Zejména jaro, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obávaným obdobím. Na vině je senná rýma a nadměrná citlivost na pyly.
Příčinou je pyl lísky, topolu, olše, břízy, habru, vrby, dubu, ořešáku, borovice, smrku a dalších dřevin. Z trvalek pylují hlavně od května traviny a plevele – kopřivy, pelyněk, jitrocel, merlíky, šťovíky, ambrozie.
Také z jehličnanů se na jaře práší; foto Shutterstock
Alergické reakce mohou vyvolat i některé intenzivně vonící rostliny na zahradě nebo kytice z nich přinesené domů: jasmín – pustoryl (Philadelphus), lilie bělostná a královská, konvalinka vonná, šeřík, třemdava bílá.
Třemdava bílá; foto Shutterstock
Vznikají kontaktem s rostlinami zejména v jarním období. Alergenní rostliny mají na svém povrchu chlupy nebo žlázky obsahující látky vyvolávající kožní záněty – dermatitidy.
Jejich příčinou je individuální nesnášenlivost především dětí na některé druhy zeleniny (čerstvý křen, cibuli, česnek, rajčata, papriky, okurky a další) nebo ovoce (maliny, jahody, ostružiny, kyselá jablka, peckoviny aj), zejména pokud je nezralé.
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování zahradních rostlin, které k životu potřebují hodně vody. Nedostatek vody omezuje jejich vitalitu, růst, kvetení i výnos.
Během dubna sázíme trvalky, které kvetou v létě a na podzim. Trvalky kvetoucí na jaře vysadíme v období po odkvětu. Pamatujeme i na rozmnožení trvalek.
Za normálního průběhu jara se můžeme radovat ze vzcházejících březnových výsevů. Na zahradě ve vyšší poloze však první výsevy a výsadby teprve dokončujeme.
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
