Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Choroby » Choroby jahodníků si velmi často přineseme se sadbou

Choroby jahodníků si velmi často přineseme se sadbou

Jahodník patří mezi rostliny, které se přirozeně množí pouze vegetativně. Takto množené rostliny jsou však mnohem více ohroženy celou řadou škodlivých organismů a chorob, které si můžeme se sadbou snadno přenést na vlastní půdu. Během následující sezony se pak mohou choroby rozšířit i na původně zdravé rostliny.

Vzhledem k výnosu v 1. roce pěstování bychom měli zakládat porosty jahod co možná nejdříve. Pro opravdu včasnou letní výsadbu však můžeme mít problém s nedostatkem kvalitních sazenic. Proto obvykle posouváme období výsadby na druhou polovinu srpna a hlavně na září.

Výsadba sazenice bez úpravy kořenů; foto Shutterstock

Choroby jahodníků

Vegetativně množené jahodníky jsou ohroženy nejen živočišnými škůdci, ale také virovými chorobami. Na rozdíl od jiných rostlin odrůdy jahodníku po napadení viry většinou žádné příznaky nevykazují. Dochází ovšem ke snižování výnosů i celkové životaschopnosti rostlin. Někdy můžeme na rostlinách pozorovat kadeření mladších listů spojené s projasněním žilek.

• Přímá ochrana proti virovým chorobám není možná.

Sadbou jsou přenášeni i mnozí původci houbových chorob. Mezi závažné patří přenos patogena Phytophtora fragariae, což je původce červené hniloby kořenů jahodníku:

Typické příznaky červené hniloby jahodníku, foto E. Prokinová

• Napadené rostliny jsou menší, a pokud nastane teplé počasí, uvadají.
• Listy se zbarvují do žlutočervena, mladé listy mívají šedozelené zbarvení.
• Vyvíjí se méně odnoží. Pokud rostliny plodí, jsou plody velmi malé a kořeny tmavnou a odumírají.
• Typickým příznakem je červené až červenohnědé zabarvení střední části kořene, které je velmi dobře patrné při jeho rozříznutí.
• Patogen přežívá v napadené rostlině a v půdě, kde si zachovává životaschopnost až několik let. Častěji se onemocnění vyskytuje na chladnějších, těžkých a vlhkých půdách.
• Vznik a další šíření onemocnění podporuje chladné deštivé počasí.
• Na sadbě nemusí být žádné příznaky onemocnění vidět.

Sadbou se rovněž přenáší houba Phytophthora cactorum, původce fytoftorové krčkové hniloby jahodníku:

Fytoftorová hniloba jahodníku

• U sazenic často počíná infekce od zbytku stolonu.
• Napadená pletiva jsou zpočátku vodnatá a světle hnědá. Nejmladší listy se zbarvují šedozeleně a často náhle vadnou a hynou celé rostliny.
• Charakteristické je hnědé zbarvení a rozpad pletiv krčku. Po rozšíření hniloby hnědnou celé plody, mají drsný povrch a kožovitý charakter. Napadené zralé plody méně výrazně mění barvu od hnědavé po tmavě fialovou.
• Zelené i zralé plody usychají a mumifikují.
• Napadené plody mají nepříjemnou vůni a chuť.

Jednou z mála hub, u které můžeme slabé příznaky na sadbě jahod tolerovat, je Mycosphaerella fragariae, původce bílé skvrnitosti listů jahodníku:

Slabé příznaky bílé skvrnitosti listu jahodníku lze tolerovat

• Je všeobecně rozšířená.
• Snadno se šíří a jako ochranu použijeme fungicidní postřiky po sklizni.
• Všechny sadbové porosty bychom měli opakovaně ošetřovat. V některých letech dokonce sadbu bez slabých příznaků vypěstovat nezvládneme.

Nákup kvalitních sazenic

Pouze vizuální hodnocení zdravotního stavu sadby je jednoznačně nedostatečné a často i nemožné. Ze všech ovocných druhů se u jahodníku nejčastěji setkáváme s prodejem sazenic, které mají nejasný původ. Respektive pocházejí ze zahrádky některého jiného malopěstitele. Především na tržištích je často k dostání sadba, která neprošla uznávacím řízením.

Někdy se sadba dokonce získává dělením starších trsů, takže výnosy nás ani v prvním roce moc neuspokojí. Takovou sadbu poznáme podle tmavých kořenů. Kvalitní sadba z odnoží je má naopak světlé.

Zdravou sadbu ideálně opatříme od velkých pěstitelů, kde ji koupíme jako uznanou sadbu. Tyto sazenice mají ovšem vyšší cenu.

Ani v tomto případě však nemáme jistotu, že je sadba úplně zdravá.

Ideální cestou je nakoupit jen malé množství kvalitních sazenic a v následujícím roce bedlivě sledovat jejich zdravotní stav. Pokud se neprojeví příznaky výskytu škodlivých organismů, jahody si snadno namnožíme. Tím máme jistotu, že jsme si na zahrádku  nedonesli nezvané hosty.

Foto autor, E. Prokinová a Shutterstock

Související články

červenec jahodník léto posklizňová péče výsadba jahod

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

9. 7. 2021

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový. 

číst více

háďátko jahodník květopas kyjatka lalokonosec mšice roztočík sviluška chmelová

Šetrná ochrana jahodníku před lalokonosci a dalšími škůdci

6. 2. 2021

Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.

číst více

africká fialka háďátko jahodník roztočík

V srpnu kontrolujeme jahodník, zda není poškozen škůdci

12. 8. 2020

Napadené rostliny jsou zakrslé, trsovité, špatně obrůstají, mají slabé výhony, řapíky listů jsou zkrácené a ztloustlé, listy malé a zdeformované. Na výhonech a listech se zmnožují chloupky – trichomy.

číst více

jahodník jahody květopas jahodníkový odrůdy jahodníku pěstování jahod

Jak na květopase jahodníkového? Pomůže i finta zvaná Karmen

4. 5. 2020

Ve stejnou dobu jako jahody ochutnáváme i tzv. kamčatské borůvky nebo první třešně. Radost z jahod bývá největší, ale může ji pokazit škůdce, který si počíná až škodolibě.

číst více