Myši, myšice, hraboši, hryzci, norníci; jak je rozpoznat

15. 7. 2020

Drobní zemní savci žijí v zahradách skrytě. Prozradí je výhrabky, nory, někdy i poškozené rostliny. Často je spatříme až v pasti nebo je přinese kočka.

V zahradách u domů

Výskyt drobných savců ovlivňuje v největší míře lokalita, charakter zahrady i navazující obytné budovy a nádvorní stavby.

Vedle hrabošů polních, případně hryzců zemních nebo hrabošíků podzemních pronikají do zahrad i myš domácí a potkan. Tuto plejádu pak ještě doplňují málo známé druhy hmyzožravců, jimiž jsou bělozubky, pravidelně se vyskytující ve chlévech a přilehlých prostorách, například v okolí hnojišť.

Hraboš polmí

Hraboš polmí

V zahrádkářských osadách

Zahradní drobní zemní savci převažují také v zahrádkářských koloniích. Objevují se tu však i druhy, které se vyskytují ve volné přírodě: myšice křovištní i myšice lesní, téměř pravidelně se do takových zahrad dostává křeček polní. Může se zde vyskytnout i lesní norník rudý, hraboš mokřadní, sporadicky i plšík lískový.

Čenich drobných zemních savců

Hlavy hraboše, hrabošíka a norníka, kresba Milan Zapletal

Jak poznat jednotlivé druhy zemních savců

Pro určení druhu jsou důležité rozměry. Mrtvým zvířatům položeným na pevnou podložku břichem vzhůru se měří:

  • délka těla od špičky čenichu po řitní otvor,
  • délka ocasu od řitního otvoru po špičku ocasu bez koncových chlupů,
  • zadní tlapka od paty tlapky po vrchol bříška nejdelšího prstu bez drápku,
  • délka ušního boltce od vnitřního zářezu ucha po horní okraj.
Míry hlodavců

Měření pro určení druhu hlodavce, kresby Milan Zapletal

Všechny údaje se většinou udávají v milimetrech.

Zjednodušené schéma pro rozpoznávání drobných savců

Při každém určování druhu savce jsou důležité tělesné rozměry těla, tlapky nebo ušního boltce. Ty se mění se vzrůstem jedince, přesto jejich poměr k délce těla zůstává. Proto jsou tyto údaje někdy i rozhodující a jsou užity i v tomto jednoduchém klíči k určování. Důležité znaky savců však posuzujeme především u dospělců.

Drobní hlodavci s délkou těla do 200 mm
(hmotností do 200 g a délkou zadní tlapky do 30 mm)

Základním kriteriem pro odlišení hrabošů od myší je poměr délky ocasu k délce těla.

  • Hraboši (čeleď hrabošovití) mají ocas kratší než polovinu těla

Rozlišujeme tyto druhy:

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je poměrně větší hlodavec s délkou těla až 200 mm, ocasu 65–125 mm, zadní tlapky 22–30 mm a průměrnou hmotností 100–200 g, srst je tmavá od hnědé až po tmavou.

Hryzec

Hryzec vodní

Hraboš polní (Microtus arvalis) má délku těla do 130 mm, zadních tlapek světlé barvy 13–15 mm, ocasu do 40 mm a ušního boltce nejčastěji kolem 13 mm, průměr oka 3 mm. Zbarvení těla na hřbetě: převažuje šedá s béžovými až rezavými odstíny na břiše světlejší.

Hrabošík podzemní (Microtus subterranueus) má délku těla kolem 100 mm, zadní tlapky do 15 mm, ocas krátký do 35 mm, ucho průměrně do 10 mm, oko malé 1–2 mm. Srst je tmavě šedá, na břiše až stříbřitě bílá.

Hrabošík

Hrabošík podzemní

Hraboš mokřadní (Microtus agrestis) má délku těla 90–130 mm, ocasu 35–47 mm, ušního boltce 12–16 mm, zadní tlapka a chodidlo je tmavě pigmentované. Zbarvení na hřbetě je tmavé až šedohnědé, podobá se hraboši polnímu, ale nápadné tmavší je zbarvení těla a silně tmavě pigmentované chodidlo, žije spíše ve vlhčích lesích.

Norník rudý (Clethrionomys glareolus) má nápadně rezavou srst na hřbetě a bocích, na břiše světlejší. Tělo do 125 mm, ocas do poloviny těla do 55 mm, tlapka 17–19 mm, ušní boltec okrouhlý 12–16 mm. Jedná se o převážně lesní druh.

Norník rudý

Norník rudý

  • Myši (čeleď myšovití) mají ocas vždy delší.

V zahradách se setkáme především s těmito druhy:

Myš domácí (Mus mutulus) má délku těla nejvýše 100 mm, ocas 50–75 mm, tlapku 14–17 mm, ušní boltec 10–15 mm, ocas jednobarevný, málo porostlý chlupy. Zvíře má barvu hřbetu v odstínech šedé, břicho světlejší a páchne myšinou.

Myš domácí

Myš domácí

Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) měří 85–110 mm, ocas 70–105 mm, zadní tlapka 19–23 mm, ušní boltec 15–18 mm, srst na hřbetě je hnědá až rezavá, břicho světlejší, špinavě šedé. Jedná se o nejčastější druh myší na zahradách.

Myšice lesní (Apodemus flavicollis) má tělo robustnější 95–125 mm, ocas na bázi ztloustlý většinou vždy delší než tělo, zadní tlapku 23–27 mm, ušní boltec 17–21 mm. Břicho je bílé, žlutá hrdelní skvrna postupuje až po přední končetiny.

Myšice lesní

Myšice lesní

Myšice malooká (Apodemus microps) je drobnější myšice s délkou těla do 90 mm, ocasu 60–90 mm, ušní boltec má menší, nejčastěji 13 mm a také zadní tlapku pouze 17–19 mm, průměr oka nejvýše 4 mm. Barva těla je šedě hnědá, břicho světlejší, bez hrdelní skvrny.

Kresby autor, foto M. Heroldová a J. Bohdal

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x