Tvar ploché broskve a malinkou pecku oceníte, ať do plodu kousnete, nebo ho krájíte na talíř. Ve stavu plné zralosti chutná velmi sladce.
Tato skupina broskvoní se odborně označuje jako Peento (Prunus persica subsp. platycarpa) a pochází z Číny, kde vznikla přirozenou genetickou mutací. V současnosti ploché broskve nabírají na velké oblibě jak u konzumentů, tak u pěstitelů.
Zralé ploché broskve Peento
V této skupině, pro kterou jsou společné právě ony typicky ploché plody, najdeme také odrůdy s plody, které mají dužninu žlutou i bílou a slupku plstnatou i lysou. Daly by se popsat jako ploché nektarinky.
Pokud se týká nároků stromů na pěstování a ošetřování, nijak zásadně se neliší od klasických broskvoní či nektarinek. Je však třeba pamatovat na to, že většina těchto odrůd je poměrně citlivá na nevyrovnané srážky. Může pak dojít k praskání plodů v kališní části a následnému napadání moniliovou hnilobou.
Plody jsou také poměrně žebernaté s kratičkou stopkou a nasedají tak těsně k větvi. Proto jejich sklizeň vyžaduje opatrnost, aby nedošlo při odtrhávání plodů k poškození o přisedlou větev, a také k poškození stopečné části.
V poslední době se v českých zahradnictvích objevují stromky některých zahraničních odrůd, které lze v tuzemských podmínkách velmi úspěšně pěstovat. Ke starším odrůdám, které jsou v oběhu už více let, postupně přibývají díky šlechtění další odrůdy.
Ke starším broskvoním s plochým plody patří dvojice středně raných odrůd Belmondo nebo Platerica s plstnatou slupkou a bělomasou dužninou. Zrají na přelomu července a srpna.
Středně raná odrůda. Ploché broskve zrají v první polovině srpna, shodně s odrůdou Redhaven nebo jen několik málo dnů po ní. Vyšlechtěna byla ve Francii. Vzrůstnost stromu je bujná. Habitus tvoří vzpřímený až rozložitý.
Květ je růžovitého typu. Plod je malý až středně velký a tvarem široce zploštělý. Při pohledu na kališní vrchol je mírně nesouměrný. Slupka je středně tlustá, lysá a velmi silně přilnavá k dužnině. Základní barva slupky je oranžovožlutá s celoplošně nanesenou tmavou červení na většině povrchu plodu. Dužnina má barvu oranžovožlutou, je tuhá a nevláknitá. V chuti je nasládlá až sladká, průměrně aromatická a poměrně chutná.. Pecka má zploštělý tvar a je v porovnání k plodu středně velká; k dužnině středně silně až silně přilnavá. Plodnost této odrůdy je velmi dobrá.
Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká. Plody jsou méně náchylné na pukání a následné moniliniózy.
Mesembrine
Patří mezi velmi pozdní ploché broskve, které zrají kolem poloviny září v průměru 30 až 35 dnů po odrůdě Redhaven. Byla vyšlechtěna ve Francii. Strom roste bujně až velmi bujně. Habitus tvoří rozložitý.
Květ je růžovitého typu. Plod je středně velký až velký a tvar má široce zploštělý. Při pohledu na kališní vrchol je mírně nesouměrný. Slupka je středně tlustá, středně hustě plstnatá a je silně přilnavá k dužnině. Její základní barva je krémově žlutá. Větší část povrchu plodu je překryta tmavě červeným líčkem naneseným rozmytou formou. Dužnina je žlutá, tuhá a nevláknitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, dobře aromatickou a je velmi dobrá. Pecka je široce zploštělá, v porovnání k plodu malá a k dužnině středně silně až silně přilnavá. Plodnost je velká.
Náchylnost k praskání pecky velmi nízká. Plody jsou méně náchylné na pukání.
Oriane
Řadí se mezi pozdní až velmi pozdní a ploché nektarinky. Zraje v první polovině září, přibližně 30 dnů po odrůdě Redhaven. Byla vyšlechtěna ve Francii. Vzrůstnost stromu je bujná. Habitus tvoří vzpřímený až rozložitý. Květ je růžovitého typu.
Plod je malý až středně velký, tvarem široce zploštělý a při pohledu na kališní vrchol mírně nesouměrný. Slupka je středně tlustá, lysá a velmi silně přilnavá k dužnině. Základní barva slupky je oranžovožlutá s celoplošně nanesenou středně intenzivní červení na velké části povrchu plodu. Dužnina má barvu oranžovožlutou, je tuhá a nevláknitá. V chuti je nasládlá až sladká, středně aromatická, dobrá, při plném vyzrání na stromě až velmi dobrá. Pecka má zploštělý tvar a je v porovnání k plodu středně velká; k dužnině středně silně až silně přilnavá. Plodnost je velmi dobrá.
Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká. Plody nejsou nijak zvlášť náchylné na pukání a následné moniliniózy.
Oriola
Patří mezi velmi pozdní ploché broskve. Zraje kolem poloviny září, v průměru 30 až 35 dnů po odrůdě Redhaven. Byla vyšlechtěna ve Francii.
Strom roste bujně. Habitus tvoří rozložitý. Květ je růžovitého typu. Plod je malý až středně velký. Tvar má široce zploštělý, při pohledu na kališní vrchol je mírně nesouměrný. Slupka je středně tlustá, pouze slabě plstnatá a silně přilnavá k dužnině. Základní barvu má oranžovožlutou. Větší část osluněného povrchu plodu je překryta středně intenzivně červeným líčkem naneseným rozmytou formou. Dužnina je oranžovožlutá, tuhá a nevláknitá. Chuť má nasládlou až sladkou, průměrně aromatickou a vcelku dobrou. Pecka je široce zploštělá, v porovnání k plodu malá, k dužnině středně silně až silně přilnavá. Plodnost je velká.
Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká. Plody jsou poměrně málo náchylné na pukání.
Ornella
Foto autor a Shutterstock
V zemích, jako je Španělsko, Francie, Itálie nebo Řecko, můžeme během léta občas vidět v obchodě i na tržišti ploché broskve.
Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
