„Nemůžeme vynechat našeho favorita,“ odhalují zahradní architekti svůj obdiv k dřínu japonskému. Stejně jako jiní autoři dalších článků květnového Zahrádkáře přinášejí tipy a rady, které se jim osvědčily a osvědčují.

Skleník během vegetace stíníme různými způsoby: nátěry, rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy.

Stálezelené brsleny mohou překvapit nestálostí barvy listů. Keře si pořizujeme kvůli jejich zdobné dvoubarevnosti, ale ta se někdy začne vytrácet.

Zejména jaro, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obávaným obdobím. Na vině je senná rýma a nadměrná citlivost na pyly.

Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.

Také ve vyšších nadmořských výškách jaro už obvykle dovoluje vysévat na záhony kořenovou i jinou zeleninu. Za příznivých podmínek lze pod netkanou textilii sít i okurky nakládačky.

Teplé oblasti Jižní, Střední a Severní Ameriky jsou domovinou asi šedesáti druhů aksamitníků. Do Evropy je dovezli Španělé  v 16. století a od té doby byly vyšlechtěny stovky kultivarů.

Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu pro průběžné pěstování sazeniček vybraných odrůd.

Příroda okolo nás je vlastně testovací laboratoř. Pořád se snaží něco vymyslet, pozměnit. Někdy jsou změny trvalé, jindy se časem vracejí zpátky.

Do volné půdy vyséváme druhy zelenin, které jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.