
Některé rostliny podněcují svými tvary listů, květů či semeníků lidskou fantazii a dávají tak vzniknout novým lidovým názvům. Není tomu jinak ani v případě, kdy naši předkové hledali výstižný název pro Clerodendrum thomsoniae.
Česky psané klerodendrum nebo překlad z latiny do českého blahokeř má svou logiku. Ovšem barvy a tvary květenství této rostliny byly motivem ke vzniku podivuhodných mázvů. Poměrně věcný charakter má označení klerodendrum nádherný, až pateticky znějí krvácející srdce, pagodový keř nebo panenská láska.
Clerodendrum thomsoniae patří do rodu několik stovek druhů. Byl objeven a popsán v západní Africe v roce 1862 skotským profesorem botaniky J. H. Balfourem. Druhový název thomsoniae je překládán jako Thomsonové, ale souvisí s misionářskou činností a také s lékařskou praxí reverenda W. C. Thomsona. Ten žil v letech 1820–1880 v Nigérii.
Krvácející srdce nebo panenská krása, tak lidé žasli nad květy afrického keře Clerodendrum thomsoniae
Mezi evropskými pěstiteli exotických rostlin se blahokeř brzy stal oblíbenou pokojovou květinou, jak dokládá dobová zahradnická literatura. Dnes je mezi evropskou veřejností znám méně, protože ho pěstují jen některá zahradnictví. Přitom řada příznivců pokojových rostlin pamatuje, že blahokeř pěstovaly jejich maminky či babičky.
Clerodendrum thomsoniae roste ve své domovině jako popínavý keř. Ovíjivé výhony mohou dosáhnout až čtyřmetrové délky. Neznamená to však, že by blahokeř pěstitele vyhnal z bytu. Pravidelným zaštipováním výhonů nebo zpětným řezem keř přimějeme ke keřovému vzrůstu a bohatému kvetení.
Kontrastní květy dokážou ohromit. Z bílého kalichu vykvete tmavě červený květ. Po opylení kalich získá tmavě růžový odstín. V jeho středu se vytvoří černý semeník, který po dozrání praskne. V oranžové dužnině nalezneme semena.
Blahokeř pěstujeme jako pokojovou nebo přenosnou rostlinu.
Necháme-li blahokeř růst v přirozené – popínavé – formě, může se pnout po konstrukcí skleníku, po treláži v zimní zahradě apod.
Foto autor
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými