Hmyzí nepřátelé mšic: proč si vážit pestřenek i zlatooček

5. 7. 2020

Šance efektivně nasadit přirozené nepřátele mšic při aktuálním výskytu škůdců je malá. Ale kdyby hmyzu, který mšice likviduje, nebylo, rostliny by byly poškozeny víc. 


Platí také, že čím je zahrada blíž přírodě, tím lépe je na mšice připravena. Podívejme se, který hmyz hubí mšice a pokusme se o srovnání nejdůležitějších druhů.

Predátoři a parazitoidi

Do skupiny predátorů patří dravý hmyz, který mšice loví a živí se jimi. Tuto skupinu označujeme jako predátory. Je to slovo převzaté z angličtiny. Kdyby české slovo dravci nebylo rezervováno pro dravé ptáky, měli bychom pro ně i český název.

Parazitem vytvořená mumie, vedle živá mšice

Parazitem vytvořená mumie, vedle živá mšice

Živočichům ze skupiny tzv. parazitoidů se dříve říkalo parazité, ale bylo nutné je nějak odlišit od blech, vší, střečků a podobných skutečných parazitů.

Parazitoidi jdou na mšice úplně jinou strategií. Nežerou je, ale jejich samičky kladou do mladých mšic vajíčko, ze kterého se vylíhne larva. Ta se pak živí vnitřními orgány mšic, ale opatrně, tak, aby nebránila mšicím dospět. Jakmile mšice dorostou, larva spořádá celý vnitřek mšic. Taková mšice ztratí svůj vzhled, nafoukne se a nabude slámové barvy, i kdyby původně byla třeba černá. Označuje se jako mumie. Z ní se asi po deseti dnech menším otvorem prokouše dospělý parazitoid.

Pestřenky

Pestřenky patří mezi nejčastější predátory. Vypadají jako menší vosy a upozorní na sebe i zvláštním způsobem letu. Občas se rády zastaví ve vzduchu na jednom místě jako vrtulník, aby se pak bleskurychle přemístily jinam. Na území Česka žije přes 400 druhů, jejichž larvy se živí často saprofágně na rozkládajícím se dřevu i jiném materiálu, i v živých rostlinách, dokonce je tam i několik škůdců cibulovin, některé žijí u mravenců či vos.

Jsou však druhy (asi 160), jejichž larvy se živí mšicemi. Většina užitečných pestřenek je zbarvena jako vosy, ale často ne zcela přesně a fantazie přírody je ozdobila různým tvarem skvrn na celém těle. Menší počet druhů napodobuje čmeláky, vzácně i jiné blanokřídlé, kteří jsou částečně červení.

Larva pestřenky Epistrophe nitidicollis

Larva pestřenky Epistrophe nitidicollis

Pestré larvy pestřenek

Také larvy jsou pestře zbarveny. Většinou je přehlédneme, protože se v koloniích mezi mšicemi snadno přehlédnou. Na první pohled vůbec nevypadají jako dravé. Postrádají hlavu, jen přední část larvy je poněkud zašpičatělá, zvláště když se larvy roztáhnou. Jsou beznohé, a ve srovnání s ostatními predátory se pohybují pomalu. Mšice loví tak, že tápou předním koncem svého těla před sebou i kolem sebe a jakmile narazí na mšici, nabodnou ji stiletovitým ústrojím ukrytým v předním konci těla, mšici vyzvednou do vzduchu, kde jí prudké pohyby nohou nepomůžou, a vysají.

Larva pestřenky rybízové

Larva pestřenky rybízové

Dospělci se živí hlavně nektarem květů. Vidíme-li na jaře roje pestřenek, musíme si uvědomit, že na každou pestřenku padlo kolem 300 středně velkých mšic. Vybírali-li jsme mšice menší, činila spotřeba přes 800 kusů.

Nejvíce mšic bývá na jaře a počátkem léta, a na to je mnoho druhů přizpůsobeno. Larvy se vyživí v tomto období a pak upadnou začátkem léta do jakéhosi letního a zimnímu spánku, kterému říkáme diapauza. Někde pod kameny či v listí přečkávají tato období, aby se pak na jaře zakuklily v tzv. pupáriích, z nichž vylétají v době počátku rozvoje většiny mšic. Tyto druhy mají tedy jen jednu generaci v roce.

Pestřenka pruhovaná

Pestřenka pruhovaná

Na rozdíl od nich náš nejhojnější druh, pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus) přezimuje jako dospělec a má více generací v roce. Vylétá velmi brzy, v době kdy např. pučí brsleny a na nich se objevují první jarní mšice, hlavně mšice maková. Když se pestřenka vyživí mšicemi a zakuklí se, často na listech, vyletí z ní asi po týdnu dospělec nové generace. Tuto generaci zastihneme na mšicích na bylinách i pěstovaných rostlinách, jako je řepa, mák, zelenina či okrasné letničky, nebo ještě na letorostech ovocných stromů a na pustorylech. Další generace musí celé léto hledat nové mšice, aby se alespoň část udržela do podzimu. To se mšice vracejí na své zimní hostitelské rostliny, kde se rozmnožují a poskytují tak potravu poslední generaci.

Slunéčka

Mšice hubí nejen dospělci slunéčka sedmitečného, ale i jeho larvy. Toto slunéčko je u nás nejhojnější a proto pro ochranu nejdůležitější. Kromě něj žije u nás ještě asi 60 dalších druhů. Slunéčko dvoutečné se může vyskytovat i v černém provedení. Nápadné je např. žluté slunéčko s černými tečkami, anebo slunéčka s barevným vzorkem místo teček.

S. sedmitečné v kolonii mšice Uroleucon cichorii

Slunéčko sedmitečné v kolonii mšice Uroleucon cichorii

Slunéčko sedmitečné přezimuje jako dospělé. Klasickým zimovištěm jsou vrcholky kopců v rovinách, kde se slunéčka shromažďují masově. Mnoho slunéček přezimuje také pod kůrou, na úpatí stromů, nebo v trávě. Mají jen jednu generaci v roce. Je-li rok příznivý pro jejich rozmnožení, při podzimních pracích se se slunéčky setkáváme všude.

Kromě našich slunéček se v posledních letech vyskytují invazní slunéčka pocházející z orientu Harmonia axyridis. V Česku byla poprvé zjištěna v roce 2006. Jsou větší než slunéčko sedmitečné a na krovkách mají podstatně více než sedm teček. Většinou jsou rovněž červená nebo oranžová. V rámci biologického boje bylo toto slunéčko uměle vysazeno nejprve v Severní Americe a pak v Evropě a rozmnožilo se takovým způsobem, že i biologové jsou z toho v rozpacích a nevědí, zda udělali dobře. Slunéčko hubí nejen mšice, ale i larvy domácích slunéček a z nouze se živí i sladkými šťávami z plodů. Např. v Americe se dostalo do vinných hroznů tolik slunéček, že byla ovlivněna i chuť vína.

Larva slunéčka sedmitečného

Larva slunéčka sedmitečného

Larvy slunéček vypadají na rozdíl od předchozích velmi hrozivě, s velkýma nohama a kusadly. Většinou jsou šedé až černé s oranžovými skvrnami. Tyto larvy, na rozdíl od pestřenek, jsou velmi pohyblivé a uloví i jednotlivé mšice.

Larva invazního slunéčka

Larva invazního slunéčka

Spotřeba larev je podobná jako u pestřenek. Mšicemi se živí i dospělci. Podle některých údajů spotřebují přezimovaní dospělci 40 mšic a noví 20 mšic denně.

Síťokřídlí

Ze síťokřídlých počítáme hlavně se zlatoočkami a denivkami. Je jich u nás také více druhů. Normálně přezimují v přírodě, ale s dospělci zlatooček se často setkáváme i v nevytopených místnostech na zdech a na oknech.

Dospělec zlatoočka

Dospělec zlatoočka

Dospělci mají hedvábně síťovitá světlezelená křídla a podle svého jména i skutečně zlatě zářící oči. Larvy jsou podlouhlé rybičkovitého tvaru s jemnýma nohama a kusadly. Dovedou se rychle pohybovat a nalézat kolonie či jednotlivé mšice. Spotřeba mšic je jen o něco nižší než u předchozích skupin.

Ostatní hmyz a členovci

Méně známých přirozených nepřátel mšic je velké množství. Jsou to v prvé řadě dravé ploštice drobného i většího vzrůstu, dále drobné mušky z rodu Aphidoletes. Nejasnou úlohu mají škvoři. Mšice spadlé na zem mohou být kořistí střevlíků a jiných dravých brouků lezoucích po zemi a část mšic také může skončit v pavučinách.

Parazitoidi

Patří mezi lumčíky a tvoří samostatnou čeleď mšicomaři (Aphidiinae). Ve srovnání s hlavními predátory jsou velmi drobní a měří jen několik milimetrů. Vždyť jeden mšicomar spotřebuje ke svému vývoji jen jednu mšici, běžný predátor asi 300krát tolik. Proto si dospělých okřídlených jedinců jen málokdo všimne. U nás jich žije 130 až l40 druhů.

Někteří mšicomaři jsou zaměřeni jen na jeden druh mšice, více jich však napadá několik příbuzných druhů nebo i rodů mšic.

Význam je odlišný

Asi největšími konzumenty mšic jsou larvy pestřenek. Sledovali jsme přirozené nepřátele mšice zelné v Olomouci-Holici tři sezony v polních podmínkách. Larvy pestřenek se podíleli na více než polovině vyhubených mšic, mšicomaři na 10–25 %. Uplatnili se hlavně v letech, kdy mšic bylo méně. Ale i slunéčka se někdy dovedou prosadit. Slunéčka mají navíc tu výhodu, že jim neublíží přípravek proti mšicím Pirimor.

Ani larvy zlatooček nesmíme podceňovat. Jsou velmi pohyblivé a uplatní se hlavně tam, kde jsou mšice roztroušené (které larvy pestřenek nevysbírají).

Ačkoli larvy pestřenek jsou nejvýznamnější, ostatní skupiny přirozených nepřátel je vhodně doplňují. Každý jejich druh má v přírodě, a tedy i v naší ekologické zahradě, svoje místo.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Dobrý den, rád bych podpořil hmyz, který likviduje mšice. Všude jsem se dočetl, jak dotyčný hmyz žije, rozmnožuje se, ale nikde není psáno, kde přezimovává. Rád bych podpořil tento užitečný hmyz výstavbou „hmyzích domečků“, ale není nikde rada, co dát do domečku, abych nalákal tento užitečný hmyz, který likviduje mšice. Většina nabízených domečků je téměř jen pro včelky samotářky. Děkuji předem za odpověď, nebo alespoň za odkaz vedoucí k mému problému.

Ve výše uvedeném článku je popsáno, v jakém stádiu a kde daný druh přezimuje, tj.opadané listí, kůra stromů, tráva, domácnosti…Predároty a parazitoidy je potřeba podporovat a chránit především v době vegetace:

  • poskytnutím dostatku kvetoucích rostlin jako zdroje potravy pro dospělce,
  • poskytnutím úkrytu v podobě hromady kůry, dřeva,
  • používáním selektivních přípravků
  • a ponecháním určitého množství mšic jako zdroje potravy.
  • Mějte ze zahrady radost

    2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

    předplatit →darovat předplatné →

    Kalendárium

    12. 2. 2025

    Okrasné vrby potřebují udržovací řez těsně před rašením

    Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom  s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.

    zobrazit další rady a tipy
    2
    0
    Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x