Domů » Zahrada » Ovoce » Drobné ovoce » Jak připravit zdravý čaj ze šípků, kdy vařit šípkové marmelády
Jak připravit zdravý čaj ze šípků, kdy vařit šípkové marmelády
13. 10. 2019
Šípkový čaj můžeme bez obav pít dlouhodobě a celoročně. V létě je skvělý chladný s mátou, meduňkou nebo citronovou trávou.
Šípky obsahují vitamin C, vitaminy B, provitaminy A, přírodní cukry, organické kyseliny a málo tříslovin. Vnitřní semena obsahují také vitamin E.
Šípky a lidské zdraví
Šípkový čaj se používá na doplnění vitaminů v těle, zlepšuje také vstřebávání železa (zde se kombinuje také s kopřivou). Doporučuje se pro preventivní ochranu organismu v průběhu celého roku. Pomůže při horečnatých nemocech, často se kombinuje s lípou nebo bezem.

Plody růže šípkové dozrávají v září až říjnu; foto Shutterstock
Šípkový čaj by měl být součástí výživy seniorů.
Používá se také pro posílení oslabeného organismu – u dětí, které rychle vyrostly, při anorexii, únavě či krvácení dásní, při proleženinách. Dokonce podporuje hojení zlomenin a ran.
Šípkový čaj je také podpůrným léčivem u kopřivky. Srovnává poruchy metabolismu a působí regeneračně.
V čaji z výluhu zůstane víc vitaminů
Díky komplexu přírodních látek se vitaminy ze šípků vstřebávají mnohem lépe než vitaminy syntetické.
Šípkový čaj má vyšší obsah vitaminů a lahodnější chuť, když se připravuje z výluhu. Při kombinování s jinými bylinami je lépe smíchat až hotové čaje před podáváním, než šípky dávat do směsi.

Šípkový čaj ctěný kvůli vitaminům i lahodné chuti; foto Shutterstock
Základní čaj ze šípků: 1 čajová až 1 polévková lžíce na šálek vody. Doporučená příprava: 2–4 lžíce drcených šípků přelít litrem vody, nechat za studena louhovat v antikorozní nádobě (ideální je sklo) 1–6 hodin, často se máčejí přes noc. Potom uvést k varu a nechat kratičce přejít varem (1–2 minuty) a odstát asi 15 minut.
Čaj ze semen: 1 lžička semen na 0,25 až 0,3 l vody) se vaří až 30 min. Užívá se ráno a večer šálek jako antirevmatický a uklidňující, také močopudný prostředek.
Kdy jsou plody růže šípkové vhodné k sušení
Statné keře růže šípkové (Rosa canina) dosahují výšky 2–3 m. Rostou na mezích, stráních, okrajích lesů od nížin až do hor po celé Evropě i v části Asie.
Prutovité, často převislé větve mají srpovité ostny. Střídavě lichozpeřené listy se skládají z 5–7 oválně vejčitých lístků, které jsou na okraji ostře pilovité. Růžové, někdy bílé květy se rozvíjejí hlavně v červnu.

Dobře sušené šípky jsou temně červené; foto Shutterstock
Plody dosahují délky 0,5–3 cm a šířky 0,5–2 cm. Povrch mají nejčastěji lesklý, na vrcholu je vidět zbytek kališních lístků. Barva je oranžová až tmavě červená. Dozrávají v září až říjnu.
Snažíme se sbírat plody bez stopek, nesbíráme svraskalé ani černě skvrnité či jinak vzhledově poškozené šípky. Také odstraníme zbytky kališních lístků.
- Na sušení sbíráme dobře vyzrálé tvrdé plody dřív, než je zasáhne mráz.
- Přemrzlé plody měknou a hodí se pak už jen na víno či marmeládu, ale musí se rychle zpracovat, nebo se snadno kazí. Na sušení se už nehodí.
Sušíme při teplotě do 50 °C
Vyplatí se je lehce předsušit na cca 30 °C. Když je teplo, můžeme zpočátku sušit volně v jedné vrstvě, dosoušíme umělým teplem do 50 °C. Pozor na sušení v troubě, aby se nespálily. Také v sušičce sušíme s přestávkami.
Sušíme, dokud nejsou plody temně červené, křehké a lámavé tak, že vydávají praskavý zvuk. Špatně usušené šípky snadno plesniví.
Jako mnohé byliny i šípky snadno natahují vodu, proto je uchováváme v uzavřených nádobách.
Vyplatí se aspoň část šípků pro aktuální použití rozdrtit (pomůže plátěný pytlík a váleček na těsto).
Pro čaj není třeba odstraňovat vnitřní světlá semena a chloupky, opatříme si ovšem velmi jemné sítko. Šípkový čaj se často cedí přes plátýnko, výborně poslouží vyřazený kapesník.
Víno, marmeláda i kandované šípky
Ze šípků se dělá lahodné víno a zavařeniny. (Říkáme jim, jak jsme zvyklí, marmelády s vědomím, že podle současného evropského názvosloví by pod názvem marmeláda měla být zavařenina, která aspoň z pětiny obsahuje citrusy – pozn. red.).

Šípková zavařenina; foto Shutterstock
Plody se dají také kandovat, ale to je práce jen pro trpělivé – každý plod je třeba rozpůlit a vyčistit od chloupků a zrníček.
Vyplatí se pracovat v chirurgických rukavicích, chloupky dráždí pokožku!
Zavařenina: Šípky probereme, odstraníme černý zbytek kalichu a stopky. Pilní rozkrojí každý plod napůl, ostatní plody s trochou vody krátce rozmixují. Důkladně a opakovaně propláchneme plody vodou a přelijeme přes síto, abychom odstranili chloupky a část semen.
Poté v nepřilnavé nádobě podusíme šípky zalité vodou těsně nad povrch. Změklé je nahrubo rozmixujeme nebo pomeleme na ovocném či masovém mlýnku. Propasírujeme přes hrubší síto.
Podle konzistence doplníme trochou vody, aby vznikla řidší kaše, krátce je povaříme a znovu šípkovou hmotu přepasírujeme přes plátno, aby uvnitř nezůstaly chloupky.
Pro lepší želírování se vyplatí přidat 2 jablka nebo sklenku čerstvého jablečného moštu.
Do protlaku přidáme cukr – základní poměr 60 dkg na 1 kg protlaku.
Svaříme na hustotu marmelády a naplníme do čistých sklenic, zavíčkujeme.
Na šípkovou omáčku stačí 40 dkg cukru na kilogram protlaku, po krátkém povaření marmeládu sterilujeme při 70 °C cca 20 min.
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Související články
odrůdy růže svraskalé
Rugosa hybridy
růže svraskalá
Kříženci růže svraskalé, trochu jiné, skromné krásky
7. 6. 2019
Na první pohled jsou jiné. Tzv. rugosa hybridy mají výrazně lesklé a zvláštně pomačkané listy. Právě to vyjadřuje jejich český název svraskalý (lat. rugosus).
Původem z Dálného východu
Druh Rosa rugosa je doma na pobřeží moře Beringova, Ochotského a Japonského. Vlastí této růže jsou tak Kamčatka, Sachalin, Korea, Kurilské ostrovy, japonské Hokkaidó a Honshu i severní Čína.

Rosa rugosa
Růže byla popsána roku 1784. Do Evropy se dostala roku 1854, ale do zámeckých parků na území dnešní České republiky až na přelomu 19. a 20. století. Poměrně nová okrasná dřevina dosáhla v tuzemských výsadbách velkého rozšíření.
Rozsáhlé plochy se však růží svraskalou osazují zejména v oblastech, kde mají za úkol zpevnit pobřežní písky; tedy v Anglii, Nizozemsku, Německu, Dánsku, Polsku i v Severní Americe. Občas se z výsadeb růže rozšířila do přírody. U nás ovšem tato situace nastává zřídka a druh není v Česku považován za nebezpečně invazní.
Keř stejně vysoký jako široký
Růže svraskalá je 120–180 cm vysoký a stejně tak i široký keř; někdy až bochníkovitého vzhledu. Má silné, málo ohebné a nepříjemně hustě ostnité větve. Jehličkovité ostny mají různou velikost. Listy se vyznačují typicky zvlněným povrchem.
Květy jsou v květenstvích na konci skoro všech výhonů. Úhledná štíhlá poupata se rychle otevírají. V porovnání s jinými divoce rostoucími druhy růží jsou květy růže svraskalé velké, plně rozevřené 8 až 10 cm. Barva je sytě fialově červená. Květy vynikají výraznou vůní.

Šípky růže svraskalé
Další velmi ceněnou vlastností je opakování kvetení. Hlavním obdobím kvetení je počátek léta, ale později se stále objevují jednotlivé květy. Koncem léta jsou nepřehlédnutelné výrazné kulovité až zploštěle kulovité dužnaté šípky, široké až 2,5 cm. Postupně se probarvují do sytě červené barvy. Na keři najdeme současně květy i plody, což je působivé.
Plnokvěté i bílé míšenky
U mnohonásobných křížení není již „krev“ růže svraskalé tak výrazně patrná a tyto odrůdy jsou přiřazovány mezi růže sadové nebo i do jiných skupin.
Od růže svraskalé se podařilo najít plnokvěté i bílé formy. Nová, pěkná růže velmi odlišná od toho, co se tenkrát v Evropě pěstovalo, zahradníky zaujala; a podařilo se křížení. Hybridy si v první generaci ve velké míře podržují znaky růže svraskalé. Proto vznikla celá skupina těchto růží označovaná jako Rugosa hybridy.

Hybrid růže svraskalé Dagmar Hastrup
Vcelku nenáročné růže
Rugosa hybridy nejlépe prospívají v hlinitých půdách, ale daří se jim i na lehkých písčitých. Půdní reakce by měla být neutrální až slabě kyselá, stanoviště pak osluněné nebo mírně zastíněné.
Cennou zvláštností, která souvisí s přírodním výskytem na mořském pobřeží, je odolnost vůči zasolení půdy. Také na půdní vlhkost si nekladou tyto růže zvláštní nároky, v horších podmínkách jsou keře nižší.
- Růže svraskalá a její hybridy nesnášejí jen hluboký stín, těžké jílovité půdy a zásaditou půdní reakci (trpí chlorózou).
-
-
Violeta
-
-
Jabloňový květ
-
-
Blanka
Kam všude růže svraskalá může
Tyto růže jsou mimořádně vhodné i do podmínek pro rostliny málo příznivých, jako jsou lemy kolem silnic, kruhové objezdy, ozeleňování zemědělských objektů nebo i výběhů v zoologických zahradách. Umějí zpevňovat svahy. Dají se dobře využít i na větší plochy v přírodních parcích a na místa, kde zeleň sídel přechází do volné krajiny.
- Lem z Rugosa hybridů může vhodně orámovat okolí pastvin či extenzivních ovocných sadů. Vzhledem k velmi vysoké mrazuvzdornosti se dají tyto růže využít i v podhorských podmínkách, kde běžné záhonové odrůdy růží živoří.
Rugosa hybridy vytvářejí stále četné kořenové výběžky, kterými se pokouší šířit na všechny strany. Jejich použití v domácí zahradě je tedy omezeno tím, jak se dokážeme s touto situací vyrovnat.
- Rozhodně je nesázíme do malých zahrad, na okraje skalek, trvalkových záhonů, přísně tvarovaných živých plotů, na hřbitovy.
- Vhodnou zábranou šíření může být zapuštěný pás do hloubky 40 cm z plechu, umělé hmoty, PVC. Zastavit je dokáže i pravidelně kosený trávník.
- Pás z Rugosa hybridů na hranici se sousedem může být předmětem velkých problémů.
-
-
Rotes Meer
-
-
Gelbe Dagmar Hastrup
-
-
Ruskin
Optimální termín výsadby: podzim
Ať již máme k dispozici sazenice prostokořenné (bez kořenových balů) nebo kontejnerované, je nejlepší dobou pro výsadbu podzim. Jarní výsadbu je potřeba pečlivě zalévat.
Růže sázíme asi o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. Solitérně vysazená růže svraskalá potřebuje alespoň dva čtvereční metry prostoru. Pokud vysazujeme do řad nebo do skupin, je minimální vzdálenost mezi rostlinami metr.
Péče v dalších letech
Když šípky na podzim ztratí svou barvu, odstřihneme je pod rozvětvením. Jakákoliv zimní ochrana je zbytečná, růže jsou opravdu vysoce mrazuvzdorné.
V březnu je třeba keř mírně zkrátit a sjednotit výšku jednotlivých výhonů. Odstraníme všechny suché výhony. Pak v keřích vyřežeme těsně u země asi čtvrtinu výhonů zdravých; pochopitelně přednostně ty nejstarší klesající k zemi a křížící se. Tím průběžně zmlazujeme.
Rugosa hybridy jsou růžemi, které málo trpí chorobami a škůdci. Chemická ochrana by byla zbytečná.
Jednoleté výhony někdy v létě podstatně převýší ostatní, v tomto případě je zaštípneme.
K minerálnímu přihnojování je vhodné přistoupit u starších keřů. Zvolíme plná hnojiva; vápnění nebývá žádoucí.

Poupata růže svraskalé
Snadné množení dělením
Nejsnadněji získáme nové rostliny dělením při omezování rozrůstání nebo při přesazování keřů. Pokud je třeba mít větší množství sazenic, je velmi úspěšné letní řízkování z nových výhonů v červnu nebo červenci.
- Výhony rozstříháme na kousky asi 4 až 8 cm dlouhé, listy v dolní části odstraníme a zbývajícím zkrátíme čepele asi na polovinu.
- Pícháme do směsi rašeliny s menším množstvím písku, zajistíme stálou vlhkost (fóliový kryt, skleník) a zastíníme. Do podzimu zakoření.
- Na jaře přesadíme hlouběji do humózní půdy a sazenice dopěstujeme.
- Tyto růže se jistě dají také očkovat v létě na spící očko (omezí se odnožování) nebo původní druh množit z výsevů.
Sortiment v různých barvách a tvarech květů
Dnes je k dispozici řada odrůd růže svraskalé, které se navzájem liší barvou a tvarem květu i výškou rostlin, což umožňuje výběr pro různá použití i barevné kombinace:
- Rosa rugosa, fialově červená, fialově červený prázdný květ o průměru 9 cm, výška rostliny 150 cm
- Rosa rugosa plena, liší se od předešlé jen plnými květy
- Rosa rugosa alba, má bílé prázdné květy
- Rosa rugosa albo-plena, bílé plné květy
Odrůda |
Autor, rok |
Země |
Květ, barva, průměr |
Výška v cm |
Blanc Double
de Coubert |
Rochet, 1892 |
Francie |
bílý, plný, 9 cm |
140 |
Blanka |
Benetka, 1993 |
ČR |
bílý, prázdný,7 cm |
120 |
(Frau) Dagmar Hastrup |
Hastrup, 1914 |
|
světle růžový, prázdný, 8 cm |
90 |
Foxi |
Uhl, 1989 |
SRN |
růžově nafialovělý, plný, 8 cm |
80 |
Gelbe Dagmar Gastrul |
Moore, 1987 |
USA |
světle žlutý až bělavý, plný, 9 cm |
120 |
Georges Cain |
Miller, 1909 |
Francie |
červeně fialový, plný, 10 cm |
290 |
Hansa |
Schaum, 1905 |
Nizozemsko |
fialový, plný, 10 cm |
150 |
Jabloňový květ |
Benetka, 1996 |
ČR |
prázdný se světle růžovým okrajem, 8 cm |
120 |
Nyveldt´s White |
Nyveldt, 1955 |
Nizozemsko |
bílý, prázdný, 8 cm |
250 |
Pierette (Pavement) |
Uhl, 1987 |
SRN |
fialově růžový, plný, 11 cm |
120 |
Rotes Meer |
Baum, 1984 |
SRN |
fialově červený, plný, 8 cm |
120 |
Rotes Phaenomen |
Baum, 1980 |
SRN |
tmavě fialově červený, plný, 7 cm |
130 |
Rugelda |
Kordes, 1989 |
SRN |
světle žlutý, při okrajích světle růžový, plný, 8 cm |
150 |
Ruskin |
Fleet, 1928 |
USA |
červeně tmavě růžový, plný, 9 cm |
200 |
Růžena |
Benetka, 1993 |
ČR |
sytě růžově fialový, prázdný, 6 cm |
100 |
Thérese Bugnet |
Bugnet, 1950 |
Kanada |
růžově nafialovělý, plný, 9 cm |
190 |
Violeta |
Benetka, 1996 |
ČR |
fialově růžový, prázdný s užšími plátky, 4 cm |
až 300 |
Odrůda |
Autor, rok |
Země |
Květ, barva, průměr |
Výška keře |
Květy Rugosa hybridů nejsou příliš vhodné do váz. Rychle odkvétají a opadávají. Dužnaté šípky se nedají dobře sušit, ale po odstranění nažek jsou použitelné na výrobu protlaků s vysokým obsahem vitaminu C.
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 7/2014
číst více
Zaujala mě televizní rada vysávat dužninu šípku – bez semínek! Právě kvůli vitaminu C, kterého mají čerstvé šípky víc než citron. Dá se to, když jsou opravdu zralé anebo i trochu přemrzlé. Ale nenapadlo mě šípky zamrazit, pak to prý jde taky. Vyzkouším.
Již několik let sušené šipky na čaj rozmixuji v mixéru, spíše je podrtim. Používám lžící na 1.5 litru, zaleji ve skleněné konvici vařící vodou. Pijeme celou zimu.