Domů » Kalendárium » Ovocná zahrada » Červenec: Pečujeme o ovocné stromy a keře, i o ty po sklizni
Červenec: Pečujeme o ovocné stromy a keře, i o ty po sklizni
1. 7. 2023
Je samozřejmé, že pečujeme o ovocné stromy a keře, které mají úrodu teprve přinést. Běžná by ale měla být i péče o rostliny po sklizni.
I když pro většinu druhů ovoce teprve přichází ta pravá sezona, v zahradě máme i druhy, které mají, obrazně řečeno, svých pět minut slávy za sebou. Měli bychom zalévat a hnojit nejen jabloně, hrušně, pozdní odrůdy rybízu, angreštu, maliny, ostružiny, peckoviny, ale i keře zimolezů a jahodníky.
U asijských hrušní stačí, když zůstanou z květenství jeden či dva plůdky
Určitě zrají rané broskve, možná meruňky, pokud je někde letos mráz nespálil, pozdní třešně, maliny, kanadské borůvky, nejranější slivoně, nejpozdnější odrůdy jahodníku, rybízy, angrešty, ostružiny.
- Rostoucí malé plůdky jabloní, zejména odrůd citlivých na hořkou pihovitost, je třeba opakovaně ošetřovat hnojivy obsahujícími vápník, která se vstřebávají listy a povrchem plůdků.
- Pokud je násada plodů jádrovin ještě i v této době velká, pomůžeme stromu vyštípáním nebo vystříháním nadpočetných plodů. Zejména asijské hrušně nerady shazují nadpočetné plůdky. Pokud nepřijde například mrazík, dospívají všechny plody v květenství.
- Stromy, které jsme na jaře zmlazovali, můžeme upravovat řezem. Zejména odstraňujeme vlky tam, kde zbytečně zahušťují korunu.
- Prohlížíme stromy, abychom včas zasáhli proti invazím škůdců, například mšic. Hlídáme a vyměňujeme náplně u signalizačních lapáků. Nejvíce se používají lapáky na obaleče poškozující slivoně a jabloně.
- Máme-li koncem července vyzrálá očka, můžeme zahájit očkování. Důležitý předpoklad této činnosti je dostatek mízy v podnožích, nebo znalost jiných způsobů očkování, jako je třeba Forketův.
- Pokud sekáme trávu v sadu nebo zahradě, můžeme jí namulčovat do mis okolo kmenů nebo pod keře drobného ovoce. Omezíme tím neproduktivní výpar vody. Mulč dáváme v menší vrstvě opakovaně, aby se v jeho větší vrstvě neusídlili hlodavci.
Za kapičkou je otvůrek, ve kterém obaleč hospodaří
Staráme se o jahodníky.
Dvouleté a starší sazenice jahodníku je vhodné po sklizni sežnout nízko nad srdíčkem, odstranit odnože a rostliny bez listů okopat, vyplít a přihnojit. Odstraněné listy můžeme kompostovat nebo je spálit, podle toho, jak silně jsou napadené listovými chorobami, zejména skvrnitostí.
Už při výběru odrůd si můžeme trochu pomoct co se chorob týká. V sortimentu najdeme odrůdy na tyto choroby citlivé, ale i odrůdy, které jimi netrpí. Například taková odrůda Karmen skvrnitostmi netrpí. Pokud jsou ale vhodné podmínky pro padlí, této chorobě snadno podléhá.
Na množení bereme obyčejně 2–3 rostliny ze šlahounu, které jsou dobře zakořeněné. Můžeme je nechat na místě a přesadit až koncem srpna či září. Můžeme je také přesadit na volné místo někde na záhoně a na konečné stanoviště je dáme až později, když budeme mít záhon připravený.
-
-
Sazenice po sklizni ostříháme, vyplejeme a dopřejeme jim přuihnojení
-
-
Bílá skvrnitost jahodníku napadá listy
Péče o remontantní odrůdy je trochu jiná. Unich se listy nesežínají, ale po první sklizni se keříky okopají a přihnojí, aby nasazovaly solidní množství plodů i v další části sezony.
Co se zimolezy?
Jedlé zimolezy, známé také pod názvem kamčatské borůvky, mají z míst původního rozšíření dáno, že po sklizni dosti brzy ukončují vegetaci a shazují i listy. A tak když je druhá polovina června suchá a horká, můžeme mít keře začátkem července prakticky bez listů. No, a když přijde v srpnu několik větších dešťů, opět oživnou a začnou kvést. Bez toho, že by dozrály do plodů.
Plody zimolezu
Lepší je od poloviny června několikrát vydatně keře zalít a přihnojit. Má to své výhody. Keře narostou rychleji do solidní velikosti a díky tomu budou i více plodit. U zimolezů platí, že malý keř dá malou úrodu, velký velkou.
Ovocné stromy potřebují zálivku a hnojení
Ovocné stromy s rozložitou korunou, vysazené v trávníku, mají kořeny široko daleko okolo sebe. Neplatí, že by je měly pod obvodem koruny. Ony je mají i mnohem dál. Jak jinak by přišly k vodě? Pod korunou se vody nedočkají, protože jí projdou jen vydatnější deště.
Pokud jsou stromy trénované, děláme jim mísu, kterou hnojíme a zaléváme, můžeme jim vodu i živiny dodat i v úzkém kruhu okolo kmene.
V zimě jsem kopal pařezy jabloní na podnožích M1, M2 a A2 a dost jsem se divil, kolik jemných kořenů měly právě pod těmito mísami.
Na hnojení a zálivku ke kmeni reagují nejlépe stromky na slabě a mělce rostoucích podnožích. Zejména ty, které musí mít trvalou oporu. Ale platí, že dávka vody musí být taková, aby se voda dostala alespoň do hloubky 30 cm. Tedy zalévá se méně často, ale většími dávkami vody.
Nejen ovocné stromy, ale i keře potřebují péči
Živiny doplňujeme také maliníkům, ostružiníkům a keřům bobulovin
Keře bobulovin, maliníků, ostružiníků se nechovají jako zimolezy. Pokud ale nemají dostatek vody a živin, nenasazují kvalitní ovoce pro letošní sklizeň, nedokážou vytvořit ani předpoklad pro kvalitní a hojnou sklizeň v roce následujícím. Takže zálivku a hnojení bychom měli v případě potřeby doplnit. Současně i odpovídající ochranu proti chorobám a škůdcům.
Listy nejsou jen ozdobou keřů, ale továrnou na výrobu asimilátů potřebných pro ovoce rostoucí a zrající v aktuální sezoně, i pro základy sklizně v roce následujícím. Aby zálivková voda nepřišla ve větším množství nazmar, nastýláme pod keře mulč. Například posekanou trávu, nebo štěpku, nadrcené větvičky z letního řezu jádrovin.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
