Šípkový čaj můžeme bez obav pít dlouhodobě a celoročně. V létě je skvělý chladný s mátou, meduňkou nebo citronovou trávou.
Šípky obsahují vitamin C, vitaminy B, provitaminy A, přírodní cukry, organické kyseliny a málo tříslovin. Vnitřní semena obsahují také vitamin E.
Šípkový čaj se používá na doplnění vitaminů v těle, zlepšuje také vstřebávání železa (zde se kombinuje také s kopřivou). Doporučuje se pro preventivní ochranu organismu v průběhu celého roku. Pomůže při horečnatých nemocech, často se kombinuje s lípou nebo bezem.
Plody růže šípkové dozrávají v září až říjnu; foto Shutterstock
Šípkový čaj by měl být součástí výživy seniorů.
Používá se také pro posílení oslabeného organismu – u dětí, které rychle vyrostly, při anorexii, únavě či krvácení dásní, při proleženinách. Dokonce podporuje hojení zlomenin a ran.
Šípkový čaj je také podpůrným léčivem u kopřivky. Srovnává poruchy metabolismu a působí regeneračně.
Díky komplexu přírodních látek se vitaminy ze šípků vstřebávají mnohem lépe než vitaminy syntetické.
Šípkový čaj má vyšší obsah vitaminů a lahodnější chuť, když se připravuje z výluhu. Při kombinování s jinými bylinami je lépe smíchat až hotové čaje před podáváním, než šípky dávat do směsi.
Šípkový čaj ctěný kvůli vitaminům i lahodné chuti; foto Shutterstock
Základní čaj ze šípků: 1 čajová až 1 polévková lžíce na šálek vody. Doporučená příprava: 2–4 lžíce drcených šípků přelít litrem vody, nechat za studena louhovat v antikorozní nádobě (ideální je sklo) 1–6 hodin, často se máčejí přes noc. Potom uvést k varu a nechat kratičce přejít varem (1–2 minuty) a odstát asi 15 minut.
Čaj ze semen: 1 lžička semen na 0,25 až 0,3 l vody) se vaří až 30 min. Užívá se ráno a večer šálek jako antirevmatický a uklidňující, také močopudný prostředek.
Statné keře růže šípkové (Rosa canina) dosahují výšky 2–3 m. Rostou na mezích, stráních, okrajích lesů od nížin až do hor po celé Evropě i v části Asie.
Prutovité, často převislé větve mají srpovité ostny. Střídavě lichozpeřené listy se skládají z 5–7 oválně vejčitých lístků, které jsou na okraji ostře pilovité. Růžové, někdy bílé květy se rozvíjejí hlavně v červnu.
Dobře sušené šípky jsou temně červené; foto Shutterstock
Plody dosahují délky 0,5–3 cm a šířky 0,5–2 cm. Povrch mají nejčastěji lesklý, na vrcholu je vidět zbytek kališních lístků. Barva je oranžová až tmavě červená. Dozrávají v září až říjnu.
Snažíme se sbírat plody bez stopek, nesbíráme svraskalé ani černě skvrnité či jinak vzhledově poškozené šípky. Také odstraníme zbytky kališních lístků.
Vyplatí se je lehce předsušit na cca 30 °C. Když je teplo, můžeme zpočátku sušit volně v jedné vrstvě, dosoušíme umělým teplem do 50 °C. Pozor na sušení v troubě, aby se nespálily. Také v sušičce sušíme s přestávkami.
Sušíme, dokud nejsou plody temně červené, křehké a lámavé tak, že vydávají praskavý zvuk. Špatně usušené šípky snadno plesniví.
Jako mnohé byliny i šípky snadno natahují vodu, proto je uchováváme v uzavřených nádobách.
Vyplatí se aspoň část šípků pro aktuální použití rozdrtit (pomůže plátěný pytlík a váleček na těsto).
Pro čaj není třeba odstraňovat vnitřní světlá semena a chloupky, opatříme si ovšem velmi jemné sítko. Šípkový čaj se často cedí přes plátýnko, výborně poslouží vyřazený kapesník.
Ze šípků se dělá lahodné víno a zavařeniny. (Říkáme jim, jak jsme zvyklí, marmelády s vědomím, že podle současného evropského názvosloví by pod názvem marmeláda měla být zavařenina, která aspoň z pětiny obsahuje citrusy – pozn. red.).
Šípková zavařenina; foto Shutterstock
Plody se dají také kandovat, ale to je práce jen pro trpělivé – každý plod je třeba rozpůlit a vyčistit od chloupků a zrníček.
Vyplatí se pracovat v chirurgických rukavicích, chloupky dráždí pokožku!
Zavařenina: Šípky probereme, odstraníme černý zbytek kalichu a stopky. Pilní rozkrojí každý plod napůl, ostatní plody s trochou vody krátce rozmixují. Důkladně a opakovaně propláchneme plody vodou a přelijeme přes síto, abychom odstranili chloupky a část semen.
Poté v nepřilnavé nádobě podusíme šípky zalité vodou těsně nad povrch. Změklé je nahrubo rozmixujeme nebo pomeleme na ovocném či masovém mlýnku. Propasírujeme přes hrubší síto.
Podle konzistence doplníme trochou vody, aby vznikla řidší kaše, krátce je povaříme a znovu šípkovou hmotu přepasírujeme přes plátno, aby uvnitř nezůstaly chloupky.
Pro lepší želírování se vyplatí přidat 2 jablka nebo sklenku čerstvého jablečného moštu.
Do protlaku přidáme cukr – základní poměr 60 dkg na 1 kg protlaku.
Svaříme na hustotu marmelády a naplníme do čistých sklenic, zavíčkujeme.
Na šípkovou omáčku stačí 40 dkg cukru na kilogram protlaku, po krátkém povaření marmeládu sterilujeme při 70 °C cca 20 min.
Na první pohled jsou jiné. Tzv. rugosa hybridy mají výrazně lesklé a zvláštně pomačkané listy. Právě to vyjadřuje jejich český název svraskalý (lat. rugosus). (Pokračování textu…)
Otázka: Často se hovoří a píše o antioxidantech, zvláště vitaminu C v citrusovém ovoci. Které z našich domácích druhů ovoce obsahuje nejvíce tohoto vitaminu? (Pokračování textu…)
Otázka: Rád bych si sám namnožil plodovou růži. Líbí se mi nejen její šípky, ale i květy. Jaký postup byste zvolil? (Pokračování textu…)
Dobře připravené šípkové víno patří k nejoblíbenějším. Použité šípky musí být zralé, ale ne měkké a nahnilé. K ochutnávání bude víno vyškolené za více než šest měsíců. (Pokračování textu…)
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.
Zaujala mě televizní rada vysávat dužninu šípku – bez semínek! Právě kvůli vitaminu C, kterého mají čerstvé šípky víc než citron. Dá se to, když jsou opravdu zralé anebo i trochu přemrzlé. Ale nenapadlo mě šípky zamrazit, pak to prý jde taky. Vyzkouším.
Již několik let sušené šipky na čaj rozmixuji v mixéru, spíše je podrtim. Používám lžící na 1.5 litru, zaleji ve skleněné konvici vařící vodou. Pijeme celou zimu.