
V roce 2022 uplyne 200 let od narození Eduarda Procheho, významného šlechtitele z Čech. Připomeňme jeho první odrůdu jabloně – Daňkovo.
Eduard Proche nazval odrůdu jabloně Josef Daněk na počest člověka, který podporoval Boženu Němcovou. Šlechtitel tak navždy zvěčnil jeho jméno. V praxi se s odrůdou častěji setkáte pod označením Daňkovo.
Tato první česká odrůda jabloně vytvořená z řízeného křížení byla uvedena na trh v roce 1851. Kříženec vznikl z odrůdy Zlatá reneta, druhým rodičem je údajně semenáč Blenheimské.
V chuti je to znát. Když do něj kousnete, bude sušší, jemněji zrnité než je Blenheimská, ale má aroma renety a její harmoničtější poměr cukrů a kyselin v dužnině. Středně velké až velké jablko, tvarově dosti nevyrovnané, vcelku pěkné, chorobám dosti dobře odolávající.
Odbočka č. 1. Už jsem psal o tom, že až budeme mít historické odrůdy v sadech, o které se pečuje, budeme mít lepší srovnání, pokud jde o chuť i vzhled zde zastoupených odrůd. Osobně nejspíše přestanu používat slovo historické, přijde mi to svým způsobem diskriminační a zavádějící. Stačí se podívat na data uvedení na trh Goldenu, Starkrimsonu, McIntoshe a dalších dnes populárních tržních odrůd (viz Jablka: Které odrůdy jsou staré…) a musíme konstatovat, že to opravdu nejde.
Návrat k tématu. Daňkovo po rozříznutí jen lehce oxiduje, výrazně nehnědne ani po delší době. Takže křížaly z něj nebudou tmavé. Ale budou mít zajímavou chuť a trochu vůně. Mám těch jablíček košík, takže budu sledovat jejich chuť do doby než je postupně sním. Jestli se bude stávat harmoničtější, nebo zůstane v současné kvalitě.
Ve stejném sadu rostly i další odrůdy, které byly populární ve 40. letech a dříve.
Odbočka č. 2. Sad, ve kterém roste Daňkovo (JČ kraj, předhůří ČM Vysočiny, +-500 m nad mořem) patří do skupiny dávno založených, ale docela moderních a dodnes opečovávaných. Stromy zde vysazené byly původně nejspíše čtvrtkmeny, maximálně polokmeny, jsou vysazené ve sponu 5(6)x6 m.
K tomu jsme se v rozhovoru s domácími nedostali. Dík základní péči jsou zde sklízená jablka ve velké většině velikosti tržních, jsou solidně vybarvené, odpovídají standardu zde pěstovaných odrůd.
Návrat k tématu. Já jsem se do toho sadu dostal na pozvání od přítele Zdeňka (v ČZS si říkáme příteli). Cestou mi říkal, že když tam byli poprvé, tak Daňkovo okukoval, prohlížel, chutnal. Pak to začal trochu oťukávat při rozhovoru s majitelem, třetí generací od doby výsadby.
Takže určení této odrůdy probíhalo zhruba takto. Zdeněk: „Mně to jablko přijde jako dost vzácné, tady v kraji nepěstované, vypadá jako Daňkovo.“ A majitel sadu: „Víte, že dědeček mu taky tak říkal?“ To Zdeněk sice nevěděl, ale věděl, že trefil hřebíček na hlavičku.
Takže sad se sekanou trávou, ovoce se částečně trhá, částečně se nechá vyzrát a spadnout na zem. Odrůdy zde vysazené patří k chuťově odlišným od dnešního standardu. Doslova nadšený je z nich majitel nedaleké zpracovatelské linky na jablka a výrobu cideru.
V ciderárně tak ke hvězdám patří třeba Blenheimská odrůda a třeba Zvonkové, Coulonova reneta. Když se ovoce nechá vyzrát, vybarvit, ukáže, jaký má charakter.
Coulonova reneta nebude nikdy krásná, pořád zůstane ve skupině koženáčů nebo kožuchů, ale alespoň pro mě je na jídlo příjemnější než Booskop, v sadech častější koženáč. Když sním Booskop, mám odřené patro, když dvě Coulonovy, je to v pohodě. A v dobrém sklepě vydrží být dobrá až do dubna.
Na vsi mívali lidé solidní sklepy. Netrápilo je, když byly vlhké, dokonce sklepy se studánkou byly cennější než ty sušší. V takových sklepech vydržely výše jmenované koženky svěží do doby, než se snědly. Na dobu pozdnější, po Coulonově mají v sadu jiný držák. Zvonkové.
Teď jsme také trhali Zvonkové ze stromu, sbírali jablka pod ním. Když jsem plody dofotil, to největší jsem ochutnal. Moc jistý, že to je Zvonkové, jsem si nebyl. Kyselost se vytrácela, jablko mělo jemné aroma, bylo šťavnaté, docela křehké. Zdeněk se smál a řekl k tomu: „Prostě je to tak, posekaná tráva, upravovaná koruna, mírný svah k jihu, jihozápadu, pozdní sklizeň a máš úplně jiné jablko, přestože je to na tuti Zvonkové.“
Odbočka č. 3 V některých pomologiích se píše, že Daňkovo je poměrně hojné. Jenže v oblastech pro pěstování jablek tradičních, ne v kraji Vysočina.
Foto autor
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými
Díky! Milé (jako vždy).
Milan
Dobrý den, Zvonkovo miluju, tady bych ho nepoznala ani za nic, letos na lepší pro barvení bylo málo slunce a o moc déle na stromě než začátek října nemám šanci pak se do něj pustí drsně sýkorky. I tak mi vydrží i do června a za mě je Zvonkovo velmi chutná odrůda a také při „dozrávání“ na stromě ze všech odrůd co mám nejvíc vábivě voní. Asi najdu místo na nějaký koženáč a čert vem monilii moji srdcovku Gaskoyneho šarlatové, snad seženu i čvrt kmen. Jakou podnož byste volil pro Gaskoyneho, prosím?
Gascoygneho roste dost bujně a do šířky. Čtvrtkmen? Jen tak plácnu M4. Pro mě, v podmínkách cca 420 m nad mořem, hnědé půdy, hluboké max. 50 cm, možnost zalévání. Spon cca 4×5 m. Když napíšete více, tedy v jakém místě to bude, v jakých vlhkostních poměrech, půdních podmínkách, nadmořské výšce, jestli je to panenské místo, nebo to bude do starého sadu, může to být i jinak.