Jablka a modřiny aneb kterým odrůdám vadí pád na zem

A docela automaticky jsem je začal rozdělovat. Coulonova reneta, Zvonkové, Daňkovo a Kmínová reneta šly zpátky do košíku. Jonagold, Orion, Rubín do spíže na rychlou spotřebu.

Úplně automaticky jsem vyřadil z dalšího uchování výše jmenovaná jablka. Proč? Otlaky na nich sice byly stejně velké jako na těch jablíčkách méně známých, ale brzy by plody zahubily.

U Coulonovy, Kmínové renety a dalších se v místě nárazu sice udělá něco jako modřina, místo zhnědne, zkorkovatí, ale jablko, pokud nedošlo k porušení slupky, nezačne hnít. Mnohdy se tato jablka vyrovnají i s menší rankou ve slupce.

Jablka uskladněná na hromadách v sadu

Můj táta, když byl před rokem 1948 na vojně, chodil na výpomoc zemědělcům, ovocnářům. Prý to bylo skvělé zaměstnání. Jednak bylo mimo kasárna, za druhé proto, že do sadu chodili až dost dlouho po ránu. Až když jablka roztála, na Šumavě v době sklizně v noci přicházely mrazíky. Nikdo je nebudil na rozcvičku. A též proto, že za dobrou práci byla na statku lepší odměna než kasárenská strava. Takže asi dva týdny česali jablka. Převážně to byla Kmínová (=Kanadská reneta).

Sklízeli do košíků, které vysýpali pod strom na hromadu a ta se přikrývala listím. No a prý se ty hromady jablek podle potřeby v zimě vyhrábly ze sněhu a jablka šla na spotřebu, někdy i na trh.

Dokážu si to představit i třeba u Panenského, u Strýmky, Jeptišky i Míšeňského (Borsdorfer), Jonatánu. Ale ze současných odrůd nemůžu v hlavě vybrat žádnou, kterou by bylo možné takto uskladnit. Možná by to vydržel Idared, taky bych věřil odrůdě Melrose, ale od nás, z vyšší polohy, ne z Polabí. Hodně z těch plodů zimních odrůd ve starých sadech pod stromy shnije, ale také se ještě v dubnu najdou jablka, podle kterých se dá určit, které odrůdě strom patří, a dají se sníst.

Jablka odolná proti pádu?

Tak jsem přemýšlel dál, o tom, jaké odrůdy můžeme nechat padnout na zem, a nebát se, že za pár dnů shnijí. Z těch současných nebo nedávno vyšlechtěných mi vyšly prakticky jen Rosana a Karmína, Karneval, ze starších Florina. Moc zkušeností zatím nemám s Barbi, ale zdá se mi, že docela ráda padá, ale rána po dopadu jí tolik neublíží. Určitě je můj pohled neúplný, neprošlo mi zahradou zas tolik odrůd, ale na ty starší je lepší spolehnutí.

Mnoho ze současných odrůd podléhá zkáze již za vegetace. Vosy a sršni, pokud si mohou vybrat, jdou se napást na Rubín a jeho mutace. Na Šampiona, později na Admirála a další odrůdy. A ty, které mají silnější slupku nebo slupku rzivou, obyčejně zůstanou i v tomto případě bez úrazu.

Spíše by se dalo říct, že taková úvaha je zbytečná. Ale když si vzpomenu, kolik lidí se na podzim ptá, jak uskladnit jablka, když mají teplý sklep a na zahradě někde v kolonii, komunitní zahradě nemají žádnou stavbu, natož sklípek, tak to zas takový nesmysl není. Nebo kdyby se organizace Na ovoce rozhodla, že nebude jen sbírat to, co narostlo, ale začala takové sady obnovovat, sázet stromy pro příští generace.

Samosběr z hromad

Byla by to paráda, kdyby člověk poučený mohl navštívit s košíkem sad, kde by jen odhrábl sníh a listí, naplnil košík, hromadu zase přihrnul a šel spokojeně domů. Doma by přes internet zaplatil na účet toho, kdo se o sad staral. U ovoce to asi běžné není, ale za hranicemi se můžete setkat s polem mečíků a kasičkou, do které platíte za to, co si uříznete.

Jaké jablko by vydrželo ležet na zemi pod hromadou listí třeba jen do Vánoc, aniž by mu uškodila zima a mráz?

Jak uskladňujete jablka určená na výrobu křížal, na čerstvý mošt nebo na další zpracování, když nemáte sklep a domů si je najednou vzít nemůžete?