Proč v létě hrozí úžeh hroznů a proč bobule praskají
4. 8. 2022Slunce a voda jsou hlavní klimatické faktory potřebné pro pěstování révy. Někdy však mají na svědomí úžeh hroznů a praskání bobulí.
Hniloba hroznů výrazným způsobem poškozuje jejich kvalitu. Mezi zahrádkáři však používání fungicidů jako obrany není příliš oblíbené.
Z této skupiny chorob je nejznámější šedá hniloba hroznů. V posledním období jsou však daleko nebezpečnější bílá hniloba hroznů a octová hniloba.
Někdy je označovaná termínem botrytida. Napadá především zrající hrozny, ale také listy a květenství. Bobule jsou pokryté šedým povlakem houby, praskají a jsou znehodnocené.
Na dozrávajících hroznech se často projevuje hniloba tzv. zevnitř hroznu, kdy se zdroj hniloby nachází na třapině. Znehodnocení je pak velmi rychlé. Hniloba vzniká v místech mikrotrhlinek na bobulích, kde dochází k unikání cukrů. K rychlému šíření této hniloby přispívá hustý hrozen.
Rozvoj této hniloby je většinou spojený s deštivým počasím a během zrání hroznů. Optimální teploty pro klíčení spor jsou 18–22 °C. Houba se ale může postupně vyvíjet v teplotách nižších než 18 °C, ale také teplotách vyšších než 30 °C. Velmi důležité je také ovlhčení rostlinných pletiv.
Dobrou nepřímou ochranou jsou zelené práce. Čím vzdušnější je révový keř, tím jsou většinou méně příznivé podmínky pro rozvoj hniloby. Důležité je proto:
Přístup rozptýleného slunečního záření do zóny hroznů napomáhá rychlému osychání hroznů a zhoršení podmínek pro rozvoj šedé hniloby.
Důležité také je, abychom na podzim odstranili všechny možné zdroje šedé hniloby. Po sklizni je proto třeba zlikvidovat napadené hrozny a při zimním řezu odstranit napadené dřevo.
Ve vinicích se silně rozvíjí především v době oteplováním. Jejím původcem je houba Metasphaera diplodiella.
Napadá především bobule a dřevo révového keře různého stáří. Napadení bobulí je nejčastější od zaměkání do zralosti. Bobule bílých odrůd mají mléčně hnědé zbarvení, bobule modrých odrůd jsou kávově hnědé a postupně uvadají. V napadených hroznech často dochází k octovatění a hrozny se vyznačují octovou vůní.
Velmi silný výskyt bílé hniloby může vést i k napadení dřeva a poškození kmínku. Často jsou napadené velmi husté hrozny s tenkou slupkou bobule.
Nepřímá ochrana je stejná jako u šedé hniloby. Navíc v období dlouhotrvajícího sucha je účelná doplňková závlaha, která vyloučí praskání bobulí při následných deštích.
Ta patří mezi velmi nebezpečnou hnilobou ovlivňující kvalitu hroznů. Původci jsou nejčastěji octové baktérie rodů Acetobacter a Gluconobacter.
U bílých odrůd lze napadení dobře identifikovat podle hnědě zbarvených bobulí. Problematická je identifikace u odrůd s červenou a modrou slupkou, u nichž splývá tmavohnědá až červenohnědá barva s odrůdovým zbarvením. Hniloba se na hroznech postupně rozšiřuje z bobule na bobuli.
Původci octové hniloby se mohou ve vinici přenášet prostřednictvím hmyzu, ptactva nebo mušek rodu Drosophila. V posledním období se u nás objevuje druh Drosophila suzuki, který významně pomáhá v šíření této hniloby.
Nepřímá ochrana je podobná jako u šedé hniloby. Taktéž platí v období dlouhotrvajícího sucha použít doplňkovou závlahu, která vyloučí praskání bobulí při následných deštích.
Foto autor
Setí a ani sázení sazečky cibule kuchyňské dříve než v polovině května může ohrozit nálet květilky cibulové. Její larvy působí na cibuli velké škody. Poškozuje i pórek a některé okrasné cibuloviny. …