Praktický návod na výsevy „za oknem“: jak vysévat semena, jaké podmínky potřebují ke klíčení, kdy pikýrovat a jak vypěstovat zdravé sazenice.
Výsev semen a předpěstování sazenic ve skleníku nebo „za oknem“ souvisí s našimi chladnějšími klimatickými podmínkami. Řada druhů zeleniny i květin pochází z teplých oblastí tropů a subtropů, má delší vegetační dobu a naše bezmrazé období od května do října jim zkrátka nestačí. Teoreticky by šlo tyto rostliny vysít až na záhon, když je půda dostatečně prohřátá – tedy podobně jako v jejich domovině. Výsledek by ale byl slabý a sklizeň často neuspokojivá. Předpěstování je proto šikovné „posunutí“ vegetačního cyklu do chladných jarních, a někdy i zimních, měsíců.
Příprava sadby ve skleníku
Výsev je pro mnoho zahrádkářů malý svátek. Z malého, zdánlivě netečného semínka se najednou probudí život: vytvoří klíček, nad povrch zeminy vytáhne děložní lístky a začne růst. A vy jste u toho – tak trochu jako „stvořitelé“ tohoto každoročního zázraku. Jenže domácí výsevy mají svoje úskalí. Největší chybou bývá kombinace nedostatku světla, přílišné teploty a přemokření, která vede k vytahování sazenic nebo k jejich hromadnému úhynu.
Aby semínko nastartovalo fyziologické procesy a vyklíčilo, potřebuje hlavně vodu, teplo a vzduch. Semeno musí „dýchat“, proto se nenakličuje přímo ve vodě, ale v substrátu, který udržuje správný poměr mezi vlhkostí a vzduchem. V prvních dnech čerpá semenáček živiny ze zásobních látek v semeni, brzy se objeví děložní lístky a současně se do půdy začne vyvíjet kořínek. Pozor, každý druh má jiné nároky. Papriky klíčí nejlépe při 25–30 °C, salát má optimum kolem 20 °C; při 25 °C už klíčí nepravidelně. Proto se vyplatí číst informace na sáčcích – piktogramy často přehledně napoví termín i podmínky výsevu.
Pro výsev postačí výsevní miska, truhlík nebo květináč a kvalitní výsevní substrát. Nádoba nemusí být hluboká – vrstva zeminy 5–8 cm je pro klíčení dostačující. Důležité je, aby měla odtokové otvory, jinak se snadno přemokří. Použijeme substrát s nízkým obsahem živin a přibližně neutrálním pH. Papriky jsou citlivé na zasolení substrátu; pokud je vysejeme do příliš výživné zeminy, mohou vzcházet nerovnoměrně a semenáčky se budou vyvíjet slabě. Dobrou alternativou je výsev do hrubého agroperlitu.
Vysévat můžeme naširoko nebo do řádků. Hloubka výsevu platí jednoduché pravidlo: vrstva zeminy nad semínkem má být 2–3× větší než průměr semene. Drobná semena, například celer, zasypeme jen velmi jemně, majoránku vyséváme pouze na povrch a lehce poprášíme prosátou zeminou, košťáloviny, okurky a tykve sejeme hlouběji.
Nezapomeneme výsevy označit, jinak si odrůdy snadno spleteme a zklamání přijde až v sezóně. Použít můžeme plastové jmenovky, na které píšeme raději tužkou. Permanentní fixy sice drží při zalévání, ale na slunci často během několika měsíců vyblednou.
První fáze předpěstování, tedy klíčení, potřebuje hlavně teplo a vlhko. Světlo zatím většinou není nutné. Misku s výsevem umístíme do nejteplejší místnosti, například do kuchyně nebo koupelny. Opatrně s umístěním přímo na parapet, hrozí podchlazení substrátu – zejména u únorových výsevů paprik a celeru. Při mrazivém počasí může teplota zeminy klesnout až k 10 °C, což je pro klíčící semena devastující. Někdo misku přikrývá sklem nebo ji dává do igelitového sáčku kvůli vlhkosti. Smysl to má hlavně u velmi jemných semen, ve většině případů není nutné.
První známkou klíčení je malý „háček“ stonku, který začíná vytahovat děložní lístky nad povrch. V tu chvíli je potřeba dát výsev na světlo a mírně snížit teplotu o několik stupňů. Děložní lístky se postupně rozvinou a rostlinka začne sílit. Počkáme, až trochu zmohutní a případně vytvoří první pravý lístek.
Háčkování rajčat
Na pikýrování připravíme malé kontejnery, květináče nebo kelímky od jogurtů s drenážními otvory a kvalitní substrát. Rostlinky opatrně vyzvedneme pikýrovacím kolíčkem (poslouží i tužka) a držíme je pod děložními lístky, v oblasti hypokotylu. Do substrátu uděláme dírku, vložíme rostlinku a zeminu jen lehce přihrneme, netlačíme prsty. Rajčata, papriky a lilky zasadíme hlouběji, děložní lístky by měly být těsně nad povrchem. Salát a celer sázíme tak, aby nebylo zahrnuto „srdíčko“ rostlinky. Po pikýrování necháme rostlinky růst s dostatečným prostorem: papriky 8 × 5 až 8 × 8 cm, rajčata až 10 × 10 cm, salát a košťáloviny 5 × 5 cm. Rostlinky opatrně zalijeme a na 1–2 dny je dáme mimo přímé slunce, aby se kořeny rozrostly. Zaléváme tak, aby substrát mezi zálivkami občas lehce proschnul. Přemokření vede k odumírání kořenů, které poznáme podle hnědnoucích kořenových špiček.
Čím kratší den a slabší světlo, tím nižší by měla být teplota. Dlouhé a vytažené sazenice vznikají nejčastěji kvůli nedostatku světla a příliš vysoké teplotě.
Padání klíčních rostlin je časté mikrobiální poškození. Kořenový krček vodnatí, hnědne a rostlinky postupně odumírají. Podporují ho nedostatek světla, nadbytek vláhy, vysoká teplota a příliš hustý výsev. Prevence je jednoduchá: nevyséváme příliš hustě, po pikýrování dopřejeme rostlinkám prostor a substrát necháme občas proschnout. Pomáhají také sterilní nebo semisterilní substráty. Tepelnou dezinfekci zvládneme i doma, substrát je třeba zahřát na cca 100 °C po dobu asi 30 minut.
Plzáci na sazenicích celeru
Pěstování „za oknem“ je často nutnost, ale pro rostlinky není ideální. Pokud máme skleník, i nevytápěný, přesuneme sazenice do něj, jakmile to počasí dovolí. Tradiční pařeniště byla kdysi oblíbená – vyhříval je rozkládající se chlévský hnůj. Vyžadují pravidelné větrání a zakrývání, ale pokud máme prostor, mrvu a čas, jsou stále výborným způsobem předpěstování.
Foto www.dobrasemena.cz
Únor bývá na zahradě zrádný – chvíli mráz, chvíli jarní nálada. Když ale napadne sníh, není to problém, naopak.
Milí zahradníčci, rozhodli jste se, že si zkusíte letos vypěstovat svoje vlastní rajčátka a papriky? Ale to je potřeba začít už teď v únoru!
Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.
V nejkratším a zároveň nejdynamičtějším z měsíců roku začíná na zahradě nová sezona. Probouzí se tak, jak mrazivé dny ustupují těm jarním. S nimi přichází i příležitost k akci.
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.
