„Poskytujeť bílá dužnina plodní, jsouc proniknuta sladce nakyslou šťávou, velice chutné, v tropech značně oblíbené ovoce.“ Tak popsal láhevník v roce 1908 český botanik.
František Polívka tehdy referoval o láhevníku v knize Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí následující. Uvedl i toto: „Odvary z kůry a listů užívají se v tropech jako thé a léku.“
Domorodci v tropech skutečně jedí ovocné plody anona od nepaměti a využívají rostlinu jako léčivku.
Botanický rod Annona – česky láhevník nebo také anona – čítá přibližně 120 druhů patřících do čeledi Annonaceae – láhevníkovité. Ačkoliv je tato čeleď rozšířena převážně v tropech a částečně i subtropech Střední a Jižní Ameriky, Afriky, Asie, i někteří tuzemští pěstitelé mají zkušenost s ovocným druhem z této skupiny: Keřovitě rostoucí asimina trojlaločná (Asimina triloba) je známa jako muďoul či paw paw.
Ve své domovině paw paw, česky muďoul, botanicky asimina trojlaločná (Asimina triloba); foto Shutterstock
V současné době se pěstují především vyšlechtěné odrůdy tří základních druhů:
Čerimoja se intenzivně pěstuje v nejteplejších údolích otevřených k moři v nejjižnějších oblastech Španělska. Jedná se většinou o keře, výjimečně nízké stromy, dorůstající výšky 5–8 m. Pro všechny je charakteristický tvar listu – podlouhlý až elipticky kopinatý.
Květy anony čerimoji
Dobře se odlišují v době květu, ale naprosto jednoznačným určovacím znakem jsou plody resp. souplodí. To se vytváří po opylení a oplození velkého množství pestíků. Z každého semeníku se vytvoří plod, který srůstá s ostatními. Vzniká souplodí zdužnatělých, šťavnatých měchýřků připomínající gigantickou moruši.
Srostlé a zrající souplodí čerimoji
Právě anona čerimoja je na českém trhu nejdostupnější. Její dužnina má charakteristickou jogurtovitou konzistenci, chutná sladkokysele. V tropech ji často využívají k výrobě ovocných nápojů, šťáv či jako součást míchaných alkoholických koktejlů. Obvykle se však jí čerstvá lžičkou; je třeba od dužniny oddělit poměrně velká černá semena.
Souplodí čerimoji v řezu
Smetanově bílá, krémová dužnina je v plné zralosti vynikající chuti a často se z ní lisuje šťáva používaná k výrobě míchaných nápojů, zmrzliny či sirupu.
Anona čerimoja pochází z jihoamerických And a je z anon zřejmě nejotužilejší a tím pádem i nejvhodnější pro pěstování v českých podmínkách jako přenosná (nádobová) rostlina. Její souplodí vejčitého tvaru má hrbolatý povrch a dosahuje obvykle hmotnosti okolo 0,5 kg.
Jak už to tak u exotického ovoce bývá, originální lahodné chuti prosycené vůní tropů si užijeme, jen když čerimoju ochutnáme v jejím rodném podnebném pásu.
Foto autor
Klimatické změny přinášejí zájem o zkušenosti s tím, které rostliny lze nově v Česku pěstovat a jak. Pozornosti se v tom ohledu těší i kaki.
Kosmatcovité rostliny, především jihoafrické, představují pro mnohé pěstitele sukulentů jeden ze základních kamenů jejich pěstitelské záliby v exotických květinách.
Málokterá rostlina má tak široké využití jako kokosová palma, botanicky správně kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera).
Ve světě se jí obvykle říká melounový strom nebo jednoduše papaja (papaya). V tropech a teplejších subtropech patří k nejpěstovanějšímu ovoci vůbec.
Pořídíme-li si živý jehličnan v kontejneru s úmyslem využít ho jako vánoční stromek, je důležité ho postupně přivykat na teplejší prostředí, pravidelně ho zalévat a rosit. Také povánoční návrat do venkovních podmínek musí být pozvolný.
