Otázka: Soused má těsně u mého plotu černý bez, na kterém je každoročně velké množství mšic. Marně se snažím s ním domluvit, aby mšice hubil.
Mšice přecházejí na mou zahrádku a škodí tu. Poradíte mi, jak mám postupovat?
Odpověď: Řešení sousedských vztahů je otázka právnická, a proto ji nemohu řešit.
Jenom je třeba si uvědomit, že na bezu černém (Sambucus nigra) se vyskytuje pouze jeden druh mšice – mšice bezová (Aphis sambuci). Tato mšice na jaře tvoří velké černé kolonie jen na bezu a jiné rostliny nenapadá.
Pouze v létě odlétá na krátkou dobu na tzv. sekundární hostitele (šťovíky, knotovky, silenky, hvozdíky a některé další rostliny), kde saje na kořenech nebo na částech rostlin na rozhraní podzemní a povrchové části rostlin.
V pozdním létě a na podzim se stěhuje zpět na bez.
Dokonce se uvádí užitečnost těchto mšic, protože na nich se namnožují přirození mšicí škůdci (např. pestřenky a mšicomaři), kteří se pak z kolonií těchto mšic šíří na mšice z našeho pohledu skutečně škodící.
Kolonie mšice bezové na květenství bezu
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 10/2013
Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám?
Dotaz: Při sklizni česneku jsem zjistil, že některé jeho kořeny jsou načervenalé. Je to normální jev nebo příznak nějaké choroby? Pokud ano, lze se jí bránit a jak?
Otázka: V jednom článku jsem četl, že si mnohonožky zasluhují naši ochranu. Ale již na střední škole jsme se učili, že i mnohonožky jsou škůdci rostlin. Jak je to tedy ve skutečnosti?
Z dotazu čtenáře: Máme doma slivoň, jejíž plody jsou velmi často uvnitř, v blízkosti pecky, duté a někdy je dutinka vyplněna rosolovitou hmotou.
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
