Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?
Někdy pomůže hnojení, jindy přispěje ošetření stromů pesticidy. Může nás však zaskočit i nezkušenost s tím, čemu odborníci říkají opylovací poměry.
Bez opylení není úroda. Převážná většina pěstovaných odrůd má květy oboupohlavné.
Výjimkou jsou remontantní odrůdy jahodníku Grandian F1 a Delician F1. Ty se pěstují ze semen. Mezi semenáčky je 50 % rostlin samičích a 50 % rostlin oboupohlavných. Jakmile vykvetou, je vše jasné, prašníky jsou v květech velmi dobře vidět. Vysazujeme-li tedy tyto odrůdy, dbáme na přítomnost obou skupin. V opačném případě nastane problém až při letním kvetení – chyběl by opylovač.
Květy bez prašníků mají například Grandian F1, Delician F1, Frau Mieze Schindler
Květy obsahují jak samičí, tak samčí pohlavní orgány, opylení ráda zajistí včela medonosná, tyto druhy jsou pro ni vítanou pastvou. Pokud není v dosahu, dobře jí nahradí další hmyz, včely samotářky. S opylením nemají potíže ani maliny remontantní (tzv. dvakrát plodící maliny) kvetoucí v pozdním létě.
Zimolez (Lonicera) patří mezi rostliny hojně navštěvované hmyzem i včelami (kvete v dubnu, květnu), i když se uvádí, že některé odrůdy jsou samosprašné, je pro zajištění pravidelného a vysokého výnosu vhodné mít vysazené dvě odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu.
Kanadská borůvka (Vaccinium corymbosum – borůvka chocholičnatá) je též včelami a hmyzem oblíbená. Pěstované odrůdy jsou převážně samosprašné. Nicméně dvě odrůdy vedle sebe vysazené zajišťují vzájemným opylením vyšší výnos a větší plody – ve srovnání s dvojicí keřů téže odrůdy.
Nemrznoucí kiwi neboli čnělkovec – Actinidia arguta, Actinidia kolomikta...
Plody u zmíněných odrůd při vysazení samce do jejich blízkosti bývají větší, samec zajistí nadstandardní opylení. Obráceně to nejspíše neplatí. Vysadit samice a samosprašné odrůdy nemusí být (není) zárukou kvalitnější sklizně.
U druhu A. arguta jsou v sortimentu odrůdy tzv. samosprašné (Weiki, Issai) a odrůdy samičí a samčí. Samosprašné tedy dávají určitý výnos, i když vysadíme jen jednu rostlinu.
U samičích odrůd však musí být vysazen (naroubován do keře) opylovač. Stačí jeden samec na šest samičích rostlin, vysazuje se na stranu, odkud převážně fouká v období května, jedná se totiž o rostlinu větrosnubnou. Samčí rostliny aktinidií jsou vítaným zdrojem pylu pro včely.
Podobné opylovací poměry platí u rakytníku řešetlákového (Hypophae rhamnoides) s tím, že k novým odrůdám samičím jsou doporučováni i nově vybraní samci, kteří kvetou ve stejnou dobu. Tradičně pěstovaná samčí odrůda Pollmix tedy nemusí být pro ně odpovídajícím opylovačem.
Nad výběrem správných odrůd musíme uvažovat také u révy vinné, vzhledem k tomu, že v dostupném sortimentu se objevují poměrně hojně odrůdy s květy samičími.
Rybíz červený a bílý, angrešt patří mezi druhy, které můžeme vysadit jako solitéru, jsou samosprašné, hojně navštěvované včelami a dalším hmyzem.
Josta a černé rybízy obyčejně též plodí také v případě, že je v zahradě jen jediný keř. Stálejší a vyšší výnos však zajistí výsadba více keřů různých odrůd kvetoucích ve stejnou dobu.
U jabloní jsou obvykle u jednotlivých odrůd opylovači uvedeni. Patří mezi ně například starší odrůda Boskopské a hojně pěstovaný Rubín. Stromy plodí pravidelně, opylující hmyz je navštěvuje hojně.
Hrušně jsou poněkud problematičtější. Podle mých informací je včely nevyhledávají. V zahradách často hojně kvetou, ale kvůli jejich malému zastoupení neplodí – chybí jim opylovač.
Hrušeň Clappova – vlevo nahoře plod opylený, vpravo dole plod vzniklý bez opylení
Třešně se podle opylení dělí na cizosprašné a samosprašné. Tam, kde nemáme potíž s místem, vysadíme dvě (tři a více) odrůdy, které jsou vhodné pro vzájemné opylení. Tam, kde je místa málo, sázíme odrůdu samosprašnou, nebo do korunky cizosprašné naroubujeme opylovače.
Odrůdy višní patří převážně mezi samosprašné. U cizosprašných platí to samé, jako u třešní. Tedy dva stromky partnerů, nebo roub. Lze kombinovat i stromy třešně a višně – pokud se vzájemně opylují.
Odrůdy slivoní patří též do obou skupin. V sortimentu jsou zastoupeny jak samosprašné, tak i cizosprašné. Pocit, že slivoni v zahradě chybí opylovač (i když je deklarovaná jako samosprašná), může vyvolat napadení pilatkou (pokud vůbec neošetřujeme). Na stromě nakonec nezůstane ani plůdek, nebo jich je jen málo.
U jeřábů, muchovníku není se zajištěním úrody problém.
Jinak tomu je u kaštanovníků. Semenáče mohou kvést, ale nemusí přinášet plody. I když mají v květenství samčí i samičí kvítky, ty se u mladých stromů nemusí v kvetení potkávat ve společném termínu. Starší stromy obyčejně plody mívají. Bez problémů je pěstování vybraných odrůd, které jsou samosprašné.
Ořešáky opět patří do dvou skupin. V sortimentu jsou odrůdy samosprašné a cizosprašné, u nichž je doporučený opylovač.
Tvrzení, že pokud se ořechy z koruny otloukají, plodí hojně každý rok, nebo že stromu, který kvete a neplodí, je třeba natlouci, aby plodil, nemusí vycházet: Po konzultaci s několika zkušenými pěstiteli jsme příčinu možná našli v tom, že poškozené větve mohou rašit a kvést déle a díky tomu se alespoň částečně potká blizna samičích květů s pylem květů prašníkových.
Foto autor
Přeroubováním řešíme zpravidla nevhodnou odrůdu ovocného stromu, která nesplňuje naše požadavky na ovocný strom.
Jabloně v zahradách a sadech patří mezi cizosprašné ovocné stromy, které se opylují navzájem. Potřebují kvést v téže době a také hmyz.
Otázka: U Plzně pěstujeme švestky odrůdy Gabrovska. Každoročně dobře odkvetou, vytvoří se malé plůdky, ale ty postupně zhnědnou a masově padají.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
