Skleník během vegetace stíníme různými způsoby: nátěry, rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy.
Výhodné pro zastínění je využít révy vinné; pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava).
Révu lze ve skleníku pěstovat i kvůli stínění; foto Shutterstock
Stínit je možné i broskvoní nebo meruňkou – pro ty je však nutné počítat se záborem části pěstitelské plochy.
Někdy se v souvislosti se stíněním výpěstků hovoří také o aktinidii – kiwi. Rostlina však není vhodná kvůli růstové intenzitě. Navíc plodnost, resp. dvoudomost aktinidií vyžaduje vysadit dvě rostliny a umožnit v květu přístup včelám.
Nástup škůdců bývá ve skleníku mnohem rychlejší než ve volné přírodě. Využíváme proto žluté lepové desky ke kontrole výskytu a v počátečním stádiu i k hubení škůdců. Desky vyvěšujeme co nejdříve na počátku vegetace těsně nad porost do místa kde škůdci létají. Podle nalepených jedinců poznáme celkem přesně, o kterého škůdce jde a jak moc se nám rozmnožil.
V boji se škůdci dejte vždy přednost biologické ochraně a pamatujte, že se vždy vyplácí nejprve určit škůdce a potom teprve volit metodu. Chemie by ve skleníkových podmínkách měla zůstat až na posledním místě.
Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.
