Každý nemáme prostornou zahradu. Kdo však má alespoň dvorek, terasu nebo balkon, může jabloň pěstovat v nádobě.
Takový stromek v květináči bude mít spíše okrasnou hodnotu. Nemůžeme počítat s velkou úrodou. Na jaře nás potěší spoustou květů a pak můžeme pozorovat, jak se z nich tvoří plody.
Aby bylo naše počínání úspěšné, musíme splnit několik podmínek.
Ovocný stromek na balkoně pěstujeme spíše z estetických důvodů
Na začátek si raději uděláme jasno v pojmech sloupcovitost a sloupovitost.
Sloupcovitost: stromek roste převážně jedním terminálním výhonem, na kterém se postupně vytváří boční obrost a krátké plodonosné větve. V plné dospělosti 8-10 let, má stromek bez zásadnější úpravy řezem, vzhled topolu. Tedy úzký vysoký vzrůst, bez rozložité koruny, velké množství plodonosného obrostu, díky kterému mají tyto odrůdy několikanásobně vyšší výnos z hektaru proti klasickým odrůdám jabloní.
Základ pro dvouramenný kordon
Sloupovitost: odrůdy je nutné upravit řezem a dalšími zásahy či postupy, protože v sobě nemají požadovanou genetickou informaci. Bez zmíněných zásahů vyrostou úplně normální stromy. Jejich velikost je ovlivněna pouze podnoží a habitem odrůdy.
Pro pěstování v nádobě si zvolíme spíše sloupcovitě rostoucí odrůdu jabloně. Jabloně jsou jediné, kde je sloupcovitý způsob u některých odrůd geneticky zafixován. Pokud nám bude prodejce nabízet sloupcovité druhy ostatních ovocný dřevin, nenechme se oklamat. Sloupcovité jsou jen jabloně!
U ostatních dřevin můžeme zvolit také odrůdy roubované na podnožích, které podporují zakrslý, pomalý růst. Takové ovocné dřeviny již nemusí být pouze jabloně. Mnohdy se v názvu odrůdy objevuje slovíčko dwarf, což je anglický výraz pro skřítka, trpaslíka čili něco maličkého.
Vybereme si dostatečně velkou nádobu, která by měla být zároveň mrazuodolná a stabilní, aby nám vítr stromek neshazoval. Optimální objem začíná někde u 40 litrů.
Do nádoby volíme kvalitní substrát, ten těžší vodu lépe zadržuje.
Zároveň by měl být i humózní s dostatkem živin. Průběžně budeme doplňovat vodu a živiny. Stromek nehnojíme jako letničky, protože nechceme žádný bujný růst.
Na výstavách se můžeme nechat inspirovat sloupcovitými odrůdami
A jaké místo zvolit? Mělo by být slunné, ale ne na celodenním úpalu. Také by zde neměl být častý průvan.
Před příchodem zimy můžeme květináč podložit polystyrenovou podložkou a obalit jutou nebo bublinkovou fólií. Tím zabráníme promrzání půdy.
Péče o stromek je podobná, jako bychom ho pěstovali v zahradě. Náročnější je zálivka, protože substrát nesmíme nechat přeschnout. Nemine nás řez, a to ani u sloupcovitých odrůd. Zde je však minimální. Usměrníme jen větvičku, která by vystřelila trochu více, než chceme.
V případě, že se objeví některá z chorob nebo škůdců, nečekáme a zasáhneme dle postižení.
Foto I. Dvořák a Schutterstock
Sloupcovité jabloně mají své české zástupce s tanečním jménem. Nechte na zahradě rozeznít odrůdy Lambada, Rumba nebo Swing.
O tom, že lze úspěšně pěstovat ovocné stromky v nádobách, není sporu. Jen je třeba zohlednit, co nádoby rostlinám dovolí.
Jistě existují zahrádkáři, kteří nemají zahrádku, přesto ochutnají plody ze své výsadby. Tou jsou ovocné dřeviny v nádobách. Třeba na terase.
Sloupcovité, sloupovité, kolumnární, baleríny, tak jsou označovány odrůdy jabloně se vzpřímeným typem růstu, většinou slabě rostoucí a slabě se větvící.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.
