Proč přeroubovat ovocný strom či keř, jak posílit plodnost
28. 1. 2020Přeroubováním řešíme zpravidla nevhodnou odrůdu ovocného stromu, která nesplňuje naše požadavky na ovocný strom.
Ačkoliv pečlivě vybereme a do zahrady vysadíme odrůdy svého oblíbeného ovoce, stane se, že s úrodou nejsme spokojeni. Kde hledat příčinu?
Někdy pomůže hnojení, jindy přispěje ošetření stromů pesticidy. Může nás však zaskočit i nezkušenost s tím, čemu odborníci říkají opylovací poměry.
Bez opylení není úroda. Převážná většina pěstovaných odrůd má květy oboupohlavné.
Výjimkou jsou remontantní odrůdy jahodníku Grandian F1 a Delician F1. Ty se pěstují ze semen. Mezi semenáčky je 50 % rostlin samičích a 50 % rostlin oboupohlavných. Jakmile vykvetou, je vše jasné, prašníky jsou v květech velmi dobře vidět. Vysazujeme-li tedy tyto odrůdy, dbáme na přítomnost obou skupin. V opačném případě nastane problém až při letním kvetení – chyběl by opylovač.
Květy obsahují jak samičí, tak samčí pohlavní orgány, opylení ráda zajistí včela medonosná, tyto druhy jsou pro ni vítanou pastvou. Pokud není v dosahu, dobře jí nahradí další hmyz, včely samotářky. S opylením nemají potíže ani maliny remontantní (tzv. dvakrát plodící maliny) kvetoucí v pozdním létě.
Zimolez (Lonicera) patří mezi rostliny hojně navštěvované hmyzem i včelami (kvete v dubnu, květnu), i když se uvádí, že některé odrůdy jsou samosprašné, je pro zajištění pravidelného a vysokého výnosu vhodné mít vysazené dvě odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu.
Kanadská borůvka (Vaccinium corymbosum – borůvka chocholičnatá) je též včelami a hmyzem oblíbená. Pěstované odrůdy jsou převážně samosprašné. Nicméně dvě odrůdy vedle sebe vysazené zajišťují vzájemným opylením vyšší výnos a větší plody – ve srovnání s dvojicí keřů téže odrůdy.
Nemrznoucí kiwi neboli čnělkovec – Actinidia arguta, Actinidia kolomikta...
Plody u zmíněných odrůd při vysazení samce do jejich blízkosti bývají větší, samec zajistí nadstandardní opylení. Obráceně to nejspíše neplatí. Vysadit samice a samosprašné odrůdy nemusí být (není) zárukou kvalitnější sklizně.
U druhu A. arguta jsou v sortimentu odrůdy tzv. samosprašné (Weiki, Issai) a odrůdy samičí a samčí. Samosprašné tedy dávají určitý výnos, i když vysadíme jen jednu rostlinu.
U samičích odrůd však musí být vysazen (naroubován do keře) opylovač. Stačí jeden samec na šest samičích rostlin, vysazuje se na stranu, odkud převážně fouká v období května, jedná se totiž o rostlinu větrosnubnou. Samčí rostliny aktinidií jsou vítaným zdrojem pylu pro včely.
Podobné opylovací poměry platí u rakytníku řešetlákového (Hypophae rhamnoides) s tím, že k novým odrůdám samičím jsou doporučováni i nově vybraní samci, kteří kvetou ve stejnou dobu. Tradičně pěstovaná samčí odrůda Pollmix tedy nemusí být pro ně odpovídajícím opylovačem.
Nad výběrem správných odrůd musíme uvažovat také u révy vinné, vzhledem k tomu, že v dostupném sortimentu se objevují poměrně hojně odrůdy s květy samičími.
Rybíz červený a bílý, angrešt patří mezi druhy, které můžeme vysadit jako solitéru, jsou samosprašné, hojně navštěvované včelami a dalším hmyzem.
Josta a černé rybízy obyčejně též plodí také v případě, že je v zahradě jen jediný keř. Stálejší a vyšší výnos však zajistí výsadba více keřů různých odrůd kvetoucích ve stejnou dobu.
U jabloní jsou obvykle u jednotlivých odrůd opylovači uvedeni. Patří mezi ně například starší odrůda Boskopské a hojně pěstovaný Rubín. Stromy plodí pravidelně, opylující hmyz je navštěvuje hojně.
Hrušně jsou poněkud problematičtější. Podle mých informací je včely nevyhledávají. V zahradách často hojně kvetou, ale kvůli jejich malému zastoupení neplodí – chybí jim opylovač.
Třešně se podle opylení dělí na cizosprašné a samosprašné. Tam, kde nemáme potíž s místem, vysadíme dvě (tři a více) odrůdy, které jsou vhodné pro vzájemné opylení. Tam, kde je místa málo, sázíme odrůdu samosprašnou, nebo do korunky cizosprašné naroubujeme opylovače.
Odrůdy višní patří převážně mezi samosprašné. U cizosprašných platí to samé, jako u třešní. Tedy dva stromky partnerů, nebo roub. Lze kombinovat i stromy třešně a višně – pokud se vzájemně opylují.
Odrůdy slivoní patří též do obou skupin. V sortimentu jsou zastoupeny jak samosprašné, tak i cizosprašné. Pocit, že slivoni v zahradě chybí opylovač (i když je deklarovaná jako samosprašná), může vyvolat napadení pilatkou (pokud vůbec neošetřujeme). Na stromě nakonec nezůstane ani plůdek, nebo jich je jen málo.
U jeřábů, muchovníku není se zajištěním úrody problém.
Jinak tomu je u kaštanovníků. Semenáče mohou kvést, ale nemusí přinášet plody. I když mají v květenství samčí i samičí kvítky, ty se u mladých stromů nemusí v kvetení potkávat ve společném termínu. Starší stromy obyčejně plody mívají. Bez problémů je pěstování vybraných odrůd, které jsou samosprašné.
Ořešáky opět patří do dvou skupin. V sortimentu jsou odrůdy samosprašné a cizosprašné, u nichž je doporučený opylovač.
Tvrzení, že pokud se ořechy z koruny otloukají, plodí hojně každý rok, nebo že stromu, který kvete a neplodí, je třeba natlouci, aby plodil, nemusí vycházet: Po konzultaci s několika zkušenými pěstiteli jsme příčinu možná našli v tom, že poškozené větve mohou rašit a kvést déle a díky tomu se alespoň částečně potká blizna samičích květů s pylem květů prašníkových.
Foto autor
Rostlinu chráníme před mrazy dobrým kompostem, vyšší vrstvou listí, chvojím nebo prodyšnou netkanou textilií. Keř na podzim neořezáváme, protože tak zůstane odolnější vůči mrazu.