Možná máte to štěstí, že u vás na zahradě zimuje ježek, dokonce víte, že se mu daří dobře, a těší vás to. Patří k savcům, které vidíme rádi.
Ježek je nočním tvorem a přes den se skrývá. Živí se zejména slimáky, ponravami, žížalami, hmyzem, ale i malými hlodavci.
Ježek východní; foto Shutterstock
Na zahradě můžeme pro ježka udělat několik věcí.
Domeček pro ježka; foto Milan Bruchter
Zahrada by měla také být pro ježka a další tvory bezpečná.
Rejsek obecný; foto Shutterstock
O rejskově přítomnosti většinou ani nevíme. Často jej spatříme bohužel jen jako nesežraný kočičí úlovek. Má pro kočky nepříjemný pižmový zápach, proto jej nepožírají. Velikostí připomíná menší myš, má však výrazně špičatý čumáček a kratší ocas. Od rejska nám nehrozí poškození zásob nebo rostlin, je výhradním hmyzožravcem, jeho potrava se skládá z nejrůznějšího hmyzu, slimáků, žížal a larev. Hnízdo si většinou buduje pod hromadou listí, v pařezech, nalézt jej můžeme i v kompostu. Pro jeho podporu tak opět stačí zbudování divokého koutu, kde najde klid a bezpečí přes den.
Netopýr hvízdavý; foto Miloš Anděra
Budka pro netopýry; foto Milan Bruchter
Netopýrů se v Česku vyskytuje přes dvacet druhů a všichni jsou chráněni zákonem. Také netopýří potrava je tvořena hmyzem – zejména můrami, motýly (včetně těch, kteří škodí na ovocných stromech), komáry, mouchami ale i housenkami či brouky. Netopýři loví převážně v podvečer a v noci, přes den jsou ukrytí na půdách, v různých dutinách stromů a skalních mezerách či různých škvírách na domech a chatách.
Pro přezimování si vybírají teplotně stálé prostory jako jeskyně, štoly, sklepy a zateplené půdy. Bohužel se lze často setkat s případy, kdy majitelé domů, kde se netopýři přes den ukrývají, tyto kolonie likvidují. Přitom existují organizace, které bezplatně poradí s úpravami půd a podobných prostor, aby nebyly poškozeny, nebo pomohou s šetrným odstěhováním netopýřích kolonií. Vhodné je kontaktovat např. Českou společnost pro ochranu netopýru, která poskytuje informace o soužití s netopýry.
Připomeňme, že v České republice funguje systém záchranných stanic pro zvířata v nouzi, kde lze záískat důležité informace pro záchranu zraněných či oslabených zvířat.
Na druhou stranu existuje i mnoho majitelů zahrad, kteří výskyt netopýru na pozemku podporují. Létajícím savcům můžeme obstarat speciální budku pro netopýry. Netopýři ji sice využívají jen jako letní úkryt přes den, často v něm však mohou samice vyvést mladé.
Krtek obecný; foto Shutterstock
Možná někoho překvapí, že i krtka považujeme za užitečného tvora. Krtek totiž opět patří mezi hmyzožravce. Nemá tedy zájem o naše rostliny. Jeho potravou jsou nejrůznější červi a larvy, žížaly, ale i slimáci. Co je samozřejmě nepříjemné, je jeho způsob života pod zemí, kde si tvoří spleť chodbiček, které ústí na povrchu neoblíbenými krtinami. Na druhou stranu tím prokypřuje půdu, navíc zemina z krtiny je kyprý substrát vhodný zejména k předpěstování sadby. U krtka, lze jen apelovat na jistou míru tolerance ze strany pěstitelů. V případě, kdy se chceme krtka zbavit, volíme raději metody plašící než ty likvidační.
Nasypat slunečnici do dřevěného krmítka je jednoduché a užitečné. Ale krmítko může být i pozoruhodným detailem zahrady, balkonu, stromu či okna. (Pokračování textu…)
Drobní zemní savci žijí v zahradách skrytě. Prozradí je výhrabky, nory, někdy i poškozené rostliny. Často je spatříme až v pasti nebo je přinese kočka. (Pokračování textu…)
Přínos žížal pro úrodnost půdy znali už starověcí Egypťané a oceňoval ho i řecký filozof Aristoteles, jenž žížaly označil za střeva matky Země. (Pokračování textu…)
Pro většinu přezimujících ptáků jsou hlavním přirozeným zdrojem zimní potravy plody různých keřů a stromů, semínka trav a vytrvalých bylin. (Pokračování textu…)
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
