Pařezy stromů lze na zahradě využít pro pěstování hub

13. 3. 2019

Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat.  Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský  přívlastek: dřevní houby.

V přírodě se můžeme setkat s celou řadou druhů hub, které působí škody na kulturních dřevinách a jsou označovány jako dřevokazné

Václavky na jabloni

Jedná se např. o václavky, které vytvářejí hnilobu kořenů a pařezové části kmene stromů. Na bucích může působit škody hlíva ústřičná, která infikuje oslabené stromy v místě poranění.

Které houby jsou dřevní

Mnohé z těchto druhů hub, které jsou v určitém kontextu problematické, mohou být na druhé straně houbami se zajímavými chutěmi a léčivými účinky a mnohé z nich se dají pěstovat. Jedná se např. o již zmíněnou hlívu ústřičnou, ale i celou řadu dalších druhů rodu hlíva (hlíva miskovitá, h. citrónová, h. plicní, h. královská aj.), o houževnatec jedlý (neboli shiitake), penízovku sametonohou, polničku topolovou, šupinovku nameko, opeňku měnlivou, druhy rodu ucho (např. ucho Jidášovo), límcovku vrásčitoprstenitou, ale i o druhy hub využívané pouze jako léčivé. (např. lesklokorka lesklá). Pokud jsou tyto houby předmětem pěstování a dalšího využití, je vhodnější jejich označení jako houby dřevní, nikoliv dřevokazné.

Substrát vhodný pro dřevní houby

Houby jsou organismy heterotrofní, získávají tedy organické látky pro svůj růst rozkladem organické hmoty substrátu. Skupina dřevních hub roste na substrátech s obsahem ligninu, celulózy a hemicelulózy. Jako substrát pro jejich pěstování lze tedy samozřejmě využít dřevo.

  • Vhodné jsou např. špalky ze stromů, které byly pokáceny před 1–2 měsíci a jsou ještě dostatečně vlhké, ale ztratily již přirozenou schopnost zdravých stromů odolávat vrůstání houby do dřeva.
  • Nevhodné jsou špalky suché, anebo kontaminované jinými konkurenčními houbami.
  • V některých případech lze jako substrát využít i pařezy po kácení stromů, které se po naočkování vhodným druhem houby (např. hlívou) po několika letech rozloží a tím se bez větší námahy zlikvidují
Pařez a pěstování hub

Pařezy stromů lze využít pro pěstování dřevních hub

Nutno však podotknout, že ne všechny dřevní houby rostou na jakémkoliv dřevě.

  • Např. hlíva ústřičná poroste pouze na dřevě listnatých stromů,
  • zatímco hlíva holubí je schopna růst na dřevě listnáčů i jehličnanů.

Jinou alternativou substrátů pro pěstování dřevních hub jsou substráty na bázi pilin s přídavky dalších složek (např. pšeničné otruby, šroty obilovin, vápenec), které upravují chemické a fyzikální vlastnosti substrátu a umožňují podhoubí (myceliu) rychleji prorůstat substrátem a docílit lepšího výnosu plodnic. Namíchaný substrát se musí dostatečně navlhčit.

Pokud očkujeme houbu do špalků dřeva, lze předpokládat, že budou uvnitř stále ještě prosté jiných konkurenčních hub. Problematičtější je hygiena u materiálů, jako je sláma, piliny apod. Spory konkurenčních hub se velmi pravděpodobně dostanou do substrátu ze vzduchu při míchání surovin. Substrát je tedy potřeba před osázením dezinfikovat.

Příprava substrátu

Nejčastěji se používá tepelné ošetření pasterizací, nebo sterilizací. Kromě tepelné dezinfekce jsou ověřovány i jiné, energeticky méně náročné způsoby ošetření substrátů např. pomocí nízkoprocentních roztoků peroxidu vodíku.

Při nedostatečném ošetření nás může po osázení nemile překvapit, že substrát bude kolonizován dříve konkurenčními houbami než naočkovanou houbou

Kontaminový substrát

Kontaminace nedostatečně ošetřeného substrátu

Pro pěstování hlívy ústřičné je možné využít jako substrát slámu (např. pšeničnou, ječnou, ale i jiné druhy), štěpku z větví po řezu ovocných stromů, papír aj. materiály s obsahem lignocelulózového komplexu. Zajímavým substrátem pro amatérské pěstování některých dřevních hub jsou slamnaté pelety, primárně určené pro energetické účely.

Naočkování a růst

Po tepelném ošetření musíme substrát nechat před osázením vychladnout na teplotu pod 30 °C, neboť vyšší teplota by mohla snížit aktivitu mycelia, nebo jej úplně zahubit. Sadba je vlastně mycelium houby, které je vrosteno do vhodného nosiče, na němž se vnáší do substrátu (tzv. osazování, očkování nebo inokulace substrátu).

Nosičem mycelia mohou být obilky pšenice, nebo semena jiných plodin, např. prosa, kukuřice aj., otruby, využít se dají ale i piliny vhodných dřevin. Pro amatérské pěstování se na našem trhu setkáme nejčastěji se sadbou, kde nosičem jsou dřevěné kolíčky

Kolíčková sadba hub

Kolíčková sadba dřevních hub

Po naočkování vhodného substrátu se podhoubí začíná od naočkované sadby rozrůstat dále do substrátu. Tento proces (tzv. kolonizace substrátu podhoubím) závisí na

  • poměru objemu substrátu a sadby, kterou jsme pro osázení substrátu použili,
  • ale také na tvrdosti dřeva, které slouží jako substrát pro pěstování houby.
  • Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje rychlost kolonizace je teplota. Pro celou řadu dřevních hub je optimální teplota pro prorůstání mycelia okolo 24 °C (např. hlíva ústřičná, shiitake aj.). Vlákna mycelia na svém povrchu vylučují enzymy, které štěpí složitější lignin a celulózu na jednodušší látky, které houba podhoubím během prorůstání postupně vstřebává.
Substrát kolonizovaný myceliem

Substrát kolonizovaný myceliem

Sklizeň plodnic

Po nahromadění dostatečného množství živin houbou během kolonizace substrátu nastává fáze tvorby plodnic (fruktifikace). Tato vývojová změna je často vázána na změnu podmínek prostředí (např. snížení teploty – tzv. teplotní šok).

Na rozdíl od fáze kolonizace, která může probíhat v naprosté tmě, je často pro zdárný průběh tvorby plodnic potřeba zajistit přiměřené osvětlení. Houby plodí ve vlnách, jejichž počet (resp. délka kultury nebo výnos) je závislý na množství živin, které je schopen substrát poskytnout pěstované houbě.

Větší počet sklizňových vln docílíme při pěstování na tvrdším dřevě (buk, habr aj.). Kratší kulturu můžeme očekávat např. při pěstování na topolovém, aj. měkkých dřevech. Vyvinuté plodnice sklízíme odlamováním od dřeva nebo jiného substrátu a dále je zpracováváme

Fruktifikace: hlíva ústřičná vytváří plodnice

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 3/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Titul Zahrádkáře 4/2019 Zahrádkářka 4/2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 3. 2019

Růže řežeme s ohledem na skupinu, ke které patří

Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi 1/2 výšky tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.

zobrazit další rady a tipy