Plodnice hnojníku se rychle vyvíjejí, ale chutné jsou pouze mladé a těsně uzavřené. Starší podléhají rozkladu, z plodnic zbude černá vodnatá skvrna.
V přírodě rostou plodnice hnojníku obecného jednotlivě, roztroušeně na rozkládající se organické hmotě (seně, trávě, slámě) v trávnících, na pastvinách, podél cest a to zejména na jaře a na podzim. Klobouk je zprvu válcovitý, vejčitý až zvoncovitý, zpočátku bílý. Lamely jsou v mládí bílé až narůžovělé, pak černající a rozplývající se.
Hnojník v přírodě
Je známo, že příbuzný hnojník inkoustový obsahuje látku koprin, který má v lidském organismu podobné účinky jako antabus podávaný v alkoholických léčebnách. Hnojník obecný však tuto látku neobsahuje.
Hnojník se jako jedna z mála léčivých hub nepoužíval ve „východní“ medicíně. První poznatky o jeho léčivých vlastnostech byly získány až ve 20. století v Evropě. Až v posledních desetiletích se houba začala hojně používat v tradiční čínské medicíně.
Houba našla své pěstitele v Nizozemí, Německu, ve Spojených státech, v Japonsku a Číně, kde se většinou konzervuje a suší. K pěstování se v Číně používají různé typy substrátů ve fóliovnících a při teplotách do 30 °C.
Na možnost, že hnojník obecný lze úspěšně pěstovat, upozornil v roce 1959 významný český mykolog Albert Pilát. Praktické zkušenosti s pěstováním houby poprvé získali v roce 1976 v tehdejší NDR. Houba byla potom v NDR pěstována převážně na zahrádkách a sklízena pro vlastní použití.
Hnojník na substrátu ze slaměných pelet
Do čistého plastového sáčku nalijeme 2 díly vřelé vody a do ní nasypeme 1 díl pelet. Konečná hmotnost substrátu v sáčku by měla být maximálně 4 kg. Musíme zajistit, aby voda hned prostoupila celým množstvím pelet, a substrát necháme den zchladnout.
Po zchladnutí slámu osázíme sadbou hnojníku. Podhoubí prorůstá substrátem při 24 °C. Po 14–21 dnech, kdy substrát prorostl podhoubím, jej zakryjeme 6cm vrstvou tzv. krycí zeminy tvořené směsí zeminy s rašelinou a záhon dostatečně zalijeme.
Úroda hnojníku v plastovém pytli
Pro vývoj plodnic je optimální teplota 18–28 °C. Vývoj zárodků v plodnici trvá 7–10 dnů. První sklizeň můžeme očekávat zpravidla za 4 týdny po osázení substrátu. Během vývoje plodnic pěstitelský prostor větráme a záhony již nezaléváme.
Plodnice hnojníku se vyvíjejí a zrají velmi rychle, proto se musí sklízet pouze mladé, tuhé a pevně uzavřené plodnice, které se skladují v chladničce při teplotě 2–4 °C, a to maximálně 1–2 dny. Právě kvůli krátké době skladovatelnosti není hnojník na seznamu čerstvých hub povolených k prodeji.
Hnojník má vysoký obsah bílkovin, nízký obsah tuků a je snadno stravitelný. Hodí se k přípravě polévek a dá se smažit a vařit. Například lze houby rozkrájené na čtvrtky podusit se zeleninou a podávat s brambory, nebo z hub nakrájených na plátky připravit na pánvi směs na toasty ochucenou kořením a česnekem. Jediným problémem je zmíněná krátká doba skladovatelnosti plodnic.
Foto autor
První pokusy s pěstováním hlívy se konaly v 60. letech minulého století v Maďarsku. Nejdříve byla hlíva pěstována na topolových špalcích a pařezech.
Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat. Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský přívlastek: dřevní houby.
Pěstované houby jsou v Česku zatím nedoceněnou potravinou, přestože lidskému organismu prospívají.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
