Ačkoliv krtky v trávníku ani na záhoně zeleniny rádi nevidíme, mnozí ctíme jejich přítomnost. Žerou škůdce. V krtčích chodbách prý udolají i hlodavce.
Když člověku chybí trpělivost s krtkem, většinou se sám přesvědčí, že krtek odnesený či vypuzený ze zahrady je v krátkém čase nahrazen jiným. Juniorem, kterého pro změnu vyhnala matka ze společného hnízda.
Někde vyvolá krtek zlobu, jinde přiměje k toleranci; foto Shutterstock
Úživný prostor toho krásného sametového černého zvířátka je zhruba 200 m². Co ho ruší, to jsou třeba klapavé mlýnky či větrníky na duté tyčce, která hluk přenáší do země. Krtky z místa činu odrazují také nevonné kuličky, ať už roztroušené osamoceně, nebo jako součást hnojiva na trávníky. Svou účinnost má karbid, který se, tuším, stále prodává.
Je však možné, že přítomnost krtka odstrašuje myši a jim podobné býložravce.
Pokud jde o myši různých druhů a pojmenování, myslím, že do zahrady částečně přijdou vrchem, částečně se prohrabou. Myši hubím vodou. Ochotně přijímají i granule. A asi nejsou tak organizované a vzájemně se neinformují jako hryzci či potkani. Vodou se dají významně potlačit.
Myši v zahradě bývají. Jak se na ně díváme, to závisí i na jejich množství. Foto Shutterstock.
Hryzce vodou nevyženete. Ze záhonu s malinami, které jsem denně zavlažoval, ovšem odešli. Asi si nechtěli denně prát kožíšek ušpiněný od mokré zeminy.
Ani nevím, jestli hryzci berou růžové granule nebo jinou pochoutku podobného typu. Údajně, když jim natlačíte do tunelu gel, překážkou projdou a olíznou se.
Jak je tedy eliminovat? Bzučící strojky snad někde fungují, ale já jsem toho ani změnou místa plašiče zatím nedosáhl. Hryzci zůstali, nevzdali se svých cest. Jestli okolo plašiče přebíhají rychle a s ucpanýma ušima, to nevím, ale když podzemní tunely zlikviduji, do dvou dnů jsou tam zase. Chystám se vyzkoušet plašič, který mění frekvence bzučení, délku tónů.
Kočkám v zahradě lze leccos vytknout, ale patří k nim užitečný lov myší. Redukují tak přemnožení hlodavců. Foto Shutterstock.
Všem dírotvorným dělám občas silvestra. Nakoupím bouchací válečky, které zapálím a šoupnu do otvorů ústících nad zem. Buď pak díru zašlápnu podrážkou nebo zasypu zemí a počkám na ránu. A pokračuju dál. Někdy mám jen dvanáct dost velkých, jindy dvacet menších, padesát malých. Podle toho trvá akce různou dobu.
Jestli vám někdy petarda třeskla pod rukama, víte, jak smrdí a bouchá. Mě by z bytu vyhnala. Takže si myslím, že na nějaký čas to vyžene i šedokožíškaté.
Chystám se vyzkoušet, co jsem slyšel z více stran. Že při užití suchého ledu (pevné formy oxidu uhličitého) do nor je v zahradě nějaký čas klid, že myši ani hryzci prostě nejsou. Zatímco po ráně petardy může utéct, suchý led mu přivodí trvalý spánek. Jen nevím, jestli nemají tihle hlodavci v sobě nějaké varování, které je vyžene ven, do okolí, než se nory odvětrají.
Zdatné v lovu jsou větší kočky a menší plemena psů, kteří nehrabou, ale jen číhají u děr a loví na povrchu. Ne pod zemí.
Možná máte to štěstí, že u vás na zahradě zimuje ježek, dokonce víte, že se mu daří dobře, a těší vás to. Patří k savcům, které vidíme rádi.
Ráčku podobný, hnědý asi 5 cm dlouhý hmyz žije v teplejších oblastech, hlavně na lehkých humózních půdách a působí velké škody na rostlinách.
Čilá, bystrá, čistotná, nepáchne třeba jako myš domácí, a každou chvíli se zastaví, aby si mohlo vyčistit tlapky a kožíšek.
Broskvoně plodí na jednoletých výhonech, zatímco starší obrost postupně odumírá. Snahou je proto vypěstovat pevné korunní větve s bohatým plodonosným obrostem a volnou kotlovitou široce rozevřenou korunu bez středového hlavního výhonu.
