
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
V případě, že pěstitel ošetřuje rostliny přípravkem proti savým a žravým druhům, vypořádá se také s merou. Použije-li však selektivní systémový insekticid s účinkem pouze na mšice, merám neuškodí. Dopředu se takových starostí můžeme zbavit tím, že použijeme tzv. předjarní ošetření proti přezimujícím škůdcům.
Mery nás mohou trápit i později, zejména mera hrušňová. Ta může způsobit dost významné poškození stromů na nových letorostech.
Stačí otočit mladé listy rybízů poškozené červenými zduřenými skvrnami a příčina je zřejmá. Na rubu spatříme jednu nebo více sajících mšic. Z hlediska estetického je toto napadení hodně významné, z hlediska praktického již méně.
Doporučuji vydržet a nechat první jarní mšice slunéčkům, ať mají něco k snědku.
Pokud proti těmto mšicím nezasáhneme, umožníme například slunéčkům, aby se na nich mohla pást a připravit se na kladení vajíček. Z těch se vylíhnou larvy. Každá z nich pak za den zlikviduje několik desítek mšic, které se v naší zahrádce usídlí.
Červené skvrny na velmi mladých listech jabloní říkají, že na nich sála mšice jitrocelová. Někdy je jich jen několik, jindy strom z větší dálky vypadá jako by červeně kvetl. Postižení si obyčejně všimneme, až když je hotovo; mšic obyčejně moc nenajdeme.
V květnu a později se létající generace přesunuje na jitrocel. Na jabloně se mšice vracejí až k podzimu. Samičky kladou vajíčka na letorosty. Tohle sání poněkud omezuje listovou plochu stromů, ale také dává příležitost k žíru slunéčkům, pestřenekám a dalším pomocníkům, kteří likvidují škůdce.
Horší jsou poškození od mšic, které se objeví v dalším průběhu vegetace. Ty kroutí nové výhony rybízů, jabloní a dalších ovocných dřevin, připravují strom o energii, výživné látky, které si vyrobil pro sebe. A následně jsou příčinou pokrytí listů černěmi.
Foto autor a Shutterstock
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými