
Sloupcovité, sloupovité, kolumnární, baleríny, tak jsou označovány odrůdy jabloně se vzpřímeným typem růstu, většinou slabě rostoucí a slabě se větvící.
Sloupcovky se před lety staly zahrádkářským hitem až natolik, že někteří lidé i dnes slyší pouze na toto označení a cokoliv je sloupcovité, bez rozmyslu kupují v představě něčeho výjimečného. Něčeho, co není třeba nijak ošetřovat, řezat a co přinese bez jakékoliv námahy spousty úžasných, sladkých a šťavnatých plodů.
Takovou charakteristiku kolumnárních jabloní podsouvají někteří prodejci zákazníkům. Pravda byla a je však trochu jiná. Připomeňme si, čím jsou sloupcovité jabloně především.
Prapůvodní matkou všech sloupcovitých odrůd je odrůda jabloně Mc Intosh Wijcik, která byla objevena v Kanadě v roce 1960 jako přirozená růstová mutace odrůdy Mc Intosh a pojmenována po svém objeviteli.
Vzhledem k zajímavému růstu této mutace šlechtitelská pracoviště začala tímto materiálem postupně křížit klasicky rostoucí odrůdy. Tak vznikly nové odrůdy se sloupcovitým charakterem růstu. Někdejší počáteční odrůdy plodily jablka průměrné nebo podprůměrné kvality a byly citlivé na houbové patogeny. Postupně je však nahradily moderní odrůdy převážně českého původu, které dosahují velmi dobré kvality plodů a míry odolnosti proti houbovým chorobám.
Z uvedeného vyplývá, že přirozenou cestou nelze dosáhnout křížením odrůdy jabloně ničeho jiného než zase odrůdy jabloně. Proto ani neexistují žádné jiné druhy sloupcovitých ovocných plodin než právě odrůdy jabloní.
Žádné odrůdy třešní, slivoní, broskvoní nebo dokonce rybízu či ostružiníku neexistují ve sloupcovité podobě, jak někteří prodejci uvádějí v popisu svého zboží. Dosud nebyly vyšlechtěny. Nenechte se nachytat!
Pokud jsou nabízeny sloupcovité odrůdy jiných ovocných druhů než jabloní, většinou se jedná o klasicky rostoucí odrůdy naštěpované na slabě rostoucích podnožích, které však nerostou sloupcovitě, ale pouze slabě (slivoně, třešně aj.).
Také je obvyklá záměna za spurtypově (zakrsle) rostoucí odrůdy (jabloně pidi, hrušeň Decora aj.), které mají zkrácená internodia (vzdálenost mezi pupeny na výhonu), takže celkově rostou pomalu a slabě. Nikoliv však sloupcovitě.
Pokud se týká skutečných sloupcovitých odrůd jabloní, také o nich se šíří poněkud zavádějící představy.
Sloupcovitá odrůda jabloně roste velmi vzpřímeně a stromku dominuje střední osa s krátkým plodonosným obrostem. I tato se však přirozeně více či méně rozvětvuje a tak tu a tam proroste ze střední osy konkurenční výhon, který naši představu o nerozvětveném vzpřímeném sloupu obaleném jablky poněkud naruší.
A jak tedy můžeme o tvar stromu pečovat? V zásadě máme dvě základní možnosti a jejich kombinaci:
Ponecháme stromek svému vývoji a řez provádět nebudeme. Postupem doby získáme v závislosti na odrůdě větší či menší stromek topolovitého vzezření. Základem bude sice střední osa, ale rozvětvení v podobě vzpřímeně rostoucích kosterních větví bude přítomno.
Tento způsob je podle mého názoru výhodnější, pokud pěstujeme stromek solitérně nebo máme různě po zahradě několik málo jedinců.
Pokud se rozhodneme pro tento způsob pěstování, můžeme počítat s větší úrodou, avšak také s poněkud větším rozměrem stromku, než jsme si možná původně představovali.
Nevýhodou může být celková větší hustota stromku, kde se bude déle držet vlhkost a hrozit rozvoj houbových chorob. Spokojenější tam budou i někteří škůdci, zejména mšice.
Větší pozornost také musíme věnovat probírce plodů, aby nedošlo k přeplození. Tím předejdeme střídavé plodnosti nebo ji alespoň omezíme. Některé sloupcovité odrůdy jsou k ní náchylnější.
Pro sloupcovité jabloně se rozhodují také pěstitelé, kteří chtějí pozemek osadit nejen ovocnými druhy, ale i různými odrůdami; foto Václav Vohralík
V druhém případě stromek povedeme pouze jednou střední osou a udržíme krátký plodonosný obrost. Docílíme tak přísně sloupcovitého tvaru.
Tento způsob je vhodnější pro ucelené výsadby vysázené v úzkém sponu.
Učinit tak můžeme ihned po nárůstu letním řezem v červnu. Pokud řez neprovedeme, pak až v jarním termínu v březnu. Takto pěstovaný stromek bude mít nižší úrodu, ale jeho hustota bude menší, omezíme tak délku ovlhčení listů a snížíme výskyt škůdců. Ani na probírku plodů není takto pěstovaný stromek tak náročný.
Pochopitelně můžeme zvolit kombinaci těchto dvou výše popsaných způsobů: Některé konkurenční výhony nebudeme zcela odstraňovat, pouze je zkrátíme a dosáhneme tak stromku, u kterého bude jednoznačně převažovat terminál s krátkým plodonosným obrostem. Některé zakrácené kosterní větve s krátkým plodonosným obrostem zachováme pro zvýšení úrody.
Konec září a také měsíc říjen jsou nejdůležitějším obdobím pro výsadbu cibulovin do trvalkových záhonů, skalek, květináčů a truhlíků pro jarní a předjarní radost z květů. Nezapomeňme přitom na výsadbu ve skupinkách.
Rozumné info.
Promiňte otázku amatéra 🙂
Co přesně česky znamená výraz „za rozvětvením krátkého plodonosného obrostu“?
Podívejte se vedle do diskuze, tady nejde dát fotka
Tady asi nejde vložit fotka, tak jí dám vedle do diskuze.
Super, našel jsem to. přikládám odkaz.
Moc děkujeme!!