Znáte raně zimní odrůdy českých hrušní? Například Armida, Blanka, Dicolor, Jana, Jizera – liší se termínem sklizně, chutí i dobou skladování.
Raně zimní hrušky dozrávají (mají optimální konzumní zralost) převážně kolem Vánoc. Kdy je sklízet, jaké podmínky potřebují ke skladování a které české odrůdy stojí za pozornost?
U raně zimních odrůd rozhoduje o délce skladování několik faktorů – průběh vegetace v daném roce, termín sklizně, velikost plodů, nadmořská výška i podmínky uchování. Hruškám vyhovuje nižší teplota do 4 °C a vyšší vzdušná vlhkost kolem 90 %. Ne každý sklep však takové podmínky nabízí. Při nevhodném skladování se proto může doba, po kterou si plody uchovají dobrou kvalitu, výrazně zkrátit.
Raně zimní hrušky se sklízí převážně od poloviny září do poloviny října, podle odrůdy a pěstitelských podmínek. Na konzumní zralost si většinou ještě počkají. Některé dozrávají během několika týdnů, jiné vydrží až do Vánoc a při dobrých podmínkách skladování i déle. Pro správný termín sklizně je důležité neponechávat plody na stromě až do plné konzumní zralosti. Odrůdové rozdíly jsou značné a podmínky konkrétního stanoviště mohou dobu sklizně posunout.
Armida vznikla z hybridu pocházejícího z Ovocnářského ústavu Dresden-Pillnitz, následná selekce semenáčků byla dokončena ve VŠÚO Holovousy. Stromy rostou středně bujně a vytvářejí rozložitější korunu. Dobře obrůstají plodonoši, poměrně brzy vstupují do plodnosti a plodí pravidelně. Díky dobré afinitě s kdouloní je lze štěpovat přímo na tuto vegetativně množenou podnož.
´Armida´
Středně velké plody mají hladkou světle zelenou, později žlutou slupku, často s červeným líčkem. Smetanově bílá dužnina je středně šťavnatá, navinule sladká a aromatická. Sklízí se kolem poloviny září, konzumují nejdříve po týdnu a vydrží do ledna. Průměrná hmotnost plodů se pohybuje mezi 160 až 210 g. Odrůda je nenáročná a odolná ke strupovitosti, někdy se řadí i mezi podzimní odrůdy.
Blanka byla vyšlechtěna na ŠS v Těchobuzicích křížením odrůd Drouardova a Boscova lahvice. Stromy rostou středně až slabě, vytvářejí polovzpřímené koruny a brzy a pravidelně plodí. S kdouloní mají velmi dobrou afinitu, takže při použití typových podnoží není třeba mezištěpování.
´Blanka´
Plody jsou značně velké, s máslovitou, nasládlou, šťavnatou a aromatickou dužninou. Sklízejí se od září, konzumují v říjnu až listopadu, z chladírny i v prosinci. Průměrná hmotnost se pohybuje kolem 310 až 400 g, v jednom roce dosáhla až 720 g. Odrůda je velmi odolná ke strupovitosti i nízkým zimním teplotám a hodí se do většiny oblastí vhodných pro pěstování hrušní.
Dicolor vznikla na ŠS Těchobuzice křížením odrůd Holenická a Williamsova. Stromy rostou středně bujně a vzpřímeně, brzy vstupují do plodnosti a velmi bohatě plodí. Afinita s kdouloní je velmi dobrá. Plody se sklízejí začátkem října, konzumují od listopadu a vydrží do poloviny ledna, v chladírně i déle. Hladká a lesklá slupka má výrazné červené líčko, bílá až slabě nažloutlá dužnina je jemná, máslovitá, aromatická a velmi dobré chuti. Průměrná hmotnost plodů se pohybuje mezi 120 až 160 g.
´Dicolor´
Pro zvětšení plodů a regulaci násady se osvědčila pravidelná probírka plůdků krátce po fyziologickém propadu a pravidelný hlubší pozdně zimní řez. Odrůda je velmi odolná k zimním mrazům i strupovitosti.
Odrůda Jana byla vyšlechtěna ve VŠÚO Holovousy a na ŠS Těchobuzice křížením odrůd Boscova lahvice a Drouardova. Stromy rostou středně bujně, vytvářejí široce kuželovité koruny a dobře obrůstají plodonoši. Dobře se hodí také pro tvarování štíhlého vřetene. Plodnost nastupuje poměrně brzy, je velmi dobrá a pravidelná.
´Jana´ v konzumní zralosti
Větší plody jsou široce kónické až téměř kulaté. Mají tenkou nazelenalou slupku a velmi jemnou, aromatickou dužninu s výtečnou chutí. Sklízí se obvykle začátkem října, dozrávají v listopadu a vydrží většinou do Vánoc. Průměrná hmotnost plodů je 190 až 300 g. Jana je odolná ke strupovitosti a byla u ní prokázána také rezistence k bakteriální spále růžovitých (původce Erwinia amylovora).
Jizera vznikla ze stejného křížení jako Jana – Boscova lahvice × Drouardova – ve VŠÚO Holovousy a na ŠS Těchobuzice. V prvních letech roste bujněji, později středně a vytváří oválné až kulovité koruny. Stromy dobře obrůstají plodonoši a plodí dobře a pravidelně.
´Jizera´
Střední až větší plody mají široce kuželovitý tvar, hladkou zelenožlutou slupku a bělavou, máslovitou a šťavnatou dužninu s navinule sladkou chutí. Sklízejí se na přelomu září a října, konzumují od listopadu do prosince. Průměrná hmotnost plodů se pohybuje mezi 180 až 250 g. Odrůda je středně odolná k houbovým chorobám a hodí se především do středních a nižších, teplejších poloh. Vzhledem k vitalitě stromů vyžaduje pravidelný zimní řez a podle potřeby také vylamování vlků v červnu.
Milka byla vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice křížením odrůd Pařížanka a Holenická. Stromy zpočátku rostou bujněji, později vytvářejí řidší, polovzpřímené koruny. Plodnost je středně raná, spíše průměrná, ale pravidelná. Stromy na kdouloni nevyžadují mezištěpování.
´Milka´
Střední až větší plody mají široce tupě kuželovitý tvar, zelenožlutou slupku s narůžovělým až slabě oranžovým líčkem a smetanově bílou dužninu. Sklízejí se od první poloviny října, konzumují od listopadu a vydrží do prosince, v chladírně i déle. Průměrná hmotnost plodů se pohybuje mezi 140 až 190 g. Jde o pěstitelsky nepříliš náročnou odrůdu s delší vegetační periodou, která dosahuje nejlepší kvality plodů v teplejších polohách.
Vonka vznikla výběrem semenáčků odrůdy Děkanka Robertova. Šlechtění začalo ve VŠÚO Holovousy a bylo dokončeno na ŠS Těchobuzice. Stromy rostou zpočátku středně až bujněji, dobře tvoří plodonoše a plodí bohatě, se sklonem k nepravidelné plodnosti. S kdouloní mají dobrou afinitu a nevyžadují mezištěpování.
´Vonka´
Středně velké plody krátkého, široce kuželovitého tvaru mají suchou zelenohnědou slupku s jemnou rzivostí, která se při dozrávání mění do bronzově zlatožlutého odstínu. Dužnina je v konzumní zralosti jemná a máslovitá, s mírně kořenitou sladkou chutí. Sklizeň začíná od poloviny října, plody se konzumují od listopadu a vydrží do začátku prosince, v chladírně do ledna.
Vonka je pěstitelsky náročnější. Vyžaduje záhřevné a hlubší, propustné půdy a ve vlhčích polohách může trpět strupovitostí.
Foto autor
Redakčně upraveno a aktualizováno podle článku časopisu Zahrádkář.
Představujeme šest podzimních odrůd hrušní českého a slovenského šlechtění. Dozvíte se, kdy se sklízejí, jak chutnají a jak dlouho vydrží.
Připomeňme si české letní odrůdy hrušní Alfa, Alice, Diana, Isolda, Laura, Milada a Radana, jejich vlastnosti i pěstitelské zkušenosti.
Rod hrušeň (Pyrus) vznikl nejspíš během třetihor v podhůří masivu Tian Shan v západní Číně. Asijské hrušně byly i prvními pěstovanými.
Možná se vám to s hruškami také stalo: Sklízeli jste plody, které neměly typický tvar, ale připomínaly spíše válečky. Kde byla příčina?
V ovocných školkách, zahradnických centrech nebo z jiných zdrojů nakupujeme pouze zdravý, kvalitní a dobře narostlý sadbový materiál, prostý virů a se zárukou pravosti odrůdy.
Chci letos zasadit na zahradu japonskou hrušeň (Nashi apod.) – ale prý to není samospraš, tak asi dvě hrušně …
„To“ se prodává snad ve dvou desítkách odrůd, některé jsou, jiné nejsou samosprašné. Když budete vědět jakou odrůdu máte, najdete určitě i potřebné informace. Vysadil jsem Shin-su a široko daleko nikdo nemá hrušeň, natož asijskou. Plodí opravdu hojně. Abych neměl spoustu plodů jen jedné odrůdy, přirouboval jsem do koruny Julku, později vysadil Man-san-gil. Pokud je nesníme dříve, máme je od konce srpna do Vánoc.