníme ho co nejdříve. Hniloba se totiž může rychle přenést na sousední zdravé kořeny. Stejné nebo podobné podmínky jako mrkev snášejí při skladování také petržel, pastinák a celer, přesto má každý z těchto druhů svá specifika. U mrkve se tedy vyplatí držet jednoduchého pravidla: sklidit včas, zacházet s ní šetrně, dobře vytřídit a uložit ji do chladu a dostatečné vlhkosti.
Foto Shutterstock
Redakčně upraveno podle materiálů z časopisu Zahrádkář.
Která zelenina vydrží přes zimu a která ne? Poradíme, jak sklízet zeleninu určenou ke skladování a jak prodloužit její životnost.
Zelenina ke skladování musí být sklizená v odpovídající zralosti, zdravá a vytříděná. Poškozenou nebo nedorostlou spotřebujeme, nebo ji sušíme.
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
Keřové a vyšší velkokvěté, stromkové růže a mini-růže uložíme k zazimování: Seřízneme výhony asi na polovinu délky, odklidíme opadané listí a přisypeme zeminu s příměsí dobrého kompostu. Vrstva by měla být tak vysoká, aby ochránila asi 15 cm spodní části keře.
