Šetrná ochrana jahodníku před lalokonosci a dalšími škůdci

6. 2. 2021

Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.

Vegetativně množené rostliny, tedy většinou i jahodník, jsou ohroženy řadou škodlivých organismů, které si můžeme sadbou přenést na vlastní záhon. Šíří se tak i háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) a roztočík jahodníkový (Tarsonemus pallidus).

Háďátko zhoubné

Patří k nejškodlivějším druhům háďátek a na zahradách se vyskytuje asi ze všech nebezpečných druhů háďátek nejčastěji. Velké kolem 1 mm s protáhlým až hadovitým tvarem těla je velmi tenké a průhledné. V přírodě ho nemůžeme nikdy pozorovat pouhým okem. Je často zaměňováno za podstatně větší larvy hmyzu, roupice nebo mnohonožky.

Háďátka poškodila jahodník

Jahodník silně poškozený háďátky

Do rostlin proniká průduchy, poraněním, nebo aktivně pomocí enzymů. Žije v mezibuněčných prostorách. Enzymy poškozují buňky v pletivech, která přestávají růst. Háďátko zhoubné poškozuje na zahrádkách mnoho druhů rostlin, zejména okrasné i užitkové cibuloviny.

Často silně poškozuje i jahody. Napadené rostliny na jaře špatně obrůstají, mají slabé výhony, řapíky listů jsou zkrácené a ztlustlé, listy malé a zdeformované. Na výhonech a listech se zmnožují chloupky (trichomy). Plody jsou malé a zdeformované, hrbolovitě znetvořené a nestejně zrající.

Na jahodách mohou vzácněji škodit i jiné druhy háďátek, např. háďátko jahodníkové (Aphelenchoides fragaria). Příznaky a rozsah poškození si jsou velmi podobná.

Roztočík jahodníkový

Poškození způsobená háďátky se mohou snadno zaměnit s příznaky způsobenými nepatrným roztočíkem jahodníkovým (Tarsonemus pallidus), kterého již není pouhým okem možno spatřit.

Má vejčité, žlutavě bílé tělo, sameček je velký 0,1 mm, samička asi 0,25 mm. Rozmnožuje se podobně jako ostatní roztoči – samička klade vajíčka, z nich se vylíhne larva, která se přemění v nepohyblivou nymfu. Ta se přímo přeměňuje v dospělce. Přezimuje samička v srdéčkových listech jahodníku. V přírodě má okolo sedmi generací za rok.
Samičky kladou jen asi 15 vajíček na listy mezi trichomy.

Vývoj generací je velmi rychlý a jednotlivé generace se překrývají. K největšímu zamoření rostlin dochází v srpnu. Roztočík saje na listech, to vede k charakteristickému zřasování a krnění listů, které později hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou celkově zakrnělé a málo plodí. Poškození silně připomíná napadení háďátky.

Jahodník napadli roztočíci

Původci poškození jahodníku jsou roztočíci

Roztočík vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a zejména vajíčka snadno zasychají. Šíří se aktivně přelézáním po listech a šlahounech, po holé zemi nepřelézá. Na zahradu si ho však přeneseme nejčastěji sadbou. Neprovzdušněné, přehoustlé porosty bývají silněji napadány, hlavně při nadměrné závlaze nebo za vlhkých let.

Ochrana

V současné době již není možné použít proti háďátku žádné pesticidy. Aktuálně povolené přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.

Základem ochrany je tedy výsadba zdravé sadby jahodníku. Nakupovat by se měla pouze uznaná sadba, nejlépe přímo u renomovaného pěstitele. Taková sadba však bývá dražší a často je k dostání jen v některých oblastech.

Při počátečním ohniskovém napadení je nutné rychle odstranit rostliny s příznaky výskytu obou škůdců a preventivně i okolní dosud bezpříznakové rostliny. V krajním případě se musí přistoupit k likvidaci celých výsadeb.

Ze všech ovocných druhů se s prodejem sazenic nejasného původu setkáváme nejčastěji u jahodníku, respektive původem ze zahrádky některého jiného malopěstitele. Někdy je dokonce získána i dělením starších trsů, takže výnosy nebudou ani v prvním roce uspokojivé. Takovou sadbu poznáte podle tmavých kořenů, kvalitní sadba z odnoží je má světlé.

Vzhledem k tomu, že nákup zdravé sadby je základním způsobem ochrany proti háďátkům i roztočíku, je důležité dodržovat následující zásady.

V případě, že se neprojeví nebezpečné příznaky, je možné od nejlepších rostlin v 1. roce odebrat sazenice a tím si téměř bez rizika škodlivých organismů rozšířit plochy pěstovaných jahod.

  1. Nekupovat sadbu současně z mnoha zdrojů.
  2. Nikdy nesázet novou sadbu do bezprostřední blízkosti staré výsadby.
  3. Vytvořit samostatný nový záhon, kde budou rostliny v následujícím roce pod zvýšenou kontrolou.

Květopas jahodníkový

Poupata jahodníku může velmi silně poškodit drobný nosatcovitý brouk květopas jahodníkový (Anthonomus rubi). Během května kladou přezimující samičky jednotlivě 50–100 vajíček do hlubokých jamek vyhlodaných v poupatech. Po vykladení vajíčka samička nakouše stopku poupěte, které pak vadne a po několika dnech opadává. Tím zajistí vyvíjejícím se larvám optimální podmínky pro jejich vývoj. Larvy se živí vnitřkem opadaných poupat, uvnitř se také kuklí.

Nová generace brouků se objevuje v červenci a po krátkém období žíru na listech a květech různých růžokvětých rostlinách (maliník, ostružiník, růže apod.) zalézá a upadá do diapauzy až do příštího jara.

Poupě jahodníku poškodil květopoas

Typické poškození poupěte květopasem jahodníkovým

Tento škůdce může velmi silně poškodit květy jahodníku a snížit výnos plodů. Při silném výskytu může být zničeno 50–80 % květních poupat. Možnosti nechemické ochrany jsou velmi omezené, nejvíce ohroženy jsou výsadby jahodníků v blízkosti lokalit s výskytem lesních jahod.

Ochrana poupat jahodníku se provádí aplikací při prvním zjištění brouků v porostu. Většinou to bývá při zjištění prvních malých zelených poupat v porostu. Ochrana se ukončuje na začátku květu, protože pak již brouci nemohou způsobit škody. Postřik musí být proveden větším množství insekticidu a vyšším tlakem, aby zatekl až k srdéčkům jahod. Ošetřují se rostliny i půda mezi rostlinami. Seznam přípravků aktualizuje Rostlinolékařský portál.

Lalokonosci a další škůdci

Sadbou jahod se mohou šířit i poměrně velcí brouci lalokonosci (Otiorhynchus spp.). Jsou velcí podle druhu 10–20 mm. Na zahradě žijí skrytě a rostliny poškozují žírem hlavně v noci. Velké škody působí také jejich bělavé beznohé larvy s výraznou tmavou hlavou, které ožírají kořeny a podzemní orgány – hlízy, oddenky nebo cibule.

Lalokonosec

Dospělec lalokonosce

U jahod vyžírají dospělci i larvy chodbičky ve zkrácených lodyhách pod srdéčky. Napadené trsy jahod uvadají, listy zasychají, rostliny za vlhka podehnívají. Značné škody mohou lalokonosci způsobit při pěstování jahodníku na tmavé fólii. Na zahradu se obvykle přinesou s nakoupenými rostlinami různých druhů nebo i s půdou nebo mulčovací kůrou.

  • Ochrana je obtížná. Je třeba opakovaně aplikovat razantnější insekticidy, ošetřit nejen rostliny, ale i půdu. Při tomto způsobu ochrany však dojde i k vyhubení řady dalších druhů hmyzu, zejména užitečného.
Larvy lalokonosce libečkového

Larvy lalokonosce libečkového

Proti larvám lze aplikovat biologickou ochranu dravými parazitickými hlísticemi Heterorhabditis megidis v přípravku Larvanen. Účinnost však bývá střídavá. Účinnost se zvýší promícháním se substrátem, který se plní do květináčů.

Velké škody zejména na dozrávajících jahodách způsobují žírem slimáci a plzáci. Vyžírají oválné otvory do listů, nebo je ožírají od okraje.

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) saje obvykle na spodní straně listů, které opřádá jemnou pavučinkou. Na listech vznikají žlutavé difuzní skvrny, které později hnědnou. Napadené listy se kadeří a zasychají. Napadené rostliny se zpomalují v růstu, snižuje se plodnost a někdy rostliny předčasně odumírají. Povolené přípravky.

Na řapících jahod mohou sát i různé druhy mšic. Nejčastěji kyjatka zahradní, kyjatka barvínková nebo kyjatka Acyrtosiphon malvae rogersii. Tyto mšice obvykle závažnější škody nezpůsobují, pěstitel je často přehlédne. Nebezpečné jsou především přenosem virových chorob.

Mšice

Mšice sající na řapících

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Mám velký problém, ale nikde se o něm nepíše. Že by to potkalo jen moje jahody? To by bylo divné. Mám letos červivé jahody. Jako bývají někdy červivé maliny, tak mám červivé jahody. Nevím, čím to je, jak jahody chránit. Prosím, poradíte mi někdo?
,

Za červivost malin může malinovník plstnatý. Ale ten se na jahodníku nevyskytuje. Ty červíky vidíte? Nebo vidíte jen poškozené plody? Ony se totiž na souplodí jahodníku rády pasou mnohonožky. No a ty udělají dírku do plodu a pak ho vyžírají zevnitř. Pokud máte v plodech červy podobné těm na maliníku, zkuste se domluvit s pracovníky VŠÚO Holovousy, Oddělení ochrany ovocných kultur, jestli je to nebude zajímat.
Pokud jde o žír mnohonožek, obyčejně nalezou do plodů dotýkajících se země. Někdy v nich i zůstanou.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x