Skleník během vegetace stíníme různými způsoby: nátěry, rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy.
Výhodné pro zastínění je využít révy vinné; pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava).
Révu lze ve skleníku pěstovat i kvůli stínění; foto Shutterstock
Stínit je možné i broskvoní nebo meruňkou – pro ty je však nutné počítat se záborem části pěstitelské plochy.
Někdy se v souvislosti se stíněním výpěstků hovoří také o aktinidii – kiwi. Rostlina však není vhodná kvůli růstové intenzitě. Navíc plodnost, resp. dvoudomost aktinidií vyžaduje vysadit dvě rostliny a umožnit v květu přístup včelám.
Nástup škůdců bývá ve skleníku mnohem rychlejší než ve volné přírodě. Využíváme proto žluté lepové desky ke kontrole výskytu a v počátečním stádiu i k hubení škůdců. Desky vyvěšujeme co nejdříve na počátku vegetace těsně nad porost do místa kde škůdci létají. Podle nalepených jedinců poznáme celkem přesně, o kterého škůdce jde a jak moc se nám rozmnožil.
V boji se škůdci dejte vždy přednost biologické ochraně a pamatujte, že se vždy vyplácí nejprve určit škůdce a potom teprve volit metodu. Chemie by ve skleníkových podmínkách měla zůstat až na posledním místě.
Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
