Jak zimují kaktusy chladnomilné a jak teplomilné

27. 10. 2020

Během vegetace potřebují všechny kaktusy teplo. Chladnomilnost a teplomilnost se týká nároků jednotlivých druhů a rodů na teploty během zimování.

Zajištění a dodržení příslušné teploty pro ten který druh během zimování  je základem dalšího pěstitelského úspěchu. Kaktusy pocházejí ze specifických oblastí většinou s menším či větším nedostatkem vláhy. Nároky na přezimování vycházejí z teplot, které jsou typické pro tu kterou oblast. Poměrně jednoduše můžeme kaktusy rozdělit podle jejich výskytu v tropech a subtropech.

Mammillaria bocasana

Mammillaria bocasana

Chladnomilné kaktusy zimují v teplotách kolem 10 °C

Echinofossulocactus sp.

Echinofossulocactus sp.

Valná většina kaktusových rodů vyžaduje během zimování teploty okolo 10 °C. Mírný pokles nebo naopak mírně zvýšená teplota nejsou nijakým způsobem rozhodující. Tyto kaktusy jsou k určitému kolísání teplot během přezimování velmi tolerantní a není třeba se znepokojovat, pokud krátkodobě poklesnou teploty až k 0 °C nebo se naopak vyšplhají např. k 20 °C.

Většinu těchto kaktusů je také možné zimovat za velmi zhoršených světelných podmínek. Zcela extrémní je zimování za úplné tmy, ale i tento způsob přežití zimní periody snáší mnoho rodů bez větších potíží. Některé rody kaktusů však mohou reagovat menší násadou květů v nastávající sezoně, přičemž typickým příkladem jsou např. zástupci rodů Echinomastus nebo Echinofossulocactus.

Vysokohorským druhům kaktusů svědčí teploty okolo 5 °C

Zcela specifickou skupinou jsou kaktusy pocházející z vysokohorských oblastí především států Jižní Ameriky. Mezi ně řadíme zástupce některých rodů jako např. Acanthocalycium, Echinopsis, Lobivia, Matucana, Oreocereus, Oroya, Rebutia, Soehrensia, Sulcorebutia, Tephrocactus apod. Tyto kaktusy vyžadují v létě co nejslunnější místo, přičemž se zálivkou musíme být velmi opatrní. V případě přílišného přísunu vody ztrácejí svůj charakteristický vzhled a tvar a také hůř přezimují. Během zimy udržujeme teploty okolo 5 °C a snažíme se tyto kaktusy zimovat vždy na světle.

Teplomilným kaktusům v zimě prospívá jistých 15 °C

Melocactus, cefálium

Melocactus, cefálium

Naprostým opakem výše popisovaných skupin jsou teplomilné kaktusy, pocházející především z nejteplejších oblastí jižního Mexika, Střední Ameriky, Karibské oblasti a například teplých oblastí Brazílie. Tyto kaktusy vyžadují během vegetačního klidu teploty neklesající dlouhodobě pod 15 °C. Zcela ideální je pro jejich zimování pokojová teplota, což z nich činí nesmírně atraktivní rostliny z hlediska jejich nenáročnosti. Můžeme je totiž celoročně umístit na jižně orientovaném okenním parapetu, přičemž je v době vegetačního klidu prostě jen přestaneme zalévat.

Obzvlášť zástupci rodu Melocactus jsou v dospělosti celoroční ozdobou, neboť jejich zrzavě hnědá cefália, ze kterých vyrůstají drobné červenofialové květy, působí opravdu exoticky.

Discocactus horstii

Discocactus horstii

Dnes se dají za poměrně přijatelné částky koupit některé melokaktusy ve specializovaných obchodech již dospělé s cefálii.

Tyto rostliny už nepřirůstají a každoročně vytvoří několik desítek růžovofialových květů, z nichž se u samosprašných druhů vytvoří červené nebo růžové, kyjovité plody.

Krásným rodem teplomilných kaktusů je také rod Discocactus, který se vyznačuje plochými stonky, výrazným otrněním a velkými, intenzivně vonnými bílými květy, rozkvétajícími v noci. Již jediný rozkvetlý květ dokáže v podvečer krásně provonět celý skleník nebo místnost.

Mrazuvzdorné a zimovzdorné kaktusy odmění znalé kaktusáře

Některé kaktusy pocházející z nejsevernějších nebo naopak z nejjižnějších oblastí areálu výskytu celé čeledi mohou bez větších problémů přečkat zimu v netopeném skleníku nebo dokonce na záhoně. To platí i o omezeném počtu vysokohorských druhů kaktusů pocházejících z And, kde rostou v nadmořských výškách i přes 4000 metrů.

Zimovzdorné jsou kaktusy, které přežívají podmínky naší kontinentální zimy na záhonu maximálně chráněné lehkým přístřeškem. Pojem se tedy vztahuje k naší zimě.

Mezi spolehlivě zimovzdorné řadíme některé opuncie (Opuntia fragilis nebo Opuntia polyacantha). Oba tyto druhy snášejí podmínky naší zimy bez větších problémů. Proto je řadíme do specifické skupiny zimovzdorných kaktusů, které jsou ještě odolnější než mrazuvzdorné, neboť ty zimujeme v netopeném skleníku.

Mrazuvzdorné jsou takové kaktusy, které přežívají zimu v netopeném skleníku, snášejí tedy mráz, nikoliv však podmínky středoevropské zimy.

Pěstování mrazuvzdorných a zimovzdorných kaktusů je naprosto specifická záležitost. Tento způsob pěstování vyžaduje určitou zkušenost a zajištění vhodných podmínek, jako drenáž záhonu, zimní zakrytí a řadu dalších úkonů, které jsou nutnou podmínkou úspěchu. Bohužel, i maximální péče může být završena nezdarem, protože podmínky tuzemské zimy jsou prostě a jednoduše nevyzpytatelné.

  • Každý, kdo by se chtěl věnovat této specifické skupině kaktusů, by měl vyhledat základní informace v odborné literatuře a především si ve svém okolí najít kolegy, kteří mají s touto skupinou kaktusů zkušenosti. Jen tak si ušetří velké zklamání, které není pro začínající pěstitele nic příjemného.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x