Cibule na výběr: historie, odrůdy, pěstování, choroby, škůdci
5. 7. 2022V České republice jsme v letech 2010 až 2019 spotřebovali mezi 9,3–11,2 kg cibule na osobu za rok. Ze zeleniny jsme jen rajčat snědli víc.
Je jí dostatek, není drahá, dá se dobře pěstovat i skladovat a ještě skvěle léčí řadu zdravotních neduhů. To vše a ještě víc je cibule.
Generace před námi se mnohdy musely spokojit s tím, co dala zahrada nebo příroda, alespoň co se léčby běžných nemocí týče. Česnek a cibule hrály v tomto směru velmi důležitou roli. Zejména cibule byla používána jako přírodní antibiotikum, skvělý antibakteriální a antivirový prostředek při nachlazení a bolestech v krku, dokonce i jako surovina vhodná pro redukční dietu. V kuchyni našla uplatnění už ve středověku.
Dnes si tuto léčivou rostlinu s chutí pěstujeme na svých zahradách, protože její spotřeba je poměrně velká a s většinou dalších druhů zeleniny prakticky nesrovnatelná. Na trhu se dá sehnat mnoho atraktivních odrůd, které se liší barvou, chutí a samozřejmě také použitím v praxi.
A není nic snazšího, než si cibuli pro svou potřebu vypěstovat. Stačí cibulce sazečce věnovat několik záhonů na pozemku.
Cibule je přírodní lék na mnohé neduhy, málokdo ovšem ví, že je také bohatá především na vitamin C, který by zde jen málokdo hledal. Z minerálních látek stojí za zmínku především vápník, sodík, fosfor, draslík a železo.
Snižuje hladinu cukru v krvi, likviduje střevní parazity, má všeobecně blahodárné účinky na trávicí soustavu, snižuje krevní tlak a dokonce i uklidňuje naše tělo. Je taktéž oblíbená v oblasti přírodní léčby cest dýchacích. Léčivé vlastnosti jsou ovšem zachovány pouze u cibule čerstvé. Tepelnou úpravou se většina blahodárných látek ničí.
V přírodní léčbě se můžeme setkat také se zevním použitím a to v podobě léku na hmyzí bodnutí a obkladu na špatně se hojící a hnisavé rány.
Už jen samotné výpary cibule ničí choroboplodné zárodky. Údajně je tedy dobrou prevencí nechávat na talíři nakrájenou cibuli v místnosti, a to zejména v době, kdy se běžně vyskytují chřipkové epidemie.
Cibuli si většina z nás spojuje se základem mnoha jídel, někdy ovšem může tvořit i hlavní složku jídla. Dobrým příkladem je cibulové chutney, nakládané cibulky v kyselém nálevu nebo třeba cibulové víno.
Oblíbená odrůda Karmen je ideální pro přípravu studených pokrmů, jako jsou zeleninové saláty. To ovšem neznamená, že je její tepelná úprava zakázána. Jen musíme počítat s větší karamelizací, která může být v některých pokrmech nežádoucí.
Pro dlouhodobé uskladnění se hodí především odrůdy Štutgartská či Všetana. Krátkodobé skladování je doporučováno u chuťově i vzhledově zajímavé odrůdy s kulovitými cibulemi White Globe nebo Snowball.
V léčitelství se cibule uplatňuje také v podobě oblíbených alkoholových tinktur. Jejich účinek záleží především na koncentraci alkoholu. Silné tinktury se používají například pro rozpouštění močových kamenů nebo proti zácpě, ty slabší léčí játra a fungují baktericidně.
Z cibule si také můžete vyrobit přírodní lék proti nachlazení a bolesti v krku, tak zvaný cibulový med. Na jeden díl cibulové šťávy připadá asi třetina teplého medu, obě suroviny stačí pouze promíchat. Při nemocech podáváme asi 3x denně po jedné čajové lžičce.
V kuchyni lze použít cibuli čerstvou i sušenou. Ta sušená se skvěle hodí na přípravu různých kořenicích směsí, solí nebo marinádových směsí, které mohou být i vhodným dárkem.
Za zkoušku stojí výroba zeleninové směsi s cibulí. Tuto omáčku lze během sezony vyrobit ve velkém množství z přebytků sklizně, ale několik sklenic si určitě můžeme vyrobit i nyní, zvláště pokud máme ve skleníku poslední zbytky paprik.
Nejprve si oloupeme cuketu a cibuli. Všechny druhy zeleniny nakrájíme na větší kusy, optimálně tak velké, aby i po uvaření byly znatelné druhy zeleniny. Na oleji zpěníme cibuli a přidáme papriku, kterou chvíli podusíme. Po několika minutách přidáme cuketu a opět podusíme, tentokrát asi 10 minut.
Pokud je to třeba, přidáme v průběhu dušení vodu, aby se zelenina nepřichytávala ke dnu hrnce. Nakonec přidáme ostatní suroviny.
kjPo uvaření plníme do vypařených zavařovacích sklenic a nakonec zavaříme. Jedině tak si omáčku uchováme na dlouhou dobu. Výhodou je, že je to takový domácí polotovar, který dobře poslouží pro rychlé vaření. Stačí tak uvařit těstoviny a na pánvi nebo v hrnci tuto omáčku ohřát a přikořenit.
Na nálev:
Očištěné a oloupané cibulky je třeba před vlastním nakládáním do sklenic dát do vody s citronem, aby zůstaly pěkně bílé. Necháme přejít varem v čisté vodě. Přecedíme a necháme okapat. Poté dáváme do zavařovacích sklenic a zaléváme předem povařeným nálevem. Snažíme se do sklenic dát i koření a bobkový list z nálevu.
Množství obou surovin záleží na vás, důležité ovšem je, aby byla na plátky nakrájená cibule plně ponořená do alkoholu. Ve sklenici macerujeme při pokojové teplotě asi 10 dní. Po uplynutí doby přecedíme a během dne užíváme tři čajové lžičky při obtížích spojených se zácpou.
Oloupanou cibuli nakrájíme na středně silná kolečka a česnek na plátky. Obě suroviny restujeme na rozehřátém oleji v hrnci do té doby, než zesklovatí. Následně přidáme všechny suroviny kromě vína a octa a vaříme asi půl hodiny na mírném plameni. V této fázi by měla mít směs konzistenci sirupu. Nakonec přidáme ocet a víno a vaříme do té doby, než se vypaří polovina tekutiny.
Cibulovou marmeládu nebo také chutney plníme do menších zavařovacích sklenic a otočíme dnem vzhůru. Tento poměrně netradiční výrobek se skvěle hodí ke kozímu sýru, paštikám nebo jako přídavek na pizzu.
Foto autorka a Shutterstock
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.