Mít čerstvý hrášek co možná nejdéle, to je pro zahrádkáře optimální cíl. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech však nebývají spolehlivým řešením.
Často se stane, že pozdější výsevy doběhnou ve zralosti ty předchozí. Je to obzvláště tehdy, když v době zralosti nastane suché a velmi teplé počasí.
Vhodnější pro postupné dozrávání je kombinace výsevu velmi raných velkozrnných odrůd Junos a Oskar s ranou odrůdou Havel, poloranou Radovan a pozdními velkozrnnými odrůdami Radim nebo Dalila. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny. Při opakovaném výsevu téže odrůdy zvolíme tu nejranější.
Oskar spojuje ranost s velkým zrnem a vysokým počtem zrn v lusku. Asi proto je z odrůd hrášku nejpopulárnější. Porost dosahuje výšky 60–80 cm, rostliny jsou silné, bohatě olistěné, se světle zelenými listy. Lusk je dlouhý asi 10 cm, ostře ukončený, prohnutý, s 10–12 zrny v lusku. Zrno je velké, tmavě zelené.
Zahradní hrášek odrůdy Oskar
Junos je velmi raná odrůda hrachu zahradního. Porost dorůstá 70–80cm výšky, lodyha je silná, pevná, list tmavý. Lusk je dlouhý, štíhlý, prohnutý, ostře ukončený s 10–12 zrny.
Velmi raný Junos
Havel je raná až velmi raná odrůda hrachu zahradního. Rostliny dosahují výšky asi 65–75 cm, mají pevnou, podklesávající lodyhu s menším listem i palistem. Lusk je dlouhý 7–8 cm, rovný, tupě ukončený, obsahuje 7–8 zrn. Zrno je velké, tmavě zelené, vynikající kvality i velmi sladké chuti. Je odolné k přezrávání, delší dobu vydrží sladké.
Odrůda hrášku Havel
Poloraná odrůda Radovan má rostliny dorůstající 60–80cm výšky, s pevnou rozvětvenou lodyhou se středně velkým listem a menším palistem. Lusky jsou 7–8 cm dlouhé, ostře ukončené, se 7–8 středně velkými, tmavě zelenými zrny. Je odolná proti poléhání.
Velmi velké zrno má Rondo – poloraná velkozrnná odrůda středního vzrůstu. Lusky jsou 10–12 cm dlouhé s 8–10 středně zelenými zrny.
Z pozdních odrůd můžeme zvolit odrůdu Radim. Má velké zrno a je zvlášť vhodná pro rozložení sklizní při samozásobení. Dorůstá 60–70cm výšky, listy i palisty jsou větší, sytě zelené. Lusk je dlouhý, rovný, ostře zakončený s 8–9 středně velkými, tmavými zrny.
Pozdní odrůda Radim
Dalila je velkozrnná pozdní odrůda. Její využití v praxi je široké. Je vhodná jak pro malopěstitele, tak pro velkoplošné pěstování pro konzervárenské účely. Rostliny jsou velké, robustní, s tmavým listem, lusk je rovný, tupě ukončený. V lusku je 6–8 velkých, tmavě zelených zrn.
Velkozrnná pozdní odrůda Dalila
Zvolte pozdní Maxi hrách Alderman. Do kolekce Maxi je zařazen pro velmi velké zrno a maximální velikost lusků. Tato odrůda vysokého vzrůstu je určená především pro pěstování s oporou. Jako oporu lze použít drátěnku, tyč nebo nechat volně popínat po plotu. Rostlina dosahuje výšky 140–160 cm. Alderman tvoří lusky velikosti 10–12 cm s 9–10 zrny středně zelené barvy.
Pnoucí hrášek odrůdy Alderman
Řešením jsou bezlisté hrášky, tzv. afila typ. Tyto odrůdy mají většinu listů přeměněnou v úponky, prakticky celá rostlina je zde fotosynteticky aktivní. Rostliny jsou vzdušnější a otevřenější pro světlo, lépe se přichytí jedna k druhé a porost na záhoně nepoléhá.
Polo pozdní odrůda Kudrnáč má místo listů úponky
Bezlistá polo pozdní odrůda Kudrnáč s velkým zrnem je určena zejména pro malé pěstitele. Dorůstá do výšky 60–70 cm, úponky nahradily všechny listy, palisty jsou větší, světle zelené se zřetelným panašováním. Lusk je dlouhý, prohnutý, ostře zakončený s 8–9 středně velkými tmavými zrny.
V Česku jsou stále nejoblíbenějšími rané velkozrnné hrášky. Ve Francii zase znají pouze petit pois, hrášky drobné téměř jako špendlíkové hlavičky. Odrůda Cetris je právě taková drobnozrnná odrůda vhodná pro labužníky. Rostliny mají pevnou, podklesávající lodyhu, která se nevětví, listy jsou středně zelené. Lusky mají tupé ukončení. Zrno v technologické zralosti je malé, tmavě zelené. Přes drobné zrno má odrůda vysoké výnosy.
Odrůda hrachu Cetris
Zvláštní skupinu zahradních hrášků tvoří hrách cukrový (Pisum sativum saccharatum). Má lusky bez vnitřní tuhé slupky (pergamenu), výrazně sladké, dužnaté a křehké. Mají vyšší obsah cukrů, jedí se syrové, např. v salátech nebo je můžeme upravit podobně jako fazolové lusky.
Cukrový hrášek přispívá do jídelníčku významně vyšším množstvím vitaminu C než dozrálý hrách setý. To ostatně naznačuje i francouzský název této luštěniny: mangetout znamená „jez vše“. Množství vitaminu C v průměrné stogramové porci syrových cukrových lusků nebo lusků mírně osmahnutých na pánvi dokonce převyšuje doporučovanou denní dávku tohoto vitaminu: u syrových lusků o 35 procent, u lehce povařených lusků o 28 procent. Cukrový hrášek je také dobrým zdrojem beta-karotenu a draslíku i užitečným zdrojem vlákniny.
Patří sem středně raná odrůda Ambrosia a raná odrůda Carouby s fialovými květy. Má velké, světle zelené lusky. Polopozdní odrůda tyčkového cukrového hrachu Sweet Salome dorůstá do výšky 150–200 cm. Ke konzumaci se používají celé lusky s nedozrálými semeny buď syrové, nebo vařené jako příloha. Nejvhodnější oporou je síť. Vegetační doba od výsevu do sklizně je 57 dní, sklízíme postupně v průběhu 14 dní. Lusky jsou velké (délka 9 a šířka 3 cm).
Pro hrášek vyberte plně osluněný záhon s minimálně 6 hodinami přímého slunečního záření za den. Hrášek roste téměř v každé půdě, nejlepší jsou lehčí a dostatečně vododržné půdy s neutrální nebo mírně alkalickou reakcí.
Rotace plodin je nejlepší obranou proti kořenovým nemocem (Fusarium) způsobujícím vadnutí hrachu. Pěstujte hrách na jednom záhonu nejdříve po třech letech.
Hrách sejeme podle půdních a klimatických podmínek co nejdříve na jaře, tj. od 2. poloviny března do poloviny dubna.
Hrách má schopnost fixovat vzdušný dusík za pomoci bakterií žijících symbioticky v hlízkách na jeho kořenech. Hlízky skladují přebytečný dusík, který rostlina nespotřebuje. Po odumření se dusík uvolňuje do půdy, kde je k dispozici okolním rostlinám. Hrášek je schopen dodat do půdy 15–40 kg čistého dusíku na hektar.
Foto autor
Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.
Je samozřejmé, že hlízy sklízené při zelené nati a jen částečně dorostlé, s loupající se slupkou neměly čas si vytvořit tolik výživných látek jako při plném dozrání.
Mrkev je dnes jednou z nejběžnějších, ale i nejpopulárnějších zelenin. Obvyklá je v tuzemských polévkách, spolu s hráškem tvoří základ většiny mražených zeleninových směsí.
Ředkvičky a rychlený salát bývaly první jarní zeleninou. Dnes sice máme zeleninu dostupnou celý rok, ale kouzlo ředkviček má stále svou sílu.
Převažují pranostiky, které mají vlhký a chladnější začátek měsíce za lepší než suchý a větrný. Chladno a vlhčeji je důležité pro správný rozběh vegetace.
Do května patří i svátky ledových mužů 12.-14.5. – Pankrác, Servác, Bonifác a navazuje Žofie.
