Podzim a také blížící se Dušičky – Památka zesnulých 2. listopadu – nás může přimět k tvoření z přírodních materiálů. Na zahradě nebo v lese můžeme v této době najít mnoho materiálu. Dají se využít odkvetlá květenství trvalek, trav, větvičky s nejrůznějšími plody a mnohé další.
Lampionky mochyně patří k oblíbeným rostlinám na sušení, které vynikají i díky vlastní barvě; foto Pavel Sekerka
Přirozeně zbarvené květiny mnozí používáme nejraději. Současné výtvarné techniky a materiály však svádějí k experimentům. Někdy postačí přibarvit květ, jindy lze renovací napravit vybledlost rostlin, kterou zapříčinilo sušení na světle nebo špatné skladování.
Nejčastěji barvíme suchý rostlinný materiál s bílými nebo světlými květy. Existují však druhy, které se po usušení barví obtížně, například nevěstin závoj (Gypsophila paniculata). Lépe to jde ihned po sklizni.
Barvení některých druhů usnadní smáčedlo. Vedle speciálních přípravků se dají použít i ty určené na mytí nádobí.
Rostliny buď ponoříme do barvy, nebo stříkáme. Barviva aplikumeme podle návodu buď za tepla, nebo za studena.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Ať už patříte mezi pravidelné tvůrce pěkných drobností, nebo jen občas sami sebe překvapíte chvilkou výtvarné činorodosti, nabízíme návod, jak starý dobrý krepový papír proměnit v květy.
Záhony, na kterých budeme v příštím roce pěstovat plodovou a košťálovou zeleninu, vyhnojíme chlévským hnojem dávkou 400 kg na 100 m² nebo vysušeným granulovaným hnojivem v dávce asi 10 kg na 100 m².
