Klatovský karafiát se už dávno stal nejen chloubou a symbolem města, ale také šlechtitelským pojmem. Každý rok v červenci pořádají v Klatovech vyhledávanou výstavu karafiátů.
S pěstováním karafiátů začal voják. Jeho následovníci vyšlechtili řadu odrůd, které v průběhu času představili na mnoha výstavách.
Po bitvě u Lipska se v roce 1813 do Klatov vrátil rytmistr František Volšanský, který přivezl z francouzského města Nancy semena drobnokvětého karafiátu. Ještě téhož roku je začal pěstovat. Zbytek života strávil pěstováním a zušlechťováním této zajímavé a krásné rostliny.
Odrůda Perla Klatov ze skupiny Pikotů, tedy čárkovaných klatovských karafiátů
Rostlina zaujala i některé sousedy, a tak se do historie pěstování klatovských karafiátů zapsali jako první pěstitelé také cvočkář Jan Pirner, mlynář Josef Formánek a majitel zahrady v lázni u Klatovky Matěj Stránský.
Hlavní zásluhu o vypěstování klatovských karafiátů má však hostinský a pomolog Michael Bullmann, který se s Janem Pirnerem zabýval umělým sprašováním a selekcí rostlin. V roce 1831 zaslal Michael Bullmann první rostliny do Itálie, Německa, Švédska a Anglie.
Karafiát, který nese jméno klatovského právníka a historika Dr. Karla Hostaše, řadí pěstitelé do skupiny Flamantů; barevnost korunních lístků se směrem ke kalichu vytrácí
Od nadšenců – zahrádkářů – převzali později karafiáty klatovští zahradníci Matěj Spora, Antonín Sícha, František Celerýn, Josef Walter a Vojtěch Svoboda. Ti získali klatovským karafiátům slávu na světových zahradnických výstavách ve Vídni (1892), Bruselu (1893), Antverpách (1894), Amsterodamu (1895), Lyonu, Hamburku i jinde.
Během první světové války ochránil klatovské karafiáty zahradník Matěj Pintíř. O další jejich šíření se zasloužil prof. dr. František Švec, který rovněž napsal dějiny pěstování klatovských karafiátů. Jejich sláva v té době vyvrcholila celostátní výstavou v Klatovech roku 1931.
Dalším úskalím byla okupace a druhá světová válka, ale díky nadšení několika pěstitelů klatovský karafiát přestál i toto období. Obnovený zahrádkářský spolek shromáždil pěstitele v kroužku pěstitelů klatovských karafiátů a organizoval místní výstavy.
Významnou byla výstava roku 1957 v Karlových Varech, která zvýšila zájem o tuto rostlinu. Rozšířil se okruh pěstitelů a pěstování bylo zaměřeno na uspokojení zájemců a na přípravu největší výstavy klatovských karafiátů v roce 1960 v Klatovech, kdy město oslavilo 700 let od svého založení.
Erektus ze třídy Doubletů, tj. jednobarevně pruhovaných klatovských karafiátů
Druhá tehdy významná tuzemská výstava se konala při příležitosti 150. výročí pěstování klatovských karafiátů v roce 1963. K lepšímu uspořádání výstav karafiátů vybudovali v těch letech členové svazu zděný pavilon v muzejní zahradě, který byl poté využíván při různých jiných výstavách.
Pěstitelé pak získali od městského národního výboru výstavní zahradu v Hostašově ulici, kde se dodnes v polovině července konají výstavy klatovských karafiátů na záhonech i v květináčích. Za klatovskými karafiáty přijíždějí návštěvníci z celého Česka i ze zahraničí. Otevřeno je denně od 9 do 17 hod.
O řadu odrůd, které v Klatovech v průběhu staletí vznikly a vznikají, dnes pečují členové specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu Klatovský karafiát.
Foto autor
Vyzkoušejte na zahradě nebo jako nádobovou rostlinu zajímavou liánu hlízolu nachovou původem ze Severní Ameriky.
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Jako v oživlém herbáři si připadají návštěvníci valtické Bylinkové zahrady Tiree Chmelar. Roste tady více než tři sta druhů bylinek.
Jan Nussbauer z jihočeských Radonic na své zahradě nepoužívá rašelinu ani lehce rozpustná minerální hnojiva a pesticidy. Tento způsob hospodaření bývá v přírodních zahradách pravidlem.
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.
