Občas se člověk dostane k ochutnávání odrůd, které mají hodnotnou historii, nebo zajímavá jména, ale to je u nich asi všechno.
Občas mám ty představy zkreslené tím, že něčeho jsem míval víc než dost. Což je případ Strýmky a Panenského. Ale Boskoopu jsem si také vydatně užil a mám ho rád dodnešk
Jeptiška neboli Železné jablko se řadí mezi velmi staré odrůdy s dlouhou konzumní zralostí
Fádně sladké jablko, ultrazimní. Pokud máte dobrý sklep někde ve skále, nebo známé vinaře, uložte si toto jablko do sklepa a můžete ho tam mít i dva roky. Nic se s ním nestane, nezmění chuť, bude pořád fádně sladké a konzumu schopné. Jeho výhodou je, že pokud se plody natlučou, nebudou hnít. Udělá se jim hnědá modřina, která se nebude dál šířit. Jablko jedlé, nicméně spíše do pečiva. Možná se kvůli té chuti dozvěděli lidé, že má takovou trvanlivost. Pořád ho odsunovali do hloubky sklepa a za rok přišlo k chuti. Tedy, budeme-li předpokládat, že v minulosti stromy plodily ob jeden rok. To v tom sklepě bylo jak na zavolanou.
Částečně na jídlo, částečně na slazení pokrmů, do tzv. šalší, příloh k masu. Moštem by se mohlo sladit, ale nejsem si jist, jestli má Jeptiška nějaké větší množství cukru, spíše jí téměř zcela chybí kyseliny.
Kontrastní k Jeptišce. Vydrží až do nových jablek, postupně poněkud ztrácí kyselou chuť, prý z nejlepších poloh má i nějaké aroma. To jsem ještě necítil.
Velmi stará odrůda Strýmka patří k nejotužilejším odrůdám
Mnoho let jsme jezdili s tátou na jablka do alejí JZD okolo Tábora. Koupili jsme tři stromy. Jeden Boskoop, jednu Strýmku a to třetí byla nějaká chuťovka. Parména, Jonatán nebo Čistecké, v novějších stromořadích i někdy Spartan. Takže sklizeň byla dvojí. Strýmka se setřásala, další dvě odrůdy trhaly. Takže musím dát Strýmce nějaké body. Padala sice do trávy pod stromy, ale mívala nějaké ty rány od země. A přesto vydržela, nehnila. Časem měnila barvu, chuť moc ne. Jestli by vydržela do dalšího roku, nevím, když dozrál Stark Earliest, Strýmku jsme vyváželi na skládku.
Strýmka je vhodná pro stromořadí v otevřených drsných polohách
Nedávno jsem pil mošt ze Strýmky. Ostrý jako meč, kdyby se nalil pod strom, asi by se tento otřásl a shodil listí. Tlačeny s Jeptiškou dohromady, by daly lahodnější nápoj.
Dostal jsem na ochutnání tuhle odrůdu poprvé. Nějaký čas jsem jí měl doma ve spíži, měla by tedy dozrát do chuti a vůně, ale nestalo se. Hezké jablko, ale jen kyselá chuť, bez příslibu klubající se sladkosti, nějakého aroma. Struktura příjemná, průměrně šťavnaté, do pečiva, nebo na sušení.
Odrůda Jeanne Hardy vyniká kyselou chutí
Tady se asi dostanu s někým do sporu, ale tohle jablíčko sice v roce, kdy má násadu naplní sklep, ale není nic moc. Po sklizni to docela šlo, ale s přibývající délkou uskladnění pro mě to aroma, tvrdá slupka, subjektivně spíše suchá, tuhá dužnina nebyla a není ani zdaleka ideálem. Možná proto, že někdy nebyl ani Boskoop a ve sklepě bylo drobounké Panenské a o něco větší malá Strýmka. Podíl slupky na Panenském byl značný. Někdy ta jablíčka byla jen o něco větší než velké švestky, odrůdy President, Královna Viktorie.A tak byla volba, když přišel pokyn od rodičů „vem si do školy jabko“ docela těžká. Strýmka nebo Panenské?
Odrůda Panenské
Občas jsme ho moštovali. To bylo fajn. Mošt z něho byl voňavý. Ve sklepě ubylo těch nejdrobnějších, a my jsme měli docela dobrý, barevně výrazný mošt. Dobré bylo, že se jablka dala ze stromu oklepat. Při přebírání jsme sice některé natlučené přehlédli, ale pokud neměly plody ránu skrz slupku, zahojily se, vytvořily hnědou modřinu (?) pod slupkou, nehnily. Tehdy jsme křížaly nedělali, dneska bych asi seděl každý druhý večer u stolu a vykrajoval ta malá jablíčka, krájel je na plátky a sušil. Vědom si toho, že na tom jablíčku je zdravá jak slupka, tak i dužnina.
Příště se podíváme zase na historické odrůdy, ale takové, které neurazí, spíše potěší.
Foto autor
Mám výborný sklep a nad ním ve svahu sádek. Na jaře 2020 mě vypekly jarní mrazíky. Nebylo skoro nic. Ani meruňky, ani broskve, hrušek tolik, že jsme se o ně s vosama a…
Některá odrůdová jablka se během let stanou oblíbenými v sadech na různých místech světa. Jiné odrůdy zůstanou tuzemské, méně vídané, přitom výborné.
Vrcholí sklizeň zimních odrůd jádrovin a pozdních odrůd slivoní. Na zahradě ještě češeme poslední plody pozdních odrůd ostružiníku a remontantních maliníků.
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
