Nejen jednotlivé keře révy, ale také vysazování do řad a pěstování na konstrukci se mezi zahrádkáři těší čím dál tím většímu zájmu.
Pokud jsme se rozhodli pro pěstování révy na konstrukci, měli bychom dodržovat jisté zákonitosti, které se k tomuto typu výsadby vážou.
Spon výsadby vychází ze skutečnosti, že réva patří mezi dřeviny, které mají rády slunce. Dobré oslunění listů a hroznů je důležité pro plodnost a kvalitní vyzrálost hroznů. Slunce je nezastupitelným motorem fotosyntézy a fotosyntéza je základem růstu a vývoje každé rostliny.
Pokud pěstujeme révu ve více řadách vedle sebe, zajistíme, aby si tyto řady vzájemně nestínily.
Ve vinařské velkovýrobě jsou řady vzdálené 2–3 m od sebe. Výška kmínků je přibližně 0,8 m a výška samotné listové stěny je 1,2–1,4 m. Zahrádkář však nemívá takový prostor, musí proto zvolit úspornější způsob pěstování.
Nejvýhodnější směr řad je ze severu na jih. Poskytuje nejlepší oslunění, protože slunce během svého postupu od východu na západ plynule a kvalitně osvětluje celou listovou stěnu.
Zahrádkáři optimálně volí vzdálenost řad ve vinici 1,2 až maximálně 1,5 m. Pokud by zůstala výška kmínku i listové stěny identická jako ve velkovýrobě, řady by si navzájem výrazně stínily. Musí proto pěstovat révu na nižším kmínku. Výška kmínku je potom 0,5–0,6 m a výška listové stěny 1–1,2 m.
Zahuštěná výsadba révy vinné
Při extrémním zahuštění, respektive zúžení meziřadí – kupříkladu na pouhý metr – je třeba kmínek snížit ještě výrazněji, a to na 0,4 m a stejně také listovou stěnu na 0,8–1 m.
Zahrádkáři pěstují především stolní odrůdy, které mají většinou vyšší násadu hroznů a zákonitě potom potřebují větší prostor pro jednotlivé keře. Vhodná je proto vzdálenost přibližně 1,2–1,3 m. Pouze v případě skutečně malého prostoru je možná vzdálenost 1 m.
Užší spony se většinou volí u moštových odrůd, kde je kladený velký důraz na nižší výnos s vyšší kvalitou hroznů. Tam může být vzdálenost keřů v řadě 0,8–1 m.
Při pěstování na drátěnkách je vhodné umístění sloupků po každém 6.–7. keři. Toto rozmístění zajistí, že bude konstrukce stabilní. Na okraje řad je vhodné používat sloupky se vzpěrou nebo upevnit sloupky pomocí kotvy a drátu.
U zahrádkářů, zejména v klimaticky méně příznivých oblastech, je možné pěstování révy tzv. na hlavách. Jedná se o typ nízkého vedení, kdy opěrnou konstrukci tvoří dřevěné kůly u jednotlivých keřů. Keře jsou od sebe vzdálené přibližně 1 m. Zóna hroznů je při povrchu půdy a díky tomu jsou příznivější podmínky pro zrání. Výhodou je, že keře je možné na zimu zakrývat a tím chránit před zimními mrazy.
Vzdálenost keřů při vedení na hlavu
Při pěstování révy na zahradách a zahrádkách je nejpoužívanějším pěstitelským tvarem rýnsko-hessenské vedení.
Foto autor
K tomu, aby zahrádkář začal pěstovat révu, může stačit, když soused přinese na ochutnání hrozen révy ze své zahrady.
Pěstovat révu na zahradě se záměrem kvasit mošt či hrozny, školit i lahvovat víno, to chce dobře zvolit moštové odrůdy. Třeba se vám budou hodit následující dva tipy.
Vlhkost a vyšší teploty nahrávají rozvoji houbových patogenů také u révy. Úpravami letorostů můžeme ovlivnit mikroklima keřů tak, aby choroba nevznikla.
Bezsemennost révy vinné patří mezi významné vlastnosti stolních odrůd a je v celosvětovém měřítku velkým cílem všech šlechtitelů.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
