Předvánoční čas bývá plný shonu a spěchu. Leckdy se nestíháme ani v klidu najíst. Osvědčené polévky ze zeleniny a bylinek našemu tělu prospějí.
Není nad dobrou, hustou polévku. V chladných dnech zahřeje, dodá energii, je zdravá a posílí v každém věku.
Nad přípravou zelnice nemusíme moc přemýšlet. Většinu potřebných surovin obvykle máme doma. Název napovídá, že je typická pro oblast Šumavy a že si na ní pochutnávali už naši předkové.
Zelná polévka s bramborovou kaší a klobásou
Na sádle nebo oleji krátce osmahneme jednu nakrájenou cibuli, přidáme plátky klobásy nebo uzeného masa. Za stálého míchání opečeme, přisypeme dvě tři lžíce hladké mouky a ještě chvíli mícháme.Zalijeme teplou vodou a vzniklou zásmažku dobře rozmícháme. Ochutíme lžící mírně pálivé papriky, na plátky nakrájeným stroužkem česneku, přidáme sáček kysaného zelí, hrst namočených hub a osolíme. Vaříme, až je zelí měkké. Hotovou polévku zalijeme smetanou a dochutíme pepřem.
Půl kilogramu oloupaných, na plátky nakrájených brambor vložíme do vroucí osolené vody a vaříme do měkka. Vodu slijeme, přidáme máslo, mléko a mixerem vyšleháme na hladkou kaši.
Na másle osmažíme nakrájenou cibuli a na plátky nakrájený stroužek česneku. Zhruba tři čtvrtě kilogramu řepy omyjeme, nakrájíme na menší kostky a přidáme do hrnce k osmažené cibuli. Krátce opečeme a zalijeme necelým litrem kuřecího vývaru. Osolíme a ochutíme cayennským pepřem. Zakryjeme poklicí a vaříme přibližně půl hodiny, až řepa změkne.
Dýňová semena můžeme nahradit vařenými, na olivovém oleji krátce opečenými kroupami.
Na pánvi opražíme dýňová semena a necháme zchladnout. Polévku rozmixujeme ponorným mixérem a na talíři zjemníme sladkou smetanou. Opraženými dýňovými semeny a natrhanými bylinkovými lístky polévku posypeme.
Jemná polévka z červené řepy
Foto autorka
Čekankový salát zlepšuje metabolismus i díky obsahu vlákniny. Zbavuje člověka látek, které tělu neprospívají, upravuje hladinu cholesterolu.
Čaj ze šípků můžeme bez obav pít dlouhodobě a celoročně. V létě je skvělý chladný s mátou, meduňkou nebo citronovou trávou.
Nachlazení a virózy nás opakovaně dokážou přimět, abychom vedle běžně dostupných léků svou výzbroj proti bacilům doplnili něčím ještě osvědčenějším.
Přestože byla čočka ve střední Evropě známá od pravěku, nezdomácněla tady tak rychle jako hrách. Hrachu se na rozdíl od čočky dařilo i v severněji položených oblastech Evropy.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
