Květiny Karla Čapka: fuchsie, juka, klívie, bromélie, azalky…

13. 5. 2018

Jako mladý zahradník se zálibou v dřevinách se Petr Herynek, botanik a bonsajista, před lety při procházce vinohradskými ulicemi zastavil u vily bratří Karla a Josefa Čapka.

Bylo to začátkem podzimu a tak můj pohled upoutala zahrada v podzimním hávu. Vilu pokrýval loubinec třírohý, který se právě barvil doruda. Zahradě dominovalo několik vzrostlých jehličnanů a listnáčů. Neodolal jsem a zazvonil jsem na zvonek.

Přišli mi otevřít milí manželé, kteří mne zahradou provedli a pak mi nabídli kávu a domácí koláč. Poseděli jsme při kávě přes tři hodiny. Vyprávěli mi také o rostlinách, které Karel Čapek pěstoval. Velmi jsem si toho považoval.

Justicia carnea

Justície červená (Justicia carnea, syn Jacobinia carnea)

Na zahradě bylo pěkné, poměrně dobře udržované alpínum s několika, původně minidřevinami, které za léta už docela povyrostly. Byla to borovice kosodřevina, zakrslerostoucí smrk Picea abies Nidiformis, pak pomalurostoucí cypřišek Chamaecyparis obtusa Nana Gracilis, staré, ale pečlivě ošetřované keře růží, několik stolístek.

Zahradě dominoval i velký kámen, který Karlu Čapkovi přivezli na památku horníci z rodných Svatoňovic. Byl tu hezký bazén s dokvétajícími lekníny a menší skleník.

Zahradu u vily bratří Karla a Josefa Čapka pomáhal zakládat architekt Dudych. Rádcem Karlu Čapkovi byl i brněnský profesor botaniky František Jirásek, který mu doporučil řadu keřů a různých druhů trvalek, cibulovin a zplaňujících letniček, které by se pro zahradu hodily. Některá semena mu sám věnoval.

Karel Čapek si objednával rostliny z věhlasných koniferových školek v Žehušicích, Dendrologické zahrady v Průhonicích, u zahradníka Cinkeho ze Žatce, alpínky pak u Stívínů v Černolicích a trvalky u Vejtasů v Jaroměřicích nad Rokytnou. Rádcem Karla Čapka byl i pan Motl, nejspíše z Průhonic, který jako zahradník docházel na zahradu ještě v šedesátých letech minulého století.

Vzpomínám si na některé letité pokojové květiny, snad původní, které Karel Čapek pěstoval a o které s láskou pečovala Jaroslava Reitmannová s manželem, která se do rodiny provdala až po jeho smrti. Ta mně také ukázala zahradu a sbírku květin Karla Čapka včetně různých spisovatelových poznámek a objednávek květin u zahradníků.

V roce 1977 napsala příspěvek o květinách, které Čapek pěstoval, do zpravodaje pěstitelů pokojových květin Camellia.

Z těch původních Čapkových květin si vzpomínám na stromkové fuchsie (Fuchsia hybrida), letitou juku (Yucca gloriosa), Epiphyllum čili jak se dříve říkalo fylokaktus, staré klívie, čili řemenatky suříkové (Clivia miniata), mučenku (Passiflora coerulea), různé bromélie a bilbergie nící (Bilbergia nutans), žumaru nízkou (Chamerops humilis).

Zvonek stejnolistý

Zvonek stejnolistý (Campanula isophylla), jedna z oblíbených květin Karla Čapka

Vzpomínám si také na azalky a voskovku (Hoya carnosa), fíkusy, oleandry čili bobkovnice (Nerium oleander), nefrolepis neboli ledviník (Nephrolepis exaltata), zvonek stejnolistý (Campanula isophylla), Echinopsis eyriesii, kterému se říkalo podle baňatého tvaru dyňule Eyreisiova nebo dědek.

V paměti mám i sbírku letitých kaktusů, které Čapka velice zajímaly, a mnoho dalších květin.

Západní okna vinohradské vily zdobily krvokvěty (Haemanthus katharinae König Albert), které v době květu budily velkou pozornost.

Krvokvěty (Haemanthus katharinae)

Krvokvět Kateřinin (Scadoxus multiflorus subsp. katharinae, syn. Haemanthus katharinae)

Nádherné byly fuchsiemi a muškáty osázené ozdobné žardiniéry nebo ve skladu na nářadí uložené závěsné květináče, květináčky, čtvercové a obdélníkové pěstební misky pro výsevy a kaktusy. Těch skalniček, trvalek, okrasných keřů, kaktusů a pokojových květin, které Čapek kdysi pěstoval, byl nespočet.

Květiny, téma Karla Čapka pro články, knihu i debaty

Karel Čapek šířil lásku ke květinám všude kolem sebe prostřednictvím svých článků a knížky Zahradníkův rok, ale i vlastním příkladem. Měl vřelý vztah ke všem milovníkům květin a zahradníkům.

Haemanthus albiflos

Bělokvět bělokvětý (Haemanthus albiflos)

U Čapka se scházeli pátečníci, tedy významné osoby kulturního a politického života první republiky přicházející v pátek odpoledne k přátelskému posezení: T. G. Masaryk, Eduard Beneš, Ferdinand Peroutka a Eduard Bass, Karel Poláček, Jan Masaryk a další. Rozprávělo se i o květinách, zvlášť když přišel nějaký host, který květinám rozuměl, nebo dobrý zahradník.

10. dubna 1932 Čapek napsal článek do Lidových novin Květiny na vymření, kde nostalgicky píše o starých květinách a jejich kultivarech, které se vytrácejí z květinových obchodů, skleníků a lidských příbytků.

To inspirovalo botanika a milovníka květin profesora Františka Jiráska z Brna. V dopise pak K. Čapkovi píše: „Váš článek mne přivedl na myšlenku sehnat tyto staré kytky dohromady. Obešel jsem všechny brněnské zahradníky, prošel osm vesnic a vše, co měli, kde zajímavého jsem sebral – vypůjčil pro výstavu v Blansku. Ani bych to býval sám nevěřil, že expozice starých květin bude po Böhmových růžích nejvyhledávanějším objektem na výstavě. Letos jsme těmto starým květinám zřídili prostý skleník a v něm je chci shromažďovati.“

Foto autor

Zdroj: Dvojdům bratří Čapků

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 8. 2022

Živé ploty z jehličnanů během srpna sestřihneme a prořežeme

V srpnu sestřihneme živé ploty z jehličnatých dřevin. Stěny plotu udržujeme skloněné. Svislé stěny by se snadno odspodu vyholovaly. Ideální tvar je dole širší, směrem vzhůru se mírně zužující.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x