
Samozavlažovací nádoby pomohou s pravidelnou zálivkou
1. 4. 2022Někdy se nám nedaří zajistit pravidelnou zálivku. Pomohou samozavlažovací nádoby, které se o ni samy dobře postarají.
Po zmrzlých mužích začíná pravá zahrádkářská sezona. Patří k ní také možné první příznaky houbových chorob muškátů a pomoc květinám.
U muškátů se první problémy mohou objevit krátce po výsadbě sazenic. Nejstarší listy žloutnou a zasychají, rostliny mají menší přírůstky. Příčin může být několik a většinou souvisejí s nedostatečnou činností kořenů.
Žloutnoucí listy obvykle zaviní přemokřený substrát s nedostatkem vzduchu.
Ale může to být i tím, že kořeny napadla některá z půdních hub. Například pytiová kořenová hniloba pelargonie neboli houba z rodu Pythium.
Napadení se projevuje nejprve zhnědnutím špiček postranních jemných kořínků, které postupně zahnívají a odumírají.
V tomto případě musíme upravit zálivku, aby v substrátu nebyla dlouhodobě volná voda, případně ošetříme květiny zálivkou fungicidu. Aktuálně dostupné přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.
Pokud žloutnou nejmladší části a rostliny zaostávají v růstu, může být příčinou napadení pelargonie houbou T. basicola, která způsobuje tzv. černou hnilobu kořenů.
Na kořenech se zpočátku objevují jen nepatrné černé čárky (viditelné pod silnější lupou), které se postupně zvětšují a šíří se od mladších kořenů k bázi stonku.
Černé skvrny tvoří rozmnožovací orgány houby, které zamořují substrát a napadají nové kořeny. Ochrana je v tomto případě obtížná. Nejlépe uděláme, když napadené rostliny i se substrátem odstraníme.
Na dobře živených a bujně rostoucích muškátech se velmi často objevuje korkovitost ze skupiny abiotických poruch. Na rubové straně listů jsou viditelné nejprve tmavě zelené, vodnaté puchýřky, které postupně hnědnou.
Příčinou jsou vysoká vzdušná vlhkost a nadměrná nabídka vody. Úpravou vodního režimu lze tvorbu nových zkorkovatělých stroupků zastavit, ale pokud se již vytvořily, zůstávají na listech trvale.
Foto autorka a Shutterstock
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.