V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.
Na zvlášť chráněných stanovištích vyséváme nejdříve salát a kedlubny, koncem března se vysévají i ostatní brukvovité. Vyséváme také cibuli nebo vysazujeme sazečku, šalotku a stroužky jarního česneku.
Jarní výsadba česneku; foto Shutterstock
Přestože se jedná hlavně o zeleniny méně náročné, které klíčí a rostou při nízkých teplotách, je vhodné při jejich pěstování využít netkanou textilii. Ta je ochrání před případnými mrazy.
V ranobramborářských oblastech, pokud je půda již prohřátá, je možné podle vývoje počasí začít s výsadbou raných brambor. Při využití přikrývky z netkané textilie je možná výsadba i dříve. Půdu je nutné zpracovat do hloubky 20 cm. Hlízy vysazujeme do hloubky odpovídající minimální průměrné velikosti hlíz (lépe 1,5 násobek) a teplota půdy v době výsadby se má pohybovat v rozmezí 6–9 °C.
Vyváženou chuť a vůni dává řadě pokrmů cibule. Pro pěstování na zahradě můžeme odrůdy vybírat i podle toho, jak ji používáme v kuchyni.
Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy zeleniny. Některé druhy už vyséváme.
Doplňovat živiny do půdy minerálními hnojivy na základě půdního rozboru má značný význam také kvůli přiměřenému obsahu dusičnanů v zelenině.
Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny.
Z výraznějšího výskytu některých druhů plevelů můžeme vyčíst, jak je na tom půda se zásobami výživných látek a kterých. Plevele tak prozradí i nadměrnou kyselost půdy.
Velmi praktické rady 🙂 a stručné