Pěstujeme zeleninu, s ní draslík, vápník, hořčík a další minerály

13. 11. 2020

Některé druhy zeleniny vynikají obsahem minerálních látek natolik, že je lze využít i k léčbě zdravotních potíží zaviněných nedostatkem toho či onoho prvku.

Lidský organismus potřebuje přijímat minerály v různém množství. Například hořčík (Mg), fosfor (P), vápník (Ca), sodík (Na), draslík (K), chlor (Cl) a síru (S). Tyto prvky patří do skupiny minerálních látek označovaných odborným názvem makrobiogenní – s těmito minerály lidské tělo počítá ve stovkách miligramů. Které to jsou a která zelenina je obsahuje?

Hořčík

Patří mezi nejvýznamnější minerální látky v lidském těle. Více než polovina hořčíku je v těle uložena v kostech, odkud ho organismus může podle potřeby uvolňovat. Asi 40 % hořčíku je pak ve svalech, ledvinách, játrech, mozku a v krvi.

Na horčík bohaté jsou listy pažitky

Na hořčík bohaté jsou listy pažitky

Hořčík se účastní metabolismu cukrů, tuků i bílkovin, je důležitý pro správnou funkci srdečního svalu, nervové soustavy a jater a omezuje negativní důsledky stresu, mj. aktivuje enzym, který odbourává cholesterol a podílí se tak na snížení cholesterolu v krvi.

  • Nadměrná konzumace tzv. rafinovaných potravin (bílá mouka, cukr…), které po zpracování získávají jednostranné výživové hodnoty, a nadměrná konzumace masa a alkoholu vedou k nedostatečnému zásobení organismu hořčíkem.
  • Naopak dostatečná konzumace ovoce a zeleniny (převážně syrové) a celozrnných potravin přísun hořčíku do organismu zvýší.
  • Ztráty hořčíku způsobují mj. také projímadla, močopudné prostředky a nadměrné pocení.
Mangold bohatý na hořčík

Také mangold je zdrojem hořčíku

Mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem hořčíku patří listová zelenina, například mangold, petržel listová, špenát, ale rovněž kedlubna, hrášek, rajčata a další.

Po určitou dobu je tělo schopno krýt tento deficit hořčíku jeho uvolňováním z kostí. Dlouhodobější nedostatečný příjem tohoto prvku však může vést k vážnějším zdravotním problémům.

Zvýšenou potřebu hořčíku mají výkonnostní sportovci, těhotné ženy, lidé vystavení zvýšenému stresu, jeho potřeba roste s věkem.

Fosfor

Mezi zeleninu s vyváženým zastoupením fosforu a vápníku patří například květák, mrkev nebo zelí.

Je důležitým stavebním prvkem kostí, významnou roli má pro energetický metabolismus lidského organismu a v celé řadě dalších pochodů.

Metabolismus fosforu a vápníku úzce souvisí, proto by měl být poměr vápníku a fosforu v potravě vyvážený (1:1 až 1:2).

Většina potravin je na fosfor poměrně bohatá.

Květák má vyvážené zastoupení fosforu a vápníku

Vyvážené zastoupení fosforu a vápníku má květák

Vápník

S fosforem a hořčíkem je vápník hlavní stavební složkou kostí a zubů. Asi 99 % vápníku v těle je uloženo právě v kostech a kromě stavební funkce má význam také jako zásoba vápníku, ze které organismus čerpá tento prvek v případě jeho nedostatku.

Větším obsahem vápníku se vyznačují např. petržel, kapusta kadeřavá, brokolice, špenát, celer naťový a řapíkatý, ale i mrkev, zelí hlávkové aj.

  • Význam vápníku v lidském organismu je mnohostranný. Snižuje riziko osteoporózy, ischemické choroby srdeční a společně s draslíkem ovlivňuje činnost nervové a svalové soustavy.

Vstřebatelnost vápníku ze zeleniny je větší než 50 %, pouze u zeleniny s obsahem kyseliny šťavelové (např. špenát a rebarbora) je vstřebatelnost nižší, neboť kyselina šťavelová vápník váže.

Rebarbora

Kyselina šťavelová snižuje využitelnost vápníku z rebarbory

Sodík

V potravě je sodík obsažen ve formě různých sodných solí, nejčastěji ve formě chloridu sodného (kuchyňské soli). Tento prvek se mj. podílí na vytváření vodní rovnováhy v tkáních, ovlivňuje vstřebávání glukózy a aminokyselin a aktivuje některé enzymy.

Draslík

Udržuje v organismu osmotický tlak, má močopudné účinky (na rozdíl od sodíku, který vodu váže), příznivě působí na krevní oběh, svalovou činnost, je součástí trávicích šťáv a aktivuje některé enzymy, které se podílejí při syntéze tělesných bílkovin a získávání energie z cukrů.

Petrželová nať bohatá na draslík

Nať petržele vyniká vysokým obsahem draslíku

Poměr sodíku a draslíku

V současné době konzumuje mnoho lidí příliš velké množství sodíku v uzeninách, sýrech, pečivu, solených brambůrkách aj. potravinách s větším obsahem tohoto prvku (ve formě kuchyňské soli, uhličitanu sodného, fosforečnanu sodného, citranu sodného nebo mléčnanu sodného).

Dostatečná konzumace zeleniny napomáhá dosažení vhodného poměru sodíku a draslíku v lidském organismu.

Zelenina naopak patří k potravinám s relativně nízkým obsahem sodíku (70–200 mg/kg) a vyšším obsahem draslíku (i přes 3000 mg/kg), např. brokolice, kapusta kadeřavá a růžičková, celer bulvový, černý kořen, křen, petržel kořenová, ředkev, česnek, pažitka, nať celeru, nať petržele (více než 7000 mg/kg), a celá řada dalších zeleninových druhů.

Chlor

Pro lidský organismus je chlor nezbytný. Je součástí kyseliny chlorovodíkové, která má důležitou úlohu v žaludku, reguluje však i napětí tkání a podporuje funkci jater.

  • Chlor je často přijímán v nadbytku ve formě chloridu sodného (kuchyňské soli).

Síra

Podílí se na metabolismu bílkovin, tvorbě pojivových tkání, ale také na vylučování těžkých kovů z organismu.

Silice cinule obsahují síru

Na síru bohaté jsou silice cibulové zeleniny

Je více obsažena v silicích košťálové a cibulové zeleniny, ale také v silicích křenu, ředkve a ředkvičky a dává těmto zeleninám charakteristickou chuť a vůni.

  • Síra není obvykle v naší stravě deficitním prvkem.

Zelenina vyvažuje potraviny kyselé povahy

Důležitým aspektem minerálních látek obsažených v zelenině je, že převažují prvky zásaditého charakteru – například sodík, draslík, vápník, hořčík (a také železo). Proto dostatečné množství zeleniny v jídelníčku může vhodně vyrovnávat převahu kyselinotvorných minerálních látek (například síry, fosforu, chloru) z masa, vajec, luštěnin a obilovin a napomáhat tak udržení acidobazické rovnováhy v organismu.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x