Květiny k sušení sklízíme v termínu, který se nejlépe hodí pro uchování pěkného vzhledu, barvy i kvality květů. K sušení použijeme dobře větraný, tmavý prostor.
V zimě spí trvalky zakleté v podzemních pupenech, letničky dávno spálil mráz. Vázy zejí prázdnotou. Ale nemusí – suché květiny zastoupí ty čerstvé.
Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.
Podzim a také blížící se Dušičky – Památka zesnulých 2. listopadu – nás může přimět k tvoření z přírodních materiálů. Na zahradě nebo v lese můžeme v této době najít mnoho materiálu. Dají se využít odkvetlá květenství trvalek, trav, větvičky s nejrůznějšími plody a mnohé další.
Lampionky mochyně patří k oblíbeným rostlinám na sušení, které vynikají i díky vlastní barvě; foto Pavel Sekerka
Přirozeně zbarvené květiny mnozí používáme nejraději. Současné výtvarné techniky a materiály však svádějí k experimentům. Někdy postačí přibarvit květ, jindy lze renovací napravit vybledlost rostlin, kterou zapříčinilo sušení na světle nebo špatné skladování.
Nejčastěji barvíme suchý rostlinný materiál s bílými nebo světlými květy. Existují však druhy, které se po usušení barví obtížně, například nevěstin závoj (Gypsophila paniculata). Lépe to jde ihned po sklizni.
Barvení některých druhů usnadní smáčedlo. Vedle speciálních přípravků se dají použít i ty určené na mytí nádobí.
Rostliny buď ponoříme do barvy, nebo stříkáme. Barviva aplikumeme podle návodu buď za tepla, nebo za studena.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
