Shiitake je i pěstovaná jedlá dřevní houba; očkují se piliny
29. 6. 2021Houževnatec jedlý (Lentinula edodes) známý jako shiitake patří ve světě k nejpěstovanějším druhům hub. Ve velkém se pěstuje v Japonsku, Koreji a Číně.
Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat. Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský přívlastek: dřevní houby.
V přírodě se můžeme setkat s celou řadou druhů hub, které působí škody na kulturních dřevinách a jsou označovány jako dřevokazné
Jedná se např. o václavky, které vytvářejí hnilobu kořenů a pařezové části kmene stromů. Na bucích může působit škody hlíva ústřičná, která infikuje oslabené stromy v místě poranění.
Mnohé z těchto druhů hub, které jsou v určitém kontextu problematické, mohou být na druhé straně houbami se zajímavými chutěmi a léčivými účinky a mnohé z nich se dají pěstovat.
Jedná se např. o zmíněnou hlívu ústřičnou, ale i celou řadu dalších druhů rodu hlíva (hlíva miskovitá, h. citrónová, h. plicní, h. královská aj.), o houževnatec jedlý (neboli shiitake), penízovku sametonohou, polničku topolovou, šupinovku nameko, opeňku měnlivou, druhy rodu ucho (např. ucho Jidášovo), límcovku vrásčitoprstenitou, ale i o druhy hub využívané pouze jako léčivé. (např. lesklokorka lesklá).
Pokud jsou tyto houby předmětem pěstování a dalšího využití, je vhodnější jejich označení jako houby dřevní, nikoliv dřevokazné.
Houby jsou organismy heterotrofní, získávají tedy organické látky pro svůj růst rozkladem organické hmoty substrátu. Skupina dřevních hub roste na substrátech s obsahem ligninu, celulózy a hemicelulózy. Jako substrát pro jejich pěstování lze tedy samozřejmě využít dřevo.
Nutno však podotknout, že ne všechny dřevní houby rostou na jakémkoliv dřevě.
Jinou alternativou substrátů pro pěstování dřevních hub jsou substráty na bázi pilin s přídavky dalších složek (např. pšeničné otruby, šroty obilovin, vápenec), které upravují chemické a fyzikální vlastnosti substrátu a umožňují podhoubí (myceliu) rychleji prorůstat substrátem a docílit lepšího výnosu plodnic. Namíchaný substrát se musí dostatečně navlhčit.
Pokud očkujeme houbu do špalků dřeva, lze předpokládat, že budou uvnitř stále ještě prosté jiných konkurenčních hub. Problematičtější je hygiena u materiálů, jako je sláma, piliny apod. Spory konkurenčních hub se velmi pravděpodobně dostanou do substrátu ze vzduchu při míchání surovin. Substrát je tedy potřeba před osázením dezinfikovat.
Nejčastěji se používá tepelné ošetření pasterizací, nebo sterilizací. Kromě tepelné dezinfekce jsou ověřovány i jiné, energeticky méně náročné způsoby ošetření substrátů např. pomocí nízkoprocentních roztoků peroxidu vodíku.
Při nedostatečném ošetření nás může po osázení nemile překvapit, že substrát bude kolonizován dříve konkurenčními houbami než naočkovanou houbou
Pro pěstování hlívy ústřičné je možné využít jako substrát slámu (např. pšeničnou, ječnou, ale i jiné druhy), štěpku z větví po řezu ovocných stromů, papír aj. materiály s obsahem lignocelulózového komplexu. Zajímavým substrátem pro amatérské pěstování některých dřevních hub jsou slamnaté pelety, primárně určené pro energetické účely.
Po tepelném ošetření musíme substrát nechat před osázením vychladnout na teplotu pod 30 °C, neboť vyšší teplota by mohla snížit aktivitu mycelia, nebo jej úplně zahubit. Sadba je vlastně mycelium houby, které je vrosteno do vhodného nosiče, na němž se vnáší do substrátu (tzv. osazování, očkování nebo inokulace substrátu).
Nosičem mycelia mohou být obilky pšenice, nebo semena jiných plodin, např. prosa, kukuřice aj., otruby, využít se dají ale i piliny vhodných dřevin. Pro amatérské pěstování se na našem trhu setkáme nejčastěji se sadbou, kde nosičem jsou dřevěné kolíčky
Po naočkování vhodného substrátu se podhoubí začíná od naočkované sadby rozrůstat dále do substrátu. Tento proces (tzv. kolonizace substrátu podhoubím) závisí na
Po nahromadění dostatečného množství živin houbou během kolonizace substrátu nastává fáze tvorby plodnic (fruktifikace). Tato vývojová změna je často vázána na změnu podmínek prostředí (např. snížení teploty – tzv. teplotní šok).
Na rozdíl od fáze kolonizace, která může probíhat v naprosté tmě, je často pro zdárný průběh tvorby plodnic potřeba zajistit přiměřené osvětlení. Houby plodí ve vlnách, jejichž počet (resp. délka kultury nebo výnos) je závislý na množství živin, které je schopen substrát poskytnout pěstované houbě.
Větší počet sklizňových vln docílíme při pěstování na tvrdším dřevě (buk, habr aj.). Kratší kulturu můžeme očekávat např. při pěstování na topolovém, aj. měkkých dřevech. Vyvinuté plodnice sklízíme odlamováním od dřeva nebo jiného substrátu a dále je zpracováváme
Foto autor
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Super je podle mě také penízovka, která se o pařez postará také.