Co vysévat v únoru: zelenina doma i ve skleníku

Bílá peřina pomáhá doplnit zásobu vody v půdě a podporuje klíčení podzimních výsevů. Pokud vás zajímá, co už se dá vysévat doma, ve skleníku nebo dokonce venku, tady je přehled únorových prací se zeleninou.

Když je bílý, tak pole sílí. A zahrada taky

Sníh v únoru není jen „zimní kulisa“. Pokud sněží, je to dobrá zpráva hlavně pro půdu – vytváří se základní zásoba vody, která se hodí při klíčení a rašení na podzim setých kultur. Typicky jde o mrkev, petržel nebo mák, které na vláhu umí dobře reagovat. Únorové pranostiky často zeleninu moc neřeší, ale jedna se do zahradnického kalendáře hodí dokonale: „Sadba setá na Hromnice, vděčná je za světlo svíce.“

Výsevy doma: co již předpěstovat?

V únoru se nejčastěji vysévá do truhlíků nebo sadbovačů – podle toho, co komu vyhovuje. Na přepichování se hodí hlavně saláty, košťáloviny, celer, cibule, pórek, kardy a artyčoky. Zkusit můžete i pekingské zelí nebo hlávkové čekanky tolerantní k délce dne.

Cibule ze semene: dvě cesty pěstování

U cibule se vyplatí rozhodnout dopředu, co od ní čekáte. Buď sejete odrůdy s krátkou vegetační dobou pro rané sklizně, nebo cibuli, která má narůst do opravdu velkých rozměrů – salátové typy, často pěstované jako Globo. Vedle výsevů do truhlíků je možné sít rovnou do sadbovačů, což zjednoduší práci při přesazování.

Čekanka je výjimka: chce teplo a žádné otužování

U čekanky platí trochu opačné pravidlo než u většiny sadby. Zatímco jiné výsevy se často drží spíš „zkrátka“ (nižší teploty, pomalejší růst), čekanka by neměla od výsevu zažít žádné otužování. Ideální je teplota kolem 20 °C, takže se o ni pečuje podobně jako o výsevy paprik nebo rajčat.

Málo světla? Pomůže teplota, odraz i přisvětlování

Únor má stále krátký den, takže světlo je často limitující faktor. Výsevy je potřeba dávat na co nejsvětlejší místo, ale zároveň ne do přetopené místnosti. Dobře fungují například mírně vytápěná chodba, zimní zahrada, ložnice (často chladnější než obývák) nebo vytápěný skleník. Nedostatek světla se dá částečně vyrovnat snížením teploty, případně odrazovými plochami (bílé podklady, zrcadlo proti oknu, staniol). Dnes je navíc hodně možností umělého přisvětlování – a proč ho nevyužít i pro zeleninu, když funguje u pokojovek i rajčat?

Skleník a pařeniště: únor je ideální na start sezóny

Ve vytápěném nebo temperovaném skleníku už můžeme rozjet několik užitečných věcí. Hodí se vysazování kelímkové sadby ozimé zeleniny, přirychlování chřestu a rebarbory nebo výsev pozdní cibule do sadbovačů. Pokud je prostor, dá se do volné půdy ve skleníku vysít i ředkvička nebo raná mrkev. Za pokus stojí také pěstování nejranějších odrůd dřeňového hrachu. Orientačně platí, že ředkvička dorůstá za přibližně 30–35 dní, mrkvička potřebuje zhruba 3 měsíce a hrášek podobně. Na natě se hodí i rychlovky jako řeřicha nebo šrucha zelná. V teplém skleníku se dá začít i s rychlením – například rajčat a paprik.

A co venku? Když to půda dovolí, jde to i v únoru

Pokud jsou vhodné podmínky pro setí a máte připravené záhony (hrůbky), můžete zkusit velmi časné výsevy mrkve a petržele. Výhoda je jasná – rostliny chytnou zimní vláhu a často urůstají stejně rychle jako první plevel. Pozor ale na suchý březen: pokud přijde, je potřeba i tyto rané výsevy zalévat, aby se nestalo, že sice vyklíčí, ale pak už nemají ve vrchní vrstvě půdy dostatek vody.

Co ještě sklidíte ze záhonů

V únoru se často pořád ještě dobírá to, co zůstalo v zemi přes zimu – někdy i po „kontrole“ hlodavců. Typicky se dá sklízet mrkev, pastinák, černý kořen nebo topinambur. A pak zelenina, které si hlodavci často ani nevšimnou: pórek a kapusty.