Stáleplodící jahodník dokáže kvést nezávisle na délce dne

2. 4. 2021

Klasický jahodník plodí jedenkrát ročně od konce května do začátku července v závislosti na ranosti odrůdy. Má totiž schopnost tvořit květy pouze za krátkého dne.

Stáleplodící jahodník vytváří květní pupeny celoročně bez ohledu na délku dne. Jde o jev zvaný remontování, proto se také označuje přívlastkem remontantní jahodník.

Náročnější, zato plodný do podzimu

Protože plodí celoročně (od června do října), je jeho pěstování náročnější na čas i zkušenosti. Většina velkopěstitelů se soustředí pouze na klasické jednou plodící odrůdy, které mají obecně lepší chuťové vlastnosti a okamžitý výnos je podstatně vyšší. U stáleplodících jahodníků je hlavní předností to, že můžete ochutnat vlastní čerstvé jahody i v době mimo hlavní sezonu, případně máte čím ozdobit sklenici sektu.

Nejvhodnějším prostředím pro pěstování remontantních odrůd je záhon, případně skleník nebo fóliovník. Při nedostatku místa lze vystavět pyramidu nebo použít různé nádoby pro pěstování (velké květináče, truhlíky…). Přesto je dobré mít na paměti, že remontantní jahodníky plodí též na šlahounech a nejlepší výnosy poskytují, pokud tyto nové sazeničky mají možnost zakořenit.

Stáleplodící jahodová odrůda Lidka

Jahody potřebují živiny

Chceme-li bohatou úrodu po celou sezonu, musí samotné výsadbě předcházet dokonalé vyhnojení pozemku. Stejně jako u klasických jahod nepoužíváme čerstvý hnůj, ten je zásobárnou živin pro houbové choroby. Použít lze vlastní kompost nebo profesionálně připravený substrát přímo pro jahody, který doplníme buď Cereritem nebo granulovanými slepičinami.

Dva termíny výsadby a černobílá fólie

Doba výsadby je podobná jako u jednouplodících jahodníků jaro a podzim. Na podzim je to měsíc září, kdy již tolik nehrozí vysoké letní teploty, které bez zastínění dokážou zlikvidovat celou novou výsadbu. Říjnová výsadba je naopak již riziková z pohledu dostatečného zakořenění a přezimování. Na podzim se vysazuje většinou tzv. zelená prostokořenná sadba, naproti tomu na jaře je většinou k dostání tzv. frigo sadba.

  • Při výsadbě je možno použít netkanou černou textilii nebo fólii. Velice se osvědčuje černobílá fólie, která se aplikuje bílou stranou nahoru. V létě nedochází k přehřívání rostlin a na podzim odražené paprsky přispívají k lepšímu dozrávání

Jarní výsadba je vhodnější v lokalitách s drsnějším klimatem (mrazové kotliny, polohy nad 500 m n. m.) ale také pro pyramidy nebo pěstitelské nádoby. Musíme počítat s tím, že se jahody v nádobách pěstují pouze na jeden užitkový rok, protože jsou více vystaveny zimním mrazům.

Proč vyštípávat první květní pupeny

  • Chceme-li zvýšit a uspíšit následnou letní sklizeň, musíme první květní pupeny vyštípat.
  • V parném létě musíme denně zalévat (ideální je kapková závlaha) a v případě tropických teplot i zastiňovat.
  • V letním období je dobré doplnit živiny přímo zálivkou, např. Kristalonem, vhodná je i kombinace hnojiva s Lignohumátem. Doporučujeme udělat chemickou ochranu proti houbovým chorobám (antraknóza, padlí, skvrnitosti listů) nejpozději v době prvního kvetení (duben – první polovina května), tak abychom nemuseli zasahovat v letním období během sklizně.
  • Za chladného a deštivého počasí je zvláště nebezpečná antraknóza (černé skvrny na řapících, květních stvolech i plodech). Proti této chorobě se dobře osvědčil přípravek Ortiva (tento přípravek lze použít i proti padlí jahodníkovému a bílé skvrnitosti listů jahodníku).
  • Chceme-li, aby nám jahodníky dobře přezimovaly, musíme říjnové květy opět vyštipovat. Matečná rostlina se tvorbou plodů v tomto období silně vyčerpává, navíc tyto plody již stejně těžko dozrají.
  • V této době je opět potřeba přihnojit kombinovaným hnojivem (např. Cererit).
  • Při hrozbě holomrazů je vhodné jahodníky přikrýt mulčem, chvojím nebo bílou netkanou textilií.

Převislé jahody nejsou popínavé

Řadu let na trhu objevují nabídky na tzv.  netradiční způsoby pěstování na balkonech a terasách. Využívají se k tomu odrůdy, které mají schopnost tvořit větší množství dlouhých šlahounů. Někteří obchodníci zneužívají těchto vlastností k propagaci tzv. popínavých jahod, které vytvářejí jahodové sloupy nebo stěny.

Pro rostliny je přirozenější, když mají možnost zakořenit z odnoží a vyživovat své listy a plody vlastním kořenovým systémem.

  • Název „popínavý“ je však nesprávný. Lodyhy jahodníku nejsou otáčivé a nemají úponky jako třeba hrách nebo fazol, kterými by se mohly uchytit na nějakou oporu a po ní šplhat.
  • Jedině by se mohly vyvazovat, což je ale pro tento druh zcela nepřirozené a tudíž nepřináší úspěch. Navíc se k propagaci používají fotografie upravené počítačovou technikou, tak aby ohromily laickou veřejnost.

Pravdivější je pojmenování převislé jahody. Výsadbou do závěsných květináčů docílíme toho, že nové šlahouny volně splývají ze zavěšené nádoby a na těchto šlahounech rostlina kvete a plodí. Výsledkem je spíše estetický požitek než zajímavá sklizeň a dobrá chuť.

Před desítkami let byla vyšlechtěna Lidka, tuzemská odrůda stáleplodícího jahodníku

Historie a odrůdy stáleplodících jahod

V Česku se začal stáleplodící jahodník pěstovat koncem 60. let, kdy turnovská šlechtitelská stanice zkoušela dovezené odrůdy ze západní Evropy, především z Německa. Byly to odrůdy: Sonsana, Rapella, Red Rich, Rabunda, Kletter Ex., Frapendula Humi, Humi Gento a Ostara. Jmenované odrůdy se staly základem tuzemského šlechtění.

Křížením odrůd Humi Gento a Ostara se podařilo Ing. Hůlkové vyšlechtit první československou stáleplodící odrůdu pod jménem Lidka, která je do dnešních dní pro svoje plastické vlastnosti (hlavně odolnost k vymrzání) stále nejrozšířenější odrůdou v Česku a lze ji pěstovat ve všech oblastech naší země. Plody mají klasickou jahodovou chuť a konzistenci.

Na trhu je k dostání několik zahraničních odrůd. K nejrozšířenějším patří odrůda Everest, která je vysoce odolná plísni šedé a daří se jí hlavně v polohách do 400 m n. m.

Další nabízené odrůdy jsou: Albion, Anabelle, Aromas, Calypso, Diamante, Evie 2, Eves Delight, Selva, Sweet Delight a Ostara.

Velmi dobrou pověst provází odrůdu Evie 2, která byla vyšlechtěna v Anglii firmou Edward Vinson Plants stejně jako odrůda Everest.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

30. 7. 2021

Co mají společné pelargonie, muškáty a čapí zobáky

Balkonové pelargonie patří k robustním hrnkovým a truhlíkovým květinám. Mohou být pěstovány i na větrných místech a zůstávají dlouho pěkné, i když je občas zapomeneme zalít. Kvetou po celou vegetační sezonu od časného jara do pozdního podzimu.

zobrazit další rady a tipy