Delosperma: barevně pestré trvalky na vzestupu
18. 3. 2023Čím dál tím častěji je na zahradách k vidění delosperma. Některé druhy dokážou ohromit rozmanitostí tvarů a barev i svou odolností.
Bohatě kvetoucí delosperma je možná více známá pod názvem kosmatec. Jde o suchomilnou skalničku z Afriky, která nevyžaduje téměř žádnou péči.
Na trhu najdeme okolo čtyř desítek dobře dostupných druhů delospermy. Liší se barvou květů, dobou kvetení a také odolností. Snadno se rozrůstají do větších ploch, na kterých vytvářejí zelené koberce. V době, kdy rozkvetou, je to doslova a do písmene pastva pro oči.
Pro snadnější orientaci jsou níže popsány druhy, které jsou zimovzdorné. To znamená, že podmínky naší zimy bez poškození snášející. Jejich udržení v podmínkách středoevropského klimatu je snadné.
Patří mezi ty nejatraktivnější druhy. Chlubí se až 5 cm velkými, cihlově červenými květy s bílým středem a tvoří nízké, středně velké trsy širokolistých růžic. V kultuře se dle získaných zkušeností jedná o odolný druh, který bez větších potíží dobře přezimuje.
Za pozornost jistě stojí Red Mountain a Occulus Draco, jež mají květy výrazněji zbarvené a kontrastnější, než původní botanická forma. V posledních letech v nabídkách zahradnictví můžeme poměrně často narazit na Fire Spiner s nádhernými cihlově červenými květy s fialovým středem, jež je rovněž velmi odolná.
Množíme je jarním dělením větších trsů či řízkováním letních výhonů, které bývají delší.
Absolutně odolná, vysoce sukulentní a nízce trsovitá rostlina rostoucí dokonce na samotném, skoro tři a půl kilometru vysokém, vrcholu jižní části Afriky Thabana Ntlenyana v Dračích horách.
V našich zahradách už dávno zdomácněla a běžně ji najdeme pod nesprávnými názvy D. basuticum, D. congestum či kultivarovým jménem Gold Nugget. Správně se ale rostlina jmenuje Malotigena frantiskae–niederlovae. Nabízena je také bělokvětá mutace pojmenovaná White Nugget.
Kvete na přelomu května a června obrovským počtem zlatožlutých květů a během léta remontuje. Vzhledem ke kompaktnosti rostliny množíme semeny, nebo dělením trsů či jednotlivými bylinnými výhonky.
Nový název pro dlouho známou rostlinu, chybně prodávanou jako Delosperma alpinum, což je odlišná miniaturní rostlinka v kultuře pěstovaná pouze výjimečně. Dlouho byla také k dostání pod názvem, průsmyku mezi Lesothem a JAR, kde roste ve výškách téměř tři tisíce metrů nad mořem. Tvoří nizoučké, terén kopírující trsy. Dočervena zbarvené listy kontrastují s drobnými, ale četnými bílými květy, které se objevují od května do konce léta. Jde o charakteristický a absolutně odolný druh, který množíme dělením trsů či řízkováním drobných růžic.
Pravděpodobně se jedná o nejdéle pěstovaný a nejodolnější druh delospermy. Pochází z Dračích hor v Lesothu. Nízká půdopokryvná rostlina prospívá i na stanovištích pro jiné druhy již nevhodných. Od května po celou sezonu kvete množstvím drobnějších žlutých květů. Množíme dělením trsů nebo řízkováním.
Jeden z odolných a nejčastěji pěstovaných druhů pocházející z vysokých poloh jihoafrického autonomního území Svobodný stát Oranžsko. Je nízce keříčkovitého vzrůstu, v kultuře se chová podobně jako D. aberdeenense, je ale odolnější.
Z původní botanické formy bylo vyselektováno několik zajímavých kultivarů. Nejznámější je Mesa Verde, známá také jako Kelaidis s lososově oranžovými květy, která je nesmírně odolná. Množíme řízkováním letních výhonů.
Tento až nízce keříčkovitý druh pochází z vysokohorských poloh jihoafrické provincie Kapsko. Kvete prakticky celou sezonu drobnými, ale početnými růžovofialovými kvítky. Vysoké stonky dodávající rostlině keříčkovitý vzhled na podzim usychají a rostlina přezimuje ve formě nízkého polštářku. Pokud ve výjimečných případech uhyne, tak se na stanovišti velmi dobře obnovuje ze semen, jichž produkuje velké množství. Vhodné je chráněnější stanoviště. Množíme řízky z letních výhonů, popř. jarním dělením trsů.
Tento druh byl teprve nedávno objeven českými skalničkáři na malé lokalitě v srdci Dračích hor v Lesothu. Vytváří malé, velmi kompaktní trsy s dlouhými, výrazně bradavčitými listy. Pozoruhodné jsou několik centimetrů široké květy, v nichž se snoubí světle růžová se světle žlutou barvou. Dle pozorování v kultuře se ukazuje jako velmi odolný druh a jistě si brzy najde cestu do našich zahrad a skalek. Množíme semeny, nebo opatrným řízkováním.
Poměrně krátce pěstovaný, rychle rostoucí půdopokryvný druh nízkého vzrůstu. Od května do konce léta kvete ve vlnách množstvím tmavě fialových květů. Pochází z Dračích hor na pomezí Lesotha a JAR z vysokých nadmořských výšek, již poměrně běžně je nabízena forma z lokality nedaleko lyžařského střediska Africa Ski v Tiffendelu. Jedná se o naprosto odolnou rostlinu. Množíme dělením trsů či letními řízky.
Nedávno popsaný atraktivní druh, který tvoří nízké kompaktní trsy. Je příbuzná s D. laevisae, avšak robustnější. V přírodě jej můžeme nalézt v okolí průsmyku Menoaeng Pass v Lesothu. Kvete velkými tmavě fialovými květy. Jedná se o velmi odolný druh. Množíme opatrným dělením trsů či řízkováním letních výhonů.
Foto autor
Setí a ani sázení sazečky cibule kuchyňské dříve než v polovině května může ohrozit nálet květilky cibulové. Její larvy působí na cibuli velké škody. Poškozuje i pórek a některé okrasné cibuloviny. …