Domů » Domácnost » Recepty » Pro zdraví » Hlíva ústřičná maďarská našla v Číně zemi zaslíbenou

Hlíva ústřičná maďarská našla v Číně zemi zaslíbenou

Houba ale plodila většinou 2x ročně a to na podzim a někdy i na jaře. Jednalo se o extenzivní kulturu, a tak pokusy pokračovaly s jejím pěstováním na propařené slámě v pěstírnách, aby plodila celoročně.

Hlíva ústřičná slámu sice prorostla, ale k tomu, aby vytvořila v pěstírně plodnice, bylo třeba snížit teplotu na 13–15 ⁰C. To pěstování komplikovalo, protože substrát byl buď převážen do chladírny, nebo do pěstíren musela být instalována klimatizace.

Byli to opět maďarští vědci, kteří zkřížili hlívu ústřičnou s teplomilnou hlívou pocházející z Floridy. Postupem času vznikly desítky kmenů (odrůd), které během tvorby plodnic tolerovaly teploty 15–22 ⁰C.  Hlíva se v Evropě rozšířila do Itálie, Francie i do tehdejší ČSSR.

Jiná kultura, vyšší úroda

O pěstování hlívy projevili zájem i v Číně, která je známa využitím léčivých hub v tradiční čínské medicíně. Hlívu, která má také četné léčivé účinky, začali pěstovat v Číně na pilinách, na bavlníkovém odpadu a na kukuřičných vřetenech. Na rozdíl od Evropy, kde se hlíva pěstovala ve velkých pytlích nebo na 15 kg blocích slámy zabalených ve fólii, zvolili v Číně způsob pěstování v jednokilogramových sáčcích.

Trvalo jen desítky let, než se hlíva stala nejpěstovanější houbou světa

Substrát naplněný do sáčků propařili ve velkých hromadách parou a po zchladnutí je naočkovali myceliem houby. Vedle kříženců hlívy ústřičné dovezli do Číny i další druhy, jako je hlíva královská nebo hlíva sicilská. Hlíva se v Číně stala v krátké době nejoblíbenější houbou a v průběhu několika let dosáhla roční produkce hlívy 5 milionů tun. Hlíva tak dosáhla prvního místa ve světové produkci. Žampion poklesl až na 4. místo, přičemž byl předstižen jinými druhy, jako je šiitake a ucho Jidášovo.

Zájem o hlívu v Číně trvale vzrůstá. Byly vybudovány moderní pěstírny s ohromnou roční produkcí a dovážejí se nové druhy hlív z jiných částí světa, které se rychle introdukují do kultury. Hlíva má však tu přednost oproti ostatním houbám, že se ji podaří vypěstovat i méně zkušenému zahrádkáři.

Důvody, proč houbu pěstovat, jsou nejen její chuťové ale i četné léčivé vlastnosti. Sadbu na kolíčkách i sadbu zrnitou si pěstitel může snadno zakoupit a vhodné suroviny, jako dřevo čerstvě poražených listnatých stromů nebo kvalitní sláma, jsou také dostupné. A pak si pěstitel volí způsob pěstování na zahrádce nebo v jednoduše upravené osvětlené místnosti, kde je zvýšená relativní vlhkost

Foto autor

Související články

buk dřevní houby dub habr houževnatec jedlý jedlé houby otruby šii-take

Shiitake je i pěstovaná jedlá dřevní houba; očkují se piliny

29. 6. 2021

Houževnatec jedlý (Lentinula edodes) známý jako shiitake patří ve světě k nejpěstovanějším druhům hub. Ve velkém se pěstuje v Japonsku, Koreji a Číně.

číst více

dřevní houby hlíva houby lesklokorka penízovka substrát václavky

Pařezy stromů lze na zahradě využít pro pěstování hub

18. 3. 2020

Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat.  Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský  přívlastek: dřevní houby.

číst více

hlíva houby jedlé houby lesklokorka penízovka šii-take trstnatec ucho Jidášovo

Léčivé účinky jedlých hub: hlívy, šiitake, penízovky a dalších

11. 11. 2019

Pěstované houby jsou v Česku zatím nedoceněnou potravinou, přestože lidskému organismu prospívají.

číst více

dřevní houby hlíva houby mycelium pařez srpen

Pěstujeme na zahradě hlívu ústřičnou a další houby

20. 8. 2019

V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem. 

číst více