Pěstování sadby nejčastěji začínáme výsevem do mělkých nádob naplněných substrátem. Po vyklíčení rostliny přesazujeme například do sadbovačů. Připomeňme si detaily.
Sadbovač či jinou výsevní nádobu naplníme substrátem ne zcela po okraj. Hladítkem urovnáme povrch a mírně jej utužíme. Na takto připravený povrch vysejeme osivo předpěstovávané zeleniny. Vysévat můžeme na plochu anebo do řádků tak, aby výsevy nebyly příliš husté.
Semena mírně přitlačíme hladítkem a lehce zasypeme substrátem. Výška substrátu, kterým výsevy zasypáváme, je úměrná velikosti semen. Je ale vhodnější výsevy zasypat spíše méně, neboť při vyšší vrstvě substrátu nad semeny mohou výsevy hůře vzcházet.
Substrát hladítkem mírně utužíme před výsevem i při něm
Oseté nádoby umístíme ve skleníku, fóliovníku nebo pařeništi na mírně přistíněném místě a zalijeme. Pro zalévání výsevů použijeme konev s jemnou růžicí, aby nedošlo k vyplavení semen. Již při první zálivce je možné použít roztok fungicidu, který slouží jako prevence padání klíčních rostlin. Obdobně lze použít také biopreparáty (např. na bázi mykoparazitické houby Pythium oligandrum), ale vzhledem k tomu, že se jedná o houby, není vhodné kombinovat tyto biopreparáty s chemickými fungicidy.
Při pikýrování vyjmeme šetrně mladé rostliny z výsevního substrátu. Postupujeme přitom opatrně, abychom příliš nepoškodili kořenový systém.
Pikýrované rostlinky vyžadují jemné zacházení
Sadbovač, truhlík či jinou dostatečně hlubokou nádobu naplníme pěstebním substrátem a přiměřeně jej utužíme. Potom do substrátu v jednotlivých buňkách sadbovače vytvoříme kolíkem jamku, do které vložíme sazenici.
Kolíkem utužíme substrát kolem rostlinky
Kolíkem přihrneme ke kořenům substrát a přiměřeně ho utužíme. Po pikýrování rostliny co nejdříve zavlažíme, abychom zabránili jejich úhynu.
Po přesazení je třeba rostliny zavlažovat, aby neuvadly
Pikýrování není nezbytnou součástí předpěstování sadby. Pokud máme kvalitní (dobře klíčivé) osivo, vyséváme do buněk sadbovačů. Ty je potřeba předem naplnit substrátem, který mírně utužíme a uprostřed každé buňky vytvoříme ne příliš hluboké jamky. Do těch pak vyséváme jednotlivá semena, která lehce zasypeme substrátem a mírně utužíme. Především u drobnosemenných druhů je však přímý výsev po jednotlivých semenech problematický (např. u celeru), vhodnější je v tomto případě výsev s pikýrováním do sadbovače.
Výsev rovnou do sadbovače
Sadbu dopěstujeme v prostorách s dostatečnou teplotou a osvětlením. Tyto vegetační faktory musí být v rovnováze, aby nedocházelo k poruchám ve vývoji. Pro pěstování sadby můžeme využít i okenní parapet. Pokud je zde však příliš teplo (například od radiátoru) a málo světla, nemusí být pěstitelský výsledek uspokojivý, neboť rostliny budou vytáhlé a křehké.
Nevhodné jsou také nedostatečně vytápěné prostory, ve kterých některým druhům zeleniny hrozí jarovizace a předčasné vybíhání do květu. Obzvláště citlivé na jarovizační teploty jsou například kedlubny, ale i celer.
Sadbovače a jiné pěstební nádoby by neměly být svými odtokovými otvory v kontaktu s povrchem půdy nebo betonovou plochou ve skleníku, neboť pak dochází k vyrůstání kořenů z otvorů. Tyto kořeny se při vytahování sadby z buněk sadbovače přetrhnou, a dojde k přesazovacímu šoku. Proto je vhodné mít sadbovače během pěstování podložené.
Kořínky by měly zůstat uvnitř sadbovače
Před výsadbou je vhodné sadbu připravit na odlišné podmínky venkovního stanoviště. Vlastní otužování by mělo trvat alespoň jeden týden, lépe 10–12 dnů před výsadbou. Zpočátku v odpoledních hodinách větráním snižujeme teplotu, později větráme celý den, a pokud nehrozí nebezpečí nočních mrazíků, můžeme větrat i přes noc. Sazenice přivykáme také na vyšší intenzitu osvětlení.
Foto autor
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Mrkev je dnes jednou z nejběžnějších, ale i nejpopulárnějších zelenin. Obvyklá je v tuzemských polévkách, spolu s hráškem tvoří základ většiny mražených zeleninových směsí.
Ředkvičky a rychlený salát bývaly první jarní zeleninou. Dnes sice máme zeleninu dostupnou celý rok, ale kouzlo ředkviček má stále svou sílu.
Podzim využijeme pro množení zejména takových druhů trvalek, které kvetou na jaře či počátkem léta. Vysadíme je poté tak, aby stihly zakořenit.
