Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Kořenová » Pěstujeme zeleninu, s ní draslík, vápník, hořčík a další minerály

Pěstujeme zeleninu, s ní draslík, vápník, hořčík a další minerály

Lidský organismus potřebuje přijímat minerály v různém množství. Například hořčík (Mg), fosfor (P), vápník (Ca), sodík (Na), draslík (K), chlor (Cl) a síru (S). Tyto prvky patří do skupiny minerálních látek označovaných odborným názvem makrobiogenní – s těmito minerály lidské tělo počítá ve stovkách miligramů. Které to jsou a která zelenina je obsahuje?

Hořčík

Patří mezi nejvýznamnější minerály v lidském těle. Více než polovina hořčíku je v těle uložena v kostech, odkud ho organismus může podle potřeby uvolňovat. Asi 40 % hořčíku je pak ve svalech, ledvinách, játrech, mozku a v krvi.

Na hořčík bohaté jsou listy pažitky

Hořčík se účastní metabolismu cukrů, tuků i bílkovin, je důležitý pro správnou funkci srdečního svalu, nervové soustavy a jater a omezuje negativní důsledky stresu, mj. aktivuje enzym, který odbourává cholesterol a podílí se tak na snížení cholesterolu v krvi.

• Nadměrná konzumace tzv. rafinovaných potravin (bílá mouka, cukr…), které po zpracování získávají jednostranné výživové hodnoty, a nadměrná konzumace masa a alkoholu vedou k nedostatečnému zásobení organismu hořčíkem.
• Naopak dostatečná konzumace ovoce a zeleniny (převážně syrové) a celozrnných potravin přísun hořčíku do organismu zvýší.
• Ztráty hořčíku způsobují mj. také projímadla, močopudné prostředky a nadměrné pocení.

Také mangold je zdrojem hořčíku

Mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem hořčíku patří listová zelenina, například mangold, petržel listová, špenát, ale rovněž kedlubna, hrášek, rajčata a další.

Po určitou dobu je tělo schopno krýt tento deficit hořčíku jeho uvolňováním z kostí. Dlouhodobější nedostatečný příjem tohoto prvku však může vést k vážnějším zdravotním problémům.

Zvýšenou potřebu hořčíku mají výkonnostní sportovci, těhotné ženy, lidé vystavení zvýšenému stresu, jeho potřeba roste s věkem.

Fosfor

Mezi zeleninu s vyváženým zastoupením fosforu a vápníku patří například květák, mrkev nebo zelí.

Je důležitým stavebním prvkem kostí, významnou roli má pro energetický metabolismus lidského organismu a v celé řadě dalších pochodů.

Metabolismus fosforu a vápníku úzce souvisí, proto by měl být poměr vápníku a fosforu v potravě vyvážený (1:1 až 1:2).

Většina potravin je na fosfor poměrně bohatá.

Vyvážené zastoupení fosforu a vápníku má květák

Vápník

S fosforem a hořčíkem je vápník hlavní stavební složkou kostí a zubů. Asi 99 % vápníku v těle je uloženo právě v kostech a kromě stavební funkce má význam také jako zásoba vápníku, ze které organismus čerpá tento prvek v případě jeho nedostatku.

Větším obsahem vápníku se vyznačují např. petržel, kapusta kadeřavá, brokolice, špenát, celer naťový a řapíkatý, ale i mrkev, zelí hlávkové aj.

• Význam vápníku v lidském organismu je mnohostranný. Snižuje riziko osteoporózy, ischemické choroby srdeční a společně s draslíkem ovlivňuje činnost nervové a svalové soustavy.

Vstřebatelnost vápníku ze zeleniny je větší než 50 %, pouze u zeleniny s obsahem kyseliny šťavelové (např. špenát a rebarbora) je vstřebatelnost nižší, neboť kyselina šťavelová vápník váže.

Kyselina šťavelová snižuje využitelnost vápníku z rebarbory

Sodík

V potravě je sodík obsažen ve formě různých sodných solí, nejčastěji ve formě chloridu sodného (kuchyňské soli). Tento prvek se mj. podílí na vytváření vodní rovnováhy v tkáních, ovlivňuje vstřebávání glukózy a aminokyselin a aktivuje některé enzymy.

Draslík

Udržuje v organismu osmotický tlak, má močopudné účinky (na rozdíl od sodíku, který vodu váže), příznivě působí na krevní oběh, svalovou činnost, je součástí trávicích šťáv a aktivuje některé enzymy, které se podílejí při syntéze tělesných bílkovin a získávání energie z cukrů.

Nať petržele vyniká vysokým obsahem draslíku

Poměr sodíku a draslíku

V současné době konzumuje mnoho lidí příliš velké množství sodíku v uzeninách, sýrech, pečivu, solených brambůrkách aj. potravinách s větším obsahem tohoto prvku (ve formě kuchyňské soli, uhličitanu sodného, fosforečnanu sodného, citranu sodného nebo mléčnanu sodného).

Dostatečná konzumace zeleniny napomáhá dosažení vhodného poměru sodíku a draslíku v lidském organismu.

Zelenina naopak patří k potravinám s relativně nízkým obsahem sodíku (70–200 mg/kg) a vyšším obsahem draslíku (i přes 3000 mg/kg), např. brokolice, kapusta kadeřavá a růžičková, celer bulvový, černý kořen, křen, petržel kořenová, ředkev, česnek, pažitka, nať celeru, nať petržele (více než 7000 mg/kg), a celá řada dalších zeleninových druhů.

Chlor

Pro lidský organismus je chlor nezbytný. Je součástí kyseliny chlorovodíkové, která má důležitou úlohu v žaludku, reguluje však i napětí tkání a podporuje funkci jater.

• Chlor je často přijímán v nadbytku ve formě chloridu sodného (kuchyňské soli).

Síra

Podílí se na metabolismu bílkovin, tvorbě pojivových tkání, ale také na vylučování těžkých kovů z organismu.

Na síru bohaté jsou silice cibulové zeleniny

Je více obsažena v silicích košťálové a cibulové zeleniny, ale také v silicích křenu, ředkve a ředkvičky a dává těmto zeleninám charakteristickou chuť a vůni.

• Síra není obvykle v naší stravě deficitním prvkem.

Zelenina vyvažuje potraviny kyselé povahy

Důležitým aspektem minerálních látek obsažených v zelenině je, že převažují prvky zásaditého charakteru – například sodík, draslík, vápník, hořčík (a také železo). Proto dostatečné množství zeleniny v jídelníčku může vhodně vyrovnávat převahu kyselinotvorných minerálních látek (například síry, fosforu, chloru) z masa, vajec, luštěnin a obilovin a napomáhat tak udržení acidobazické rovnováhy v organismu.

Další minerály v lidském těle

Dalšímu skupinami minerálních látek označovaných podle množství v lidském organismu jsou oligobiogenní (v miligramech) – železo (Fe), měď (Cu), zinek (Zn), mangan (Mn), křemík (Si), lithium (Li) a mikrobiogenní (zlomky miligramů) – např. kobalt (Co), molybden (Mo), jod (I), fluor (F), selen (Se), nikl (Ni), chrom (Cr), vanad (V).

• Mezi zdroji těchto prvků je řada druhů zeleniny.

Význam minerálních látek v lidském organismu je mnohostranný. Některé jsou důležité především jako stavební látky (Ca, P), jiné jsou významnou složkou enzymů (Fe, K, Mn).

Zdroj: Autor pracuje jako pedagog a výzkumník v oboru zelinářství.

Foto autor

Související články

kobalt křemík litihium mangan měď molybden nikl selen železo zinek

Zdraví ze záhonu: Které prvky čerpáme ze zeleniny

5. 11. 2022

Potřebujeme jich miligramy nebo jen zlomky miligramů, ale pro život jsou nezbytné. Prvky, které lidskému tělu poskytuje i zelenina.

číst více

čekankový puk kořenová čekanka salát

Salát z čekankových puků překvapí svou křehkostí

12. 3. 2022

Čekankový salát zlepšuje metabolismus i díky obsahu vlákniny. Zbavuje člověka látek, které tělu neprospívají, upravuje hladinu cholesterolu.

číst více

hrách zahradní hrášek

Dobře dělá, kdo má hrášek na zahradě; je chutný a zdravý

2. 4. 2020

Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.

číst více

chřipka cibule kašel křen majoránka nachlazení virózy zdravý med

Majoránka, česnek, cibule, křen proti viróze, nachlazení, kašli

12. 1. 2020

Dostihla vás chřipka, nachlazení nebo nepříjemný kašel? Než vyrazíte do lékárny pro kapky a tabletky, koukněte do špajzu.

číst více